4 roky od Je suis Charlie: jak krvavý útok změnil západní svět a jeho boj proti terorismu k nepoznání

Obrázek uživatele vaclav.roman
07.01.2019, 11:34

Dvanáct mrtvých a jedenáct zraněných – to je krutá bilance útoku islamistů na pařížskou redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, útoku na svobodu slova. Miliony lidí tehdy vyjádřili soustrast obětem a jejich rodinám nápisem o tří slovech „Je suis Charlie“. Co se od té doby změnilo a jak pokročil boj s terorismem, který útočí na ty nejzákladnější hodnoty naší společnosti?

Útok na svobodu slova

7. ledna 2015 bratři Kouachiovi násilně vnikli do budovy, kde sídlila redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo a spustili palbu. Zabili osm členů redakce včetně šéfredaktora, dále dva policisty, jednoho hosta a údržbáře. Byl to nejkrvavější teroristický útok, ke kterému došlo v Paříži od začátku 60. let minulého století. Ještě téhož roku však zakusila francouzská metropole krvavější řež. Při sérii teroristických útoků v noci z 13. na 14. listopadu 2015 zemřelo 130 lidí.

Bezprostředně po lednovém útoku vyšly do pařížských ulic stovky tisíc lidí, miliony lidí se vyjadřovaly na sociálních sítích. Všude rezonovalo heslo „Je suis Charlie“. Ze satirického časopisu se stal symbol, který znal celý svět.

Objevili se však i tací, kteří tvrdili, že si za to mohli redaktoři sami v duchu hesla „zasej vítr, sklidíš bouři“. Je však nemyslitelné, aby se na slova, názory či karikatury reagovalo použitím násilí. Jenomže násilní islamisté svobodu projevu nectí, a ta je tak ohrožena. Svoboda projevu je právo vyjádřit své myšlenky bez strachu z odvety, a to i v případě, když je názor kritický nebo výsměšný. Nikdo a nic, žádný politik, náboženství či ideologie by nemělo být výjimkou pro legraci. Humor nemá být cenzurován.

Charlie Hebdo si nebere servítky, před jeho sarkasmem nikdo není v bezpečí. Nebojí se ani znovu opřít do islámu. Příkladem může být titulní stránka, na které je islamolog Tárik Ramadán s erekcí a příhodným titulkem „já jsem šestý pilíř islámu“. Tárik Ramadán čelil obvinění ze sexuálního obtěžování. Tato titulní stránka znamenala nárůst počtu vyhrůžek na adresu redakce.

Bezpečnostní pravidla v redakci Charlie Hebdo platila už před útokem, ale ne tak přísná. Po útocích se vše změnilo. Bezpečnostní podmínky jsou nyní mnohem důslednější a nákladnější. Je na ně ročně vydáno v přepočtu bezmála 40 milionů korun. Novináři se museli přestěhovat na tajnou adresu, kde pracují pod bedlivým dohledem ochranky. Redakce je střeženějším místem než leckterá ambasáda.

Všechno se změnilo

Změnil se i svět, ve kterém žijeme. Na boj s terorismem byly v globálním měřítku vydány horentní sumy. Dle analýzy Evropského parlamentu přišly členské státy EU kvůli terorismu a boji proti němu za 14 let (od roku 2004 do roku 2018) o 180 miliard EUR na HDP.

Ne všechna protiteroristická opatření jsou na první pohled patrná. Jde především o to zamezit připravovaným teroristickým akcím, pro což je nutné mít kvalitní zpravodajské služby. Jiná opatření vidíme na vlastní oči, přítomnost ozbrojených strážců pořádku na veřejných místech, protiteroristické zábrany, přísné kontroly při vstupu do letadel atd.

Bylo zapracováno na větší koordinaci a sdílení znalostí. Rychleji musí spolupracovat jednotlivé bezpečnostní složky, ale i jednotlivé členské státy EU. Boj s mezinárodním terorismem musí být veden koordinovaně. Kvůli boji s terorismem se také mění legislativa. Abychom mohli žít v bezpečnějším světě, musíme se vzdát jisté dávky soukromí, ať se nám to líbí, nebo ne. Redakce Charlie Hebdo je toho smutným důkazem.

A zde o tom, že nesmyslné šetření stálo život 142 lidí: po výbuchu na dole Nelson trvalo 4 roky vynést na povrch všechny oběti.


Komentáře

Doporučeno pro vás