1. Zastavte vítr
Stačí, když trochu fouká, a překvapí vás mnohem větší zima, než je vidět na teploměru. Skutečná (efektivní) teplota se totiž od té naměřené může lišit až o desítky stupňů v důsledku tzv. wind-chill efektu. Jde o ztrátu tepla prouděním vzduchu. Pokud tenkou izolační vrstvu ohřátého vzduchu kolem vašeho těla odfoukává vítr, bude vám prostě větší zima, než ukazuje teploměr.
Wind-chill efekt se dá spočítat z vnější teploty a rychlosti větru a na webu najdete i KALKULÁTOR. Pokud je například nula a fouká vítr 40 km/h, bude vám zima jako při –16 °C. Absolutním základem je proto v zimě vrstva oblečení, která neprofoukne. V horách větrovka (ideálně s membránou), ve městě třeba vlněný kabát, který vítr zastaví svou tloušťkou, a jako bonus i hřeje.
2. Kupte si vlněné termoprádlo
Radit, abyste si v zimě pořídili teplé prádlo, by byla banalita. Jde ale o to jaké prádlo. Trendem je návrat k merino vlně. Umělá vlákna známe teprve pár desetiletí, zatímco na vývoj vlny měla příroda miliony let. Merino vlna je tak jemná, že nekouše ani přímo na těle. Skvěle odvádí pot a udrží vás v suchu, i když se zapotíte, a navíc v ní nepřežijí bakterie, takže nezapáchá ani po několikadenním nošení.
Tady se můžete podívat, jak termoprádlo funguje v praxi.
3. Najezte se
Výživné jídlo bohaté na tuky a cukry vás před prochladnutím ochrání hned dvěma způsoby. Zaprvé v těle spustí tzv. postprandiální termogenezi – produkci tepla poté, co se do krve vyplaví živiny. Nasycení tedy člověka pocitově zahřeje.
A zadruhé jídlo v těle vytváří tukovou vrstvu, která slouží jako izolace. Lehce obézním lidem není taková zima jako hubeňourům a anorektičkám. Tělo je moudré a tohle všechno podvědomě ví. Proč myslíte, že nám v zimě tak chutná chleba se sádlem a přeslazený čaj?
4. Dejte si panáka
Ale pozor, tohle si žádá podrobné vysvětlení. Role alkoholu v mrazu je totiž velmi zajímavá.
Pokud je vám zima, tělo na to reaguje snížením podkožní cirkulace krve (tzv. vazokonstrikce), což snižuje tepelné ztráty. Tělo se tak snaží co nejdéle udržet stálou teplotu jádra (vnitřních orgánů), které jsou pro přežití nejdůležitější. Jednoduše sníží přívod krve tam, kde by jinak teplo zbůhdarma utíkalo, a přesměruje tak teplo k vnitřním orgánům. I proto je v chladném prostředí nesmysl dát si panáka, který podkožní cévy naopak roztáhne. Místo zahřátí tak alkohol způsobí vaše ještě větší prochladnutí.
Roztažením podkožních cév alkohol vyvolá pocit tepla, který v mrazu klame. Zdá se vám, že jste se panákem zahřáli, ale ve skutečnosti vám teplo naopak utíká periferními cévami. Právě proto řada zimních pijáků skončila tragicky. Měli pocit, že si panákem pomohli, ale ve skutečnosti to bylo podobné, jako kdyby se svlékli do půl těla. A právě proto byste taky od sebe měli pověstného bernardýna se soudkem rumu na krku hnát pryč. Kdyby vás totiž ve vánici našel, mohlo by vás to stát život.
A teď pozor, to nejzajímavější. Pokud promrzlí a zkřehlí dorazíte domů, do příjemně vytopené chaty nebo kamkoli jinam, kde je teplo, funguje alkohol přesně obráceně. Tím, že vám otevře periferní cévy, vás opravdu zahřeje. Povrch těla se rychle prokrví, a protože je ten povrch těla už v teplém prostředí, teplo se ve vás tím víc rozlije. Ideální postup, jak se zahřát, je tedy vlézt si do horké vany a dát si panáka.
A tady se podívejte na dvanáct míst, kde je největší zima na světě.