Následující české remaky názvů světových hlavních měst či metropolí představují jednu z našich nepravidelných kapitol veselé (byť možná občas mylné) etymologie.

Předchozí díl s položkami 1. až 17. najdete TADY, a my pokračujeme dále tam, kde jsme v abecedě přestali.

18. Minsk = Mohuč

Běloruská metropole se již od dob svého založení jmenovala Měnsk (Мѣньскъ) podle řeky Měn (Мѣнь), jejíž jméno vychází ze stejných jazykových kořenů jako německá řeka Mohan (Main) a po ní pojmenované město Mohuč (Mainz).

19. Moskva = Medvědí kaliště

Rovněž odvozeno od jména řeky, která městem protéká (původně гра́д Моско́в, doslova „město na řece Moskvě“). Teorie o původu samotného jména řeky jsou hned dvě. Podle první jde o pojmenování ze staré finštiny znamenající „temný“ a „kalný“, podle druhé pochází tohle slovo z mordvinštiny (taktéž jako finština ugrofinský jazyk, kterým mluvilo někdejší obyvatelstvo severozápadní Rusi) a doslova znamená „medvědí řeka“.

20. Dillí = Praha

Vzniklo nejspíše zkomolením slova dehali (देहली), což v hindštině znamená „práh“, protože tohle město byla dlouhá staletí považováno za vstupní bránu do Indoganžské nížiny. Správně je to ovšem New Delhi, tedy Nová Praha.

21. Oslo = Boží luka pod hřebenem

Pochází ze staré norštiny a ve své původní verzi Ánslo bylo jménem velké zemědělské usedlosti s polnostmi v oblasti Bjørvika. Přesněji řečeno svým významem označovalo pole a louky, které se zde nacházely. První část slova ovšem zároveň odkazuje buďto na hřeben Ekeberg na jihovýchodě města, nebo na boha a další tvary tohoto slova jako "boží" či "božský".

22. Paříž = Pasákov(ice)

Podle galského kmene Parisiů, kteří byli pojmenováni buďto podle lodí (z keltského par = loď, bárka) a z toho důvodu má také Paříž loď ve svém znaku; anebo podle pastevců čili pasáků (Porüys), což také možná více odpovídá běžnému pracovnímu zaměření tehdejších obyvatel této oblasti.

23. Peking = Severní metropole

Název vznikl složením dvou slov 北 a 京, což znamená "sever" a "hlavní město" (analogicky je pak další čínské velkoměsto – Nanking – zase "Jižní metropole").

24. Reykjavík = Kouřová zátoka

Rovněž dvě slova, která vystihují charakter města, ale mnohem poetičtěji než v čínštině. V islandštině znamená reykja "kouř" a vík pak "záliv" nebo "zátoka".

25. Rijád = Zahrady

Z arabského slova rijádh (رياض), což je množné číslo od slova "zahrada". Odkazuje na skutečnost, že v jinak suché pouštní oblasti, kde dnes stojí metropole Saúdské Arábie, vyrůstaly odpradávna po deštích velké zelené plochy, jakési přírodní "zahrady".

26. Rio de Janeiro = Lednová řečice

V Guanabarském zálivu, kolem něhož se tahle megapole rozkládá, přistáli první Evropané (Portugalci) v roce 1502, a to konkrétně v lednu – odtud také název: španělsky Rio de Janeiro = ‚Lednová řeka‘. Ono tedy původně bylo první slovo ria = "zátoka", ale jaksi se "ztratilo v překladu" a zkomolilo se na rio.

27. Singapur = Lví město

A další složenina ze dvou slov: sanskrtských siṃhá (सिंह) = "lev" a pura (पुर) = "město".

28. Stockholm = Ostrov kůlů

Název města, které vyrostlo v polovině 13. století z rybářské osady, v sobě rovněž obsahuje dvě slova. Holm = "ostrov", to je jisté; ale u přední části názvu jsou možné dvě varianty: stäk = "zátoka", nebo přímo stock = "kůl".

29. Tbilisi = Teplé prameny

V gruzínštině tbilisi (თბილისი) znamená "teplé místo", prameny jsme k tomu přidali proto, že se zde skutečně horké sirné prameny vyskytují a podle nich také bylo město pojmenováno.

30. Teherán = Moderní

Z perského tehrān (تهران) = moderní.

31. Tel Aviv = Jarní mohyla

Název města byl vybrán v roce 1910 z mnoha dalších návrhů (včetně jednoho, který má stejný význam jako česká Železná Ruda) coby nejvhodnější, protože odkazoval na tehdejší židovskou "renesanci". Aviv je hebrejsky "jaro", tel je "mohyla" nebo obecně pahorek vzniklý lidskou činností, na kterém se na sebe vrší ‚vrstvy‘ jednotlivých civilizací.

32. Tirana = Sýrovice

Existuje vícero hypotéz, z nichž nejpravděpodobnější a také nejhezčí je ta, že se název města odvozuje z řečtiny, konkrétně ze slova tyros (τυρός) = sýr. Obecně tohle slovo souvisí s mlékem a procesy, při kterých z něj vzniká tvaroh a posléze další produkty. Právě do Tirany se totiž na místní trhy z blízkých i vzdálenějších hor tradičně svážely mléko a sýry od pastevců.

33. Tokio = Východní metropole (dříve Ústí)

Podobně jako Číňané nejsou ani Japonci příliš nápadití, co se pojmenování svého hlavního města týče. Japonské Tōkyō se skládá ze dvou slov: tō (東) = východ a kyō 京 = hlavní město (kterým dříve bylo Kjótó, stejně jako Tokio se původně jmenovalo Edo, což v japonštině znamená "ústí").

34. Ulánbátar – Rudý hrdina

Podle mongolského národního hrdiny Damdina Sükhbaatara, který se svými muži po boku Rudé armády osvobodil Mongolsko od čínských okupantů. Doslova tedy "rudý" (ulán, улаан) "hrdina" (bátar, баатар).

35. Vídeň – Bílá pevnost

Pochází z původního keltského Vindobona, z čehož po rozložení na dvě slova vyjde "bílá" (vindo) "pevnost" (bona). Slovo bona má ovšem širší význam a přeneseně by mohlo odkazovat na bílé dno Dunaje (nebo díky světlému a mělkému dnu na jeho světlou barvu).

36. Washington – Pšeničné Snopovice

Díky anglickému wash to připomíná vodu či praní a někteří etymologové skutečně objevili (byť dost krkolomný a nepotvrditelný) vývojový řetěz, jehož výsledkem je "sídlo omývané řekou". Samo jméno Washington je však daleko starší než tohle město i generál, po němž bylo pojmenováno. Pochází ze středověku, konkrétně z anglosaského základu Hwæsa, které bylo "rodinným jménem", ale zároveň znamenalo "pšeničný snop" – rodiny s tímto příjmením tak byly nejspíše potomky zemědělců, pěstitelů pšenice.

A TADY máte ještě 15 fotografií měst z ptačí perspektivy.