19 iracionálních strachů (nejen) Čechů v posledním čtvrtstoletí. A co z nich zbylo – G.cz
Vyhledávání

19 iracionálních strachů (nejen) Čechů v posledním čtvrtstoletí. A co z nich zbylo

Čeho jste se báli vy? Nebo se ještě bojíte?

Ivan Brezina
Ivan Brezina 17.9.2016, 10:24

Strach z neznámého je zcela přirozený. Když si ale po letech na ty dávné strachy vzpomeneme, nemůžeme se ubránit úsměvu, jací jsme kdysi byli trotlové…

A probereme je hezky na přeskáčku.

1. 9/11 2001

Když to letadla napálila do newyorských Dvojčat, báli jsme se, že něco podobného čeká i nás. V každém muži arabského vzhledu, který se procházel v českých ulicích, jsme viděli teroristu.

Výsledek: zbytečné předsudky a strach z jakéhokoli ‚přičmoudlíka‘ včetně turistů, lázeňských hostů a majitelů kebabáren.

2. Pančovaná kořalka

Na konci roku 2012 zemřelo na otravu metanolem asi padesát Čechů a kolem sto dvaceti si odneslo poškozené zdraví.

Výsledek: I když se rychle ukázalo, že na vině nebyly palírny, ale nelegální míchači, stát palírnám stanovil pětimilionovou kauci. Zcela nesmyslně tak způsobil zánik asi poloviny domácích palíren, které žádný jedovatý metanol už ze samé podstaty procesu pálení vyrábět nemohou.

3. Sudetští Němci

Po listopadu 1989 jsme se báli, že se vrátí, aby nám sebrali svůj majetek (který jim Češi sebrali po květnu 1945). Nebo že jim ho budeme muset draho zaplatit, nebo že se znovu nastěhují do Sudet, aby si je znovu pokoušeli připojit k Německu. Když se po roce 1990 z nostalgie objevili v českém pohraničí, noví majitelé jejich rodných domů je často odmítali pustit dovnitř za vzpomínkami.

Výsledek: až na naprosté výjimky Sudetští Němci zůstali sedět v Německu a o svůj bývalý majetek neprojevili zájem. Většinou se ale postarali o hroby svých předků. V pohraničí díky nim máme obnovené hřbitovy, opravené kostely…

4. Prezident po Havlovi

Když Havel v únoru 2003 skončil, měli jsme pocit, že je konec světa. Tak skvělého politika v čele státu už nikdy mít nebudeme! Svět nám už prezidenta nikdy nebude závidět!

Výsledek: postupně se ukázalo, že ať na Hradě sedí sebevětší kokot a opilec, je to vlastně jedno.

5. Návrat komunistů k moci

Asi rok dva po listopadu 1989 jsme se báli, že dojde k puči a KSČ(M) obnoví svou vedoucí úlohu. Pamatujete se ještě na volby, ve kterých jsme hlasovali „jakkoli, ale hlavně proti rudým zrůdám“?

Výsledek: KSČM je marginální politickou stranou převážně důchodců, která postupně vymírá.

6. Utahování opasků

S tímhle termínem začátkem 90. let přišla tehdejší Klausova ODS. Chtěla tím říct, že musíme šetřit, abychom se jednou mělí líp. Od té doby se Václavu Klausovi přezdívá „Strýček Skrblík“ a my se bojíme, že se budeme mít hůř

Výsledek: život průměrné české rodiny je dnes kvalitnější, lepší a bohatší než před listopadem 1989. Bídu nemáme, nouzí netrpíme, dopřáváme si levnější a mnohdy i kvalitnější potraviny (v přepočtu na kupní sílu), exotičtější dovolené, lepší a levnější auta…

7. Velká privatizace

Báli jsme se, že český průmysl vykoupí velké firmy, které to udělají jen proto, aby se zbavily konkurence. Pak zavřou továrny a my přijdeme o práci.

Výsledek: klasickým příkladem, jak to dopadlo, je mladoboleslavská Škodovka, kterou koupil Volkswagen. Fabrika dnes chrlí auta světové kvality, na které můžeme být právem hrdí.

8. České pivo

Báli jsme se, že když domácí pivovary koupí velké světové koncerny, bude to znamenat pád kvality. České pivo prostě už nebude české.

Výsledek: vstupem zahraničního kapitálu se kvalita domácího piva naopak vylepšila. Velké značky nejen nezanikly, ale naopak expandovaly, a navíc vznikla i záplava menších lokálních pivovarů.

9. Nástup TV NOVA

Když to Železný spustil, intelektuálové burcovali, že „národ Komenského“ pod vlivem oblbujících bulvárních výkalů Novy totálně zblbne.

Výsledek: na Novu se dívají jen ti, kdo byli blbí už před Železným. Ostatní mají terestrické digitály, satelity, webové televize… Prostě hvězdnou záplavu TV produkce, ze které si vybere i intelektuál až na půdu.

10. Romové

Protestů proti „zločinným a příživnickým cikánům“ byla celá řada. Nový Bydžov v březnu 2011, Litvínov v listopadu 2008, Varnsdorf v srpnu a září 2011, duben 2012 v Břeclavi, léto 2013 v Českých Budějovicích…

Výsledek: Romy dnes už veřejně skoro nikdo neřeší. Že by to tedy nebyl takový problém, jak se zdálo?

A co třeba Temelín, Ukrajina nebo Y2K? Dostaneme se samozřejmě i k současné situaci s běženci... Více na další straně.

Další strana

Podobné články

Doporučujeme

Další články