Norové před pár dny otevřeli další nedobytný trezor pro případ globální apokalypsy. Po bance semen, která zajistí úrodu i pár let po jaderné zimě, se rozhodli pro datové centrum, které přežije mnoho staletí.
1. Analogová jistota
Předpokládáte, že největší tajemství a poklady jednotlivých států budou uloženy na nekonečných diskových polích? Omyl... elektronika má sklony nenadále přestat fungovat a musela by být dvojitě až trojitě jištěna. Navíc by se kvůli prudkému tempu rozvoje musela neustále vylepšovat a nahrazovat. A v neposlední řadě je digitální verze náchylná k hackingu. Archiv má digitální zálohu, která je ovšem zvenku (z internetu) přístupná jen v případě méně citlivých dat. Hlavním médiem pro zálohu je však speciální datový pásek, tedy analogová technologie, která se dodnes v mnoha archivech používá.
Pásek udrží velké množství dat a pro účely tohoto archivu norská společnost Piql vyvinula speciální materiál, který je odolný vůči namáhání a především v ideálních podmínkách tohoto datového bunkru vydrží až 1000 let. Na pásku jsou data uložena v obrazcích na způsob QR kódu, ze kterých lze snadno vyextrahovat velké objemy textů a obrázků, které tvoří základ archivu.
2. Ukryto pod permafrostem
Archiv se nachází asi 1300 km od severního pólu na norském ostrově Spitsbergen, v areálu bývalého uhelného dolu. Ostrov je v oblasti bez sopečné aktivity, 130 metrů nad hladinou moře, takže je odolný i vůči klimatickým změnám. Archiv bude ukryt hluboko pod povrchem, v trvale udržitelné teplotě i vlhkosti, tak aby bylo dosaženo maximální trvanlivosti uložených materiálů.
3. Daleko od bitevních polí
Spitsbergen je demilitarizovaná zóna, což spolu s již zmíněnou absencí sopečné i jiné aktivity zajistí, že tu nebude uložená data nikdo "rušit".
4. Za hubičku
Archiv je norským projektem, ale cílem je uchovat v něm data většiny zemí, takže se jednotliví nájemci budou podílet skutečně jen na provozních nákladech. Kromě Norska už v archivu jsou příspěvky např. od Mexika a Brazílie. Další zájemci prý budou rychle přibývat, s některými už probíhá šetření a příprava dat k uložení.
5. Hned vedle Noemovy archy
Archiv stojí bok po boku jiného klíčového projektu - Mezinárodní banky semen, kam už léta většina zemí světa ukládá svá semena (mluvíme o rostlinách, aby bylo opravdu jasno), pro případ, že by po nějaké té apokalypse (např. jaderné zimě) bylo nutné Zemi znovu osázet. Tento projekt je bezplatný a Norové s ním mají velký úspěch. Datové centrum vzniklo hned vedle, v podstatě ve stejných prostorách. Už to naznačuje, že se ho nepokusí nikdo vybombardovat, protože by tím ohrozil zároveň i archiv jedné z nejcennějších komodit na světě.
A TADY si přečtěte o tom, že Pluto se stalo opět planetou.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Doporučujeme
