Tzv. Sudeťáci k nám přišli už ve 13. století na pozvání českých panovníků, aby osídlili tehdejší málo obydlené české pohraničí. Žili převážně v horských oblastech, a i proto se jim někdy říká Skopčáci ("Lidé z kopců"). Jenže ve 30. letech minulého století se to podělalo. Neřešme, kdo si začal a kdo mu to vrátil, ale zkusme se sami sebe zeptat, "co by, kdyby". Proč jsme po květnu 1945 sudetské Němce neměli vyhnat?  

1. Kolektivní vina

Někteří Sudeťáci se před válkou i během ní samozřejmě provinili. Podíleli se na rozbití Československa, vstoupili do SS nebo do gestapa, vraždili, páchali zvěrstva. Měli za to být přísně potrestáni, i vyhnáni. Když ale někoho zabijete třeba vy, zavřou vás a ne taky vaši manželku, syna, dceru, otce, matku, dědečka, babičku, strýčka ... A navíc, my Češi jsme zase rozbili Rakousko-Uhersko a zabrali jsme si oblasti, které nikdy nebyli slovanské - třeba maďarské jižní Slovensko, rakouské Valticko atd.  

2. Vyhnat Čechy?

Jednou vyžene jeden druhého, pak druhý třetího a poslední prvního. Foto: br.de Komunismus má na celém světě na svědomí asi 100 milionů lidských životů, nacismus a fašismus "jen" asi 25 milionů. A teď pár čísel: k 1. lednu 1989 měla KSČ v Česku 1 701 085 členů. Česká republika tehdy měla 10 362 102 obyvatel. Znamená to, že členem zločinecké organizace (později odsouzené zákonem o protiprávnosti komunistického režimu) byl každý šestý Čech. K volbám, které vládu komunistů pravidelně potvrzovaly, poslušně chodilo 99 % Čechů. Měli bychom tedy vyhnat sami sebe? Podle principu kolektivní viny ano. Jenže kam? Bělorusko, Kuba? Ještě lepší by byla Severní Korea!  

3. Vylidněné pohraničí

Podle úcty k mrtvým se pozná kultura národa. Vinni jsou oba. Foto: profimedia.cz České pohraničí by se po válce kvůli vyhnání Sudeťáků nevylidnilo, takže bychom tam později nemuseli dosídlovat různé přistěhovalce včetně slovenských Romů.  

4. Zabitá ekonomická šance

Na rozdíl od Německa, Rakouska nebo Polska nebylo české území po válce zničené bombardováním a přechodem fronty. Měli jsme tedy "náskok" a byl velký předpoklad, že se z nás stane jedna z nejvyspělejších zemí Evropy. Kdybychom ale nepřišli o tři miliony spoluobčanů, z nichž většina se provinila pouze tím, že se narodili jako sudetští Němci. Smůla pro nás byla ta, že se jednalo o nejbohatší a nejkvalifikovanější lidi v republice.  

5. Jizvy v krajině

Pěkně jsme zbourali to, co jiní postavili. Foto: mostecky.denik.cz Nedošlo by k zániku asi dvou tisíc měst a vesnic, po kterých se dodnes nezacelily jizvy. V české krajině by nevznikla pustá a prázdná místa jako je třeba Tachovsko nebo Šumpersko.  

6. Zmizelé know–how

České stříbro? Nemělo by to být spíše sudetoněmecké stříbro? www.karlovy-vary.cz Sudetští Němci ve své vlasti (Čechy, Morava a Slezsko) vybudovali řadu továren a průmyslových podniků. Vlastnili tu pivovary, přádelny a strojírny, pěstovali tu víno a chmel. To, co dnes považujeme za "české stříbro" (třeba porcelánku Thun, sklárnu Moser, Becherovku nebo hotel Pupp), bylo v sudetských rukou. S vyhnáním majitelů zmizelo i know–how a odborné znalosti. Jejich nositelé si založili nové podniky v Německu, čímž se značně snížila konkurenceschopnost české ekonomiky a zvýšila ekonomika Německa.  

7. Nepořádek

Spisovatel Jiří Mucha kdesi popisuje, jak ve 30. letech jezdil na prázdniny do Sudet a cestou si všímal zásadního rozdílu v čistotě. Jazyková hranice podle něj byla i hranicí pořádku kolem domů a upravenosti lidských sídel. Organizovaná společnost přitom posouvá dopředu i své méně organizované sousedy. Jenže neposunula.  

8. Otevření dveří komunismu

Kdybychom Sudeťáky neodsunuli, pravděpodobně by se u nás neprosadil komunismus. Německy mluvící obyvatelé Rakouska a Západního Německa ho totiž odmítli. Kdyby tu tedy Sudeťáci zůstali, Češi by nejspíš nepřišli o majetky, v 50. letech by neproběhly politické procesy a lidská práva by u nás zůstala zachována.  

9. ...a teď to musíme platit!

Nevyhnali jsme jen obyčejné německé lidi, ale i šlechtu a církevní řády. Do jejich uprázdněných zámků a klášterů jsme pak nacpali domovy důchodců, sociální ústavy a "eldéenky". Jenže lidem, kteří tu žijí (a dožívají) je mnohem lépe mezi jinými lidmi, než někde za městem nebo v lese. Většina těch po válce zabavených staveb je dnes navíc zdevastována, protože se o ně přes šedesát let nikdo moc nestaral. Teď se o ně musíme starat my z našich daní.  

10. Etnická čistka

Vyhnat lidi z jejich domovů, ať už je důvod jakýkoliv je prostě etnická čistka. Foto: br.de Západ se na nás dnes dívá skrz prsty jako na ty, kdo ve válečném běsnění pokračovali i po válce. Vyhnání Sudeťáků byla etnická čistka – stejná, jakou jsme kritizovali třeba v 90. letech v bývalé Jugoslávii. Prostě ostuda.  

11. Zmařený švýcarský model

Kdyby tu Sudeťáci zůstali, měli bychom jiný politický systém než dnes, kdy v podstatě všechno řídí Praha. Vzhledem k etnické pestrosti by totiž muselo dojít k decentralizaci a k větší pravomoci regionů. Česká politika a státní správa by připomínala Švýcarsko, což by se stejně jako tam pozitivně projevilo i v ekonomice.  

12. Méně pestrá společnost

Střetávání s "jiným" vždy zákonitě podporuje nejen soutěživost, ale i vznik nových kulturních hodnot. Krása vzniká z pestrosti. Kdyby tu tedy Sudeťáci (a Židé) zůstali, žili bychom dnes v mnohem pestřejší multikulturní společnosti. Navíc bychom byli napojeni na velkou německou literární, hudební a divadelní tradici.  

13. Neznalost jazyků

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi sudetským Čechem či českým Němcem.  www.ceskatelevize.cz Kdyby tu Sudeťáci zůstali, uměli bychom plynně německy a oni by uměli plynně česky. Takhle jsme se čtyřicet let učili rusky a neumíme nic.  

14. Horší politici

V národnostně a politicky pestřejším veřejném prostoru by to měli mnohem těžší jak nacionalističtí a populističtí politici, tak i extrémisté. Nějací "exoti" by se sice asi objevili také, ale obtížněji by se prosadili. V české politice by tedy díky Sudeťákům bylo méně pitomců, zlodějů a "vychcánků", lovící voliče na hloupostech typu "boje proti muslimům" nebo "odvrácení cikánského nebezpečí".  

15. Méně medailí

Němci jsou sportovní národ, takže bychom díky Sudeťákům měli víc medailí. A to nejen ze zimních, ale i z letních sportů.  

16. Kdo byl kdo?

Kdyby se nevyhánělo ani nezplyňovalo, mohli bychom moravského Žida Sigmunda Freuda považovat za Čecha. wikipedia.org Neměli bychom dilema, jestli je Pražák Franz Kafka židovský, německý nebo český autor nebo kam patří prostějovský rodák, filozof Edmund Husserl. Byli by prostě "naši". Obyvatele České republiky bychom neškatulkovali podle národnostního principu, ale řídili bychom se jejich zemskou příslušností. Také vás přece nezajímá, zda je Švýcar Němec, Ital nebo Francouz. Na prvním místě je to Švýcar.  

17. Horší jídlo

Němci milují kvalitní potraviny, takže bychom díky nim nejedli sračky. Jídlo by se dováželo z Německa a ne z Polska. Nebyla by v něm tedy posypová sůl a odpad z kafilerií.  

18. Uniformní pivo

Většina po válce zaniklých pivovarů byla v Sudetech! www.aliexpress.com V Bavorsku se na hlavu vypije víc piva než v Česku a v celém Německu zůstala zachována kultura malých regionálních a rodinných pivovarů. Kdyby tu tedy zůstali Sudeťáci, bylo by tu více pivovarů a více druhů piva.  

19. ...a další důvody

Našli bychom ještě asi sto dalších důvodů, proč nebylo vyhnání Sudeťáků dobrým nápadem. Zkuste je najít i vy a zeptejte se svých prarodičů, proč po květnu 1945 proti kolektivní mstě na německých sousedech neprotestovali. Proč neprotestovali proti vyhánění nejen dospělých, ale i proti vyhánění antifašistů, nezletilých, starců, německých sociálních demokratů, sudetských kněží, sudetských vězňů z koncentračních táborů atd. A zeptejte se jich třeba na chalupě, kterou sudetští Němci postavili.