Jedna věc je zcela jistá – sní každý. V době odpočinku těla i mozku vytváří lidská mysl sny od útlého dětství až do samé smrti. Sny jsou jazykem podvědomí, které spícímu člověku vysílá zprávy ve formě symbolických obrazů. Svým způsobem mu tak zprostředkovává vlastní vnitřní moudrost. Zatímco na tom, co sny jsou, se mnozí shodnou, o tom, proč se nám zdají, se vedou neustálé diskuze. Většina odborníků se domnívá, že sny pomáhají tělu s odpočinkem a celkovou regenerací. Jiní mají za to, že důvody jsou spíš psychologické: sny poskytují příležitost znovu zhodnotit události dne, odbourat stres a dát průchod potlačeným emocím. Na dalších řádcích vás seznámíme s pěti nejuznávanějšími teoriemi o tom, proč sníme:

1. Kompenzace

Kdyby někdo měl takovýto sen, asi by se zbláznil. Ačkoliv si po probuzení ze svobodného létání či toulek podivuhodnými krajinami můžete někdy připadat úplně mimo, ani ten nejbizarnější sen není tak odtažitý, jak by se mohlo zdát. Slavný psychoanalytik Carl Gustav Jung věřil, že i nejpodivnější sny bývají určitým vyrovnáním stavu, kterým žijeme za bílého dne. Například člověk, který se normálně hodně trápí, může ve snech prožívat šťastné chvilky, které mu podvědomí zprostředkuje proto, aby se úplně nezbláznil. Na druhou stranu ve všech směrech úspěšná osoba se může ve spánku setkávat s nezdarem, který vyrovnává příliš silné pocity sebedůvěry a nezranitelnosti. Jung se též domníval, že sny odráží nedostatečně vyvinuté části lidské osobnosti. To by pak vysvětlovalo, proč se chování mnohých ve snech diametrálně liší od jejich běžných denních projevů.

2. Boj se stresem

Problém je, když má někdo zmatek v hlavě při bdění i ve spánku. Sny mohou odrážet denní stres. Musí-li člověk řešit příliš mnoho obtížných situací, sny se zřetelně proměňují a někdy zcela otevřeně zobrazují vnitřní pocity snícího. Vytvářením významných symbolů, které souvisí s bdělým zážitky, se sny snaží přispět ke krystalizaci vnitřních zmatků svého nositele. Profesor psychiatrie Ernest Hartmann se domnívá, že sny jsou projevy některých emocí, jako je například strach či starost, které podle něj doslova „vetkávají" nový materiál do paměti snící osoby tak, aby se dokázala lépe vyrovnávat s různými stavy úzkosti.

3. Zpracovávání a ukládání informací

Na rozdíl od počítače nelze mozek zcela vypnout. Tedy jde, ale až úplně na konci. Výzkumy už dávno potvrzují, že klíčovým faktorem pro správné fungování paměti a mysli vůbec, je spánek. Někteří vědci se nicméně domnívají, že jádro věci netkví v samotném odpočinku, ale právě ve snech. Většina snů vychází z nedávných zážitků. Možná se vám zdálo o dopravní nehodě, kterou jste viděli minulý týden, možná se vám ve spánku nějak zobrazil pravidelný nákup v zelenině. Tyto typy snů mohou být doprovodným projevem organizačního úsilí mozku, který třídí podněty sesbírané během bdění. Jakmile jsou denní zážitky zpracované, mozek dostane příležitost si odfouknout a „restartovat se".

4. Řešení problémů

Friedrich August Kekulé. Německý chemik s jehož jménem je spojen objev struktury benzenu, koncepce čtyřmocného uhlíku a nauka o jeho řetězení. Údajně měl sen, kdy se had zakousl do svého ocasu. Druhá teorie tvrdí, že ve snu spatřil opice, které utvořili kruh. Dnes by asi spatřil něco jiného. Pokud si marně lámete hlavu s nějakým zvlášť obtížným problémem, to poslední, co vám ještě chybí, je pořádně se kvůli tomu nevyspat. V takové situaci totiž potřebujete především svěží mysl a tedy více, nikoliv méně spánku. O pozitivním dopadu spánku a snů na správné fungování mysli a paměti jsme už mluvili, sny ale mohou pomoci i s řešením zcela praktických problémů. Když člověk narazí na obtíže, sahá v první řadě po informacích a znalostech, které už má uložené – loví v paměti. Vzhledem k tomu, že snění organizuje a posiluje právě paměť, usnadňuje také přístup k relevantním informacím při řešení problémů. Někteří vědci také tvrdí, že mozek ve spánku dále zpracovává úkoly z bdělého stavu a neustále přichází s novými návrhy. Potřebujete-li tedy vyluštit mimořádně zamotaný rébus, vyspěte se na to.

5. Plnění snů

Ano, každá žena se chce cítit naplněna. Všimli jste si někdy, že v každém snu vystupujete také vy? Nedělejte si s tím hlavu, sny jsou přirozeně sebestředné, neboť odrážejí vaše nejhlubší přání a obavy. Sigmund Freud ve své přelomové knize Výklad snů tvrdí, že sny jsou přímými důsledky potlačených emocí a jako takové zobrazují nevědomá přání a touhy. Ve snech totiž vaše podvědomí dokáže odhalit myšlenky, které se vědomá mysl naučila potlačovat. Snad ten sen o tom, jak jste řídila závodní vůz z čokolády nakonec nebyl tak pitomý. Chtěl vám jen připomenout, že byste se vlastně ze všeho nejvíc chtěla stát pilotkou F1 sponzorovanou Nestlé a pojídat čokoládu bez strachu, že přiberete. Zdroj: 500 Dreams Interpreted, © 2009 Publications International, Ltd.