Sonda Voyager 1, která se nachází už nějakou dobu za hranicí naší sluneční soustavy, se pyšní hned několika nej. Tím nejzásadnějším je, že se jedná o výtvor člověka, který to dotáhl naprosto nejdál. Na své cestě vesmírem je Voyager přesně 41 let, během kterých urazil vzdálenost přes 20 miliard kilometrů.
Vzhůru do nekonečna!
Sonda Voyager 1 paradoxně odstartovala na svou misi až po své sesterské sondě Voyager 2, která Zemi opustila 20. srpna 1977. U Voyageru 1 se totiž vyskytla závada, která znamenala posunutí jejího vypuštění do vesmíru. Nehledě na pozdější datum startu svou sesterskou sondu nakonec stejně předehnala, putovala totiž po rychlejší dráze.
Kromě toho, že se jedná o nejvzdálenější zařízení vytvořené člověkem, je také tím nejrychleji se pohybujícím. Rychlost byla ostatně podmínkou, aby sonda zvládla překonat gravitační pole Slunce a dostala se za hranice sluneční soustavy. Řeč je o tzv. třetí kosmické rychlosti. První kosmická rychlost souvisí s udržením družic na oběžné dráze, druhá kosmická neboli úniková rychlost, jim umožní uniknout a zamířit kupříkladu k jiným planetám. Lidská touha po poznání však směřuje mnohem dál než k Měsíci nebo okolním planetám. Pokud chceme cestovat třeba ke hvězdám, tak je v první řadě nutné překonat právě třetí kosmickou rychlost. A pak mezihvězdný prostor...
Ale zpátky k sondám. První člověkem vyrobené těleso, které dosáhlo třetí kosmické rychlosti a uniklo tak přitažlivosti Slunce, byla americká sonda Pioneer 10, která byla vypuštěna 3. března 1972. O rok později ji následovala sonda Pioneer 11. Poté se přidaly zmiňované sondy Voyager 2 a Voyager 1.
Aktuálně nejvzdálenější sonda ve vesmíru byla na svou misi vypuštěna dne 5. září 1977 a i po 41 lety je stále schopna z mezihvězdného prostoru posílat vědcům cenné informace. Toho by měla zvládat až do roku 2020.
Poselství jiným světům
Až její signál na Zemi nezachytíme, její mise neskončí. Oba Voyagery jsou vybaveny nejenom vědeckými přístroji, ale také poselstvím vzdáleným světům.
Pro případ, že sonda padne „do rukou“ mimozemské civilizace, obsahuje měděnou pozlacenou desku se vzkazem. Je na ní 115 obrázků i zvukový záznam, mimo jiné zdravice v 55 různých jazycích, dokonce i v češtině, dále jsou zde různé hudební úryvky. Nechybí například slavná rock'n'rollová skladba Johnny B. Goode od Chucka Berryho nebo vrchol barokní hudby, jeden z Braniborských koncertů Johanna Sebastiana Bacha. Na desce je návod, jak ji přehrát a také je na ní znázorněna poloha planety jejích tvůrců.
A zde si přečtěte, jak se člověk jal před 48 lety dobýt Venuši: 8 málo známých zajímavostí o cestách na něžnou planetu.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
