fb pixel
Vyhledávání

5 mýtů o jídle a zdraví, kterým věříte, ale skutečnost je trochu jiná

Odmala nás rodiče doma a následně i učitelé ve škole učí, jak vést zdravý život, co jíst a co dělat, abychom byli vždycky fit. Většinu těch pouček tudíž po neustálém opakování známe a jako něco pevně daného se je i snažíme dodržovat. Je ale na povinném přísunu ovoce a zeleniny, tekutin nebo pravidelné konzumaci ryb všechno tak, jak si myslíme, nebo vlastně celý život žijeme ve lži?

Jan Palička
Jan Palička 13.1.2019, 08:52

Mýtus 1: Každý den jíst ovoce a zeleninu

Ač nám některé druhy přišly zamlada nechutné, všichni do nás cpali ovoce a zeleninu, protože je to zdravé. I dnes se často musíme přemáhat, abychom každý den zkonzumovali nějaké ovoce a nějakou zeleninu. V těch jsou pochopitelně vitamíny a další prospěšné látky. Dodávat jejich pojídání železnou pravidelnost ale ničemu neprospěje.

Obecně platí, že zelenina má na celkový zdravotní stav příznivější dopad než ovoce, tudíž jestli něčemu věnovat pozornost, tak právě jí. Strava by měla být hlavně pestrá, ovoce a zeleninu by obsahovat měla, ale denně se k jejich konzumaci nutit nikam nevede. Pokud kouříte, vedete lenivý život a jíte tučné jídlo, tak vám banán a rajče každý den opravdu příliš nepomůže.

Mýtus 2: Denně vypít alespoň 3 litry tekutin

Pitný režim se musí dodržovat. Kdo denně nevypije alespoň tři litry tekutin, toho tělo bude strádat dehydratací. Anebo taky ne. Stejně jako u ovoce a zeleniny by měl být přísun tekutin hlavně vyvážený a nutit se ke konkrétním číslům je poněkud nesmyslné. Žádná seriózní studie, která by zrovna 3 litry považovala za to správné množství, navíc ani neexistuje.

Pro někoho mohou být tři litry příliš a bude akorát chodit pořád na záchod, což zatěžuje ledviny a dvakrát zdravé to také není, pro osoby se zvýšenou fyzickou aktivitou mohou být 3 litry naopak zoufale málo. K tomu navíc tekutiny přijímáme i jinak než pitím, i většina potravin obsahuje často nezanedbatelné množství tekutin. Důležité je, aby člověk nepociťoval žízeň a pokud se dostaví, tak ji pitím zahnal. To, že takto lidské tělo přirozeně funguje, není náhoda.

Mýtus 3: 10 tisíc kroků je minimální fyzická aktivita na den

Nikdo nechce být pecivál a pohyb ke zdravému životu patří. Ostatně i proto je ve školách povinný tělocvik. I po dokončení školní docházky je samozřejmě nutné udržovat své tělo v kondici a nemá cenu si nalhávat, že bez fyzické aktivity tělo netrpí. I když zrovna nechodíme cvičit, běhat nebo jakkoliv sportovat, stačí i obyčejná chůze a optimální by mělo být denně ujít 10 tisíc kroků. Nutno tedy dodat, že optimální jak pro koho.

Pochodovat sem a tam s krokometrem a odpočítávat každý krůček k desetitisícové metě je spíše komické než zdravé. Pro někoho, kdo se celé dny jen válí, trpí nadváhou a nemá žádnou fyzičku, může být 10 tisíc kroků nadměrná zátěž, která spíše uškodí. Naopak pro sportovce nebude mít tato „aktivita“ žádný přínos. Takže jak na to? Najít si vlastní únosnou mez, tu se snažit dodržovat a postupně si zvyšovat laťku.

Mýtus 4: Rybu jednou týdně jako prevenci mnoha nemocí

Ryby obsahují vitamín D a hlavně Omega 3 mastné kyseliny, které mají příznivý vliv na naše zdraví a zabraňují například kardiovaskulárním chorobám a snižují riziko infarktu. Studie z 80. let měla odhalit, že lidé, kteří ryby jí pravidelně, těmito nemocemi trpí mnohem méně. Za toto zjištění ale nemohla ani tak konzumace ryb jako použitý populační vzorek.

Bohužel už nikdy se podobnou studii nepodařilo zopakovat se stejným výsledkem a v té původní hrálo roli hlavně to, že Skandinávci nebo lidé ze Středomoří, kteří mají ryby jako stálou součást jídelníčku, jsou zdravější tak nějak obecně, ryba neryba. Důležité je i to, že tito lidé mají čerstvé mořské ryby. Pokud vám ryby chutnají, jezte je klidně častěji, jinak se jich rozhodně nebojte. Ale jestliže nejste milovníkem mořských plodů, rozhodně vás jejich nekonzumace do hrobu nepřivede.

Mýtus 5: Denní přísun kalorií 2000 pro ženy a 2500 pro muže

Určitě znáte někoho, kdo cokoliv, co vezme do pusy, nejprve přepočítává na kalorie a možná to děláte i vy sami. Stejně jako v předchozích případech je i zde stanovený počet kalorií na den generalizací, která tak nějak pomíjí fakt, že každý člověk má individuální potřeby, jiný metabolismus a co je někde málo, může být jinde moc.

Hlídat si přísun energie je tak obecně dobrý sluha, ale špatný pán. Pokud to chcete brát vážně, zajděte si za kvalifikovaným výživovým poradcem, který vám na tělo sestaví plán zohledňující optimální energetické příjmy v poměru k tomu, kolik energie vydáte. Pouštět se do něčeho podobného sami jen s radami z internetu by mohlo napáchat víc škod než užitku.

TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články