Dnes obdrží deset českých vědců ceny Akademie věd ČR. Ocenění za mimořádné výsledky získají čtyři vědci, dále budou oceněni tři vědci, kteří se zasloužili o popularizaci výzkumu a také tři mladí vědečtí pracovníci do 35 let. Pojďme si právě tyto nadějné mladé bedny trochu představit.
1. Matematik Tommaso Moraschini - 30 let
První z oceněných mladých vědců je Tommaso Moraschini z Ústavu informatiky AV ČR. Jeho přínos vědě spočívá v publikování množství článků o algebraické logice. Nebude to jeho první významné ocenění. Jeho disertační práce zaobírající se logikou byla vyznamenána univerzitou v Barceloně jako nejlepší doktorská práce na toto téma. Odborných matematických článků osvětlujících taje algebry publikoval už celou řadu. Tommaso Moraschini se narodil 25. srpna 1988. Logiku studoval na zahraničních univerzitách – v Milánu a v Barceloně.
2. Historik Vojtěch Szajkó - 31 let
Druhý vyznamenaný mladý výzkumník spadá pod Historický ústav Akademie věd ČR. Historik Vojtěch Szajkó byl oceněn za knihu Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848-1914. Vskutku vydařená kniha nabízí spoustu dosud nepublikovaného, autor našel v historii vojenství opomíjené téma a na 368 stránkách jej velice dobře zpracoval. Cena AV ČR je toho důkazem. Historik si na stránkách své publikace z ranku literatura faktu zabývá tím, jak vědecko-technický pokrok ovlivnil vojenské konflikty habsburské monarchie. Zvláště se jednalo o dva převratné vynálezy, kterými byly železnice a telegraf. Kniha končí v předvečer první světové války. Historik Vojtěch Szajkó pochází z Karviné, narodil se 25. listopadu 1986. Historii vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě. Zaměřuje se na dějiny vojenství, dále pak na dějiny vědy a techniky a historii habsburské monarchie.
3. Botanik Ondřej Vild - 33 let
Třetím mladým vyznamenaným vědcem je Ondřej Vild z Botanického ústavu AV ČR. Cenu si zasloužil za články věnované obnově rostlinné biodiverzity tradičně obhospodařovaných lesů. Vild se narodil 19. prosince 1984 v Brně. V roce 2016 dokončil doktorské studium na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity. V popředí jeho zájmu stojí vývoj vegetace. Zajímá jej, jak je ovlivňován zánikem tradičních forem hospodaření, například pastvou. Provádí také množství terénních experimentů, v rámci kterých se zaměřuje na uplatnění tradičních forem hospodaření v současné ochraně přírody.
A zde si přečtěte o velkém objevu českých vědců v Egyptě: odkrytím Kairesovy hrobky rozlouskli starověkou záhadu.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
