Do jisté doby vidí dítě ve svých rodičích dokonalou bytost, boha, kapacitu, frajera, prostě toho nejlepšího z nejlepších. Většinou to sice není pravda, protože kdyby to pravda byla, nedopouštěli by se rodiče na svých potomcích takových slovních křivd, jaké najdete dále v našem seznamu.
Rodiče jsou ve své podstatě jen uzlíčci nervů a jsou většinou rádi, že zvládají sami sebe, natož aby ještě mohli zvládat své děti a jejich výchovu. Řešením by možná bylo něco jako ‚řidičák na dítě‘‚ jenže to je neprůchodné nejen v liberálních společnostech.
A tak místo toho, aby rodiče dokázali své děti uklidnit, potěšit, podpořit nebo jim zvednout sebevědomí, urážejí je a slovně bodají. Třeba takhle:
„Ty seš tak blbej Miloši, že to snad ani není pravda!“
„Podívej se na sebe, jak vypadáš!“
„Zase jsi to všechno sežral?“
„Ty seš tak blbej, že kdyby se závodilo v blbosti, tak skončíš druhej.“
„Prosimtě přemejšlej hlavou, ne prdelí!“
„Na to jsi ještě moc malej!“
„Že jsem ‚tehdy‘ radši nešel štípat dříví!“
„Mě jednička z češtiny nezajímá, radši mi řekni, jestli už sis opravil tu kouli z matiky?!“
„Ty jsi po nás zdědil fakt jenom to nejhorší, Miloši!“
„To já v tvých letech jsem už dávno věděla, co chci dělat a čím chci být.“
„Dělej to pořádně Miloši!“
„Podívej se na Vašíka, jak je šikovnej!“
„To nezvládneš, na to prostě nemáš!"
„Kam stoupneš, tam sto let tráva neroste!“
„Ty mi umíš akorát ničit život a dělat ostudu!"
„Mě nezajímá, co chceš ty, udělej to, co chci já! Proč? Proto!"
„Proč zrovna já nemůžu mít normální dítě, co jsem komu udělal(a)?"
„Miloši, ty jsi fakt neuvěřitelný poleno!“
„Stydím se za tebe!"
„Opět jsi mě zklamal..."
Článek je věnován našemu kolegovi Miloši Štěpařovi, kterému jsou v redakci svěřovány pomocné redakční práce! Proč? Protože je blbej jak vantroky! Že, Vašíku?
A TADY si můžete přečíst 13 nevinných lží vašich rodičů, které dříve či později začnete používat i vy.