Markéta Lukášková, novinářka a odbornice na sociální média před pár dny v tramvaji vyfotila dvě cizí a obézní ženy a k postu připojila tenhle text:
V následné diskusi se její FB “přátelé” víceméně shodli, že post je velmi zlý. Řada lidí přišla s nejrůznějšími argumenty, co je na tom špatně:
1. Je to dětinské
Ano, takhle jsme se bavili naposledy někde na základce. Pokud má někdo potřebu v tom pokračovat, říká tím o sobě, že na té základce mentálně zůstal. Ne že bychom si my sami čas od času nepřipadali jako “malí Jardové” – schopnost žasnout nad světem kolem sebe je příznakem duševní mladosti. Ale tohle je prostě extrakt takové té hloupé a zlé dětinskosti, pokud rozumíte.
2. Není na tom vlastně nic zajímavého
…ani nového, objevného, přínosného… Prostě dvě ženy s nadváhou, nic víc. Žádný překvapivý vhled do reality, přesah, nadsázka, společenská kritika nebo hra s významy. Markétina fotka je každodenní banalita, odkazující na základní patologii Facebooku. Z komunikace se stala závislost a vlastně už vůbec nejde o to, o čem se bavíme. Markéta (ale i my ostatní!) musí za každou cenu někam něco psát, lajkovat a sdílet fotky – bez ohledu na kvalitu obsahu. Je v tom zoufalé volání: „Všimněte si mne někdo proboha! Já jsem tady… Halóóó!“
Markéta nedokáže vydržet sama se sebou a svůj sebeobraz si tvoří jen podle odezvy okolí. Když tu odezvu nemá, pociťuje abstinenční příznaky, které vyléčí jen další zoufalý výkřik do veřejného prostoru. K upozornění na sebe se přitom hodí i sebevětší trapnost, obyčejnost a banalita. Třeba selfíčko před zrcadlem jak zhubla, nebo jako tady posměšná fotka cizích lidí – typický produkt facebookové arogance a prázdnoty.
3. I Markéta byla před časem poněkud při těle
Tenhle argument míří nejvíc do hloubky a je asi nejzajímavější. Pokud žena poukazuje na vizuální a estetické chyby jiných žen, říká tím o sobě, že má sama nějaký problém s vlastním tělem. Muž by vzhled jiného muže nikdy nehodnotil prostě proto, že u mužů o vzhled moc nejde. Snadno ho doženou inteligencí, vtipností a osobním kouzlem. Pro ženu je ale vzhled absolutním základem – nehezká a nepřitažlivá žena si prostě u mužů neškrtne, i kdyby byla sebevtipnější.
Právě proto jsou na sebe ženy navzájem tak řevnivé, tak zlé, právě proto tak navzájem kritizují svůj vzhled. Všimněte si, že Markéta nevyfotila dva tlusté muže, ale právě dvě tlusté ženy. Je to nekonečná soutěž: "čím víc budou ty druhé ošklivější, tím víc budu já krásnější.” Kritika estetických kvalit jiných ženy je sebepotvrzením. Čím víc bude Markéta psát o tlusťoškách, tím méně si bude sama před sebou připadat tlustá. A je přitom úplně jedno, jestli je tlustá doopravdy, nebo jen byla tlustá někdy v minulosti: asi se dodnes potýká s vlastním hodnocením.
O Markétu Lukáškovou ale nakonec až tak nejde. Podobné fotky na FB sdílí řada z nás, jen je dobré si občas uvědomit, jak temné pohnutky (jako ty Markétiny) nás k tomu vedou. Až vás zase bude svrbět ruka něco takového postovat, řekněte si: „Ne – tohle je čiré zlo!“
Chovejte se prostě jako tři buddhistické „moudré opice“, které vyjadřují přikázání: "Neposlouchej zlo, nedívej se na zlo, nemluv o zlu."
A pokud se tváří v tvář uprchlické vlně stejně jako Markéta zaklínáte křesťanskými hodnotami, vzpomeňte si, že mezi ně patří i úcta k bližnímu. Ty dvě ženy v tramvaji nejsou dva žoky sádla. Jsou to lidské bytosti, nadané důstojností a nesmrtelnou duší.
I kdyby vás naše argumenty o zlu na Facebooku nepřesvědčily, tak se pozastavme nad tím, že autorka fotky je novinářka. Kdo jiný by měl s realitou zacházet slušně, věcně a chápavě? Kdo jiný by si měl zjistit, jestli ty dvě ženy náhodou netrpí nějakou nemocí (například poruchou štítné žlázy), případně zda nejsou geneticky předurčeny k hromadění tuků atd.
Tento zlý post, jaký napsala Markéta, bychom chápali u lidí trpící lehkou sociální demencí a necitlivostí. Ne ale u známé české novinářky.
Proč podle vás Markéta Lukášková na Facebooku hodnotí vzhled jiných lidí?
A TADY si přečtěte, proč je dobře, že žižkovský squatt Klinika končí.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
