1. Začátek projektu
V 50. letech se vláda Nového Jižního Walesu usnesla, že je potřeba mít v Sydney operní dům a byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž. To se psal rok 1956. Do soutěže se přihlásilo přes 200 navrhovatelů z 23 zemí světa.
2. Vítěz soutěže
Z vítězství se nakonec mohl radovat v té době ještě nepříliš známý dánský architekt Jørn Utzon. Ocenění za tuto stavbu se dočkal až dlouho po jejím dokončení, Pritzkerovou cenou byl vyznamenán až v roce 2003. Zaznamenal i jeden historický úspěch – jako vůbec první architekt se dočkal zapsání své stavby dna seznam UNESCO.
3. Potíže při stavbě
Postavit tento skvost nebylo jednoduché, stavba se potýkala s mnoha problémy. Byly zde hlavně spory s vládou Nového Jižního Walesu, kvůli kterým Utzon z projektu v roce 1966 úplně odešel. Dílo převzali australští architekti, kteří se však od původních plánů částečně odklonili. Zvláště co se týká interiérů.
4. Překročený rozpočet
Na stavbu byl schválen rozpočet ve výši 7 milionů australských dolarů. Nakonec však opera spolkla 102 milionů a byla dokončena o deset let později, než se původně plánovalo.
5. Slavnostní otevření
Oficiálně Operu v Sydney otevřela královna Alžběta II. Dne 20. října 1973. První představení zde však již bylo odehráno dne 28. září 1973.
6. Velký operní dům
Není to obyčejné divadlo. Komplex zahrnuje pět hlavních sálů, je zde také nahrávací studio i restaurace. Hlavní operní sál má přes 1500 sedadel, v koncertním sále jich je dokonce téměř 2700.
A zde si přečtěte o výročí útěku z jednoho nejstrašnějších míst na světě, z tábora smrti Sobibor.