150 sekund do konce světa. Byly apokalyptické hodiny někdy blíž? – G.cz
Vyhledávání

150 sekund do konce světa. Byly apokalyptické hodiny někdy blíž?

Spolek slovůtných vědců a dalších světových kapacit provozuje Doomsday Clock alias apokalyptické hodiny už od roku 1947. A včera je přeřídil zase o kus blíž půlnoci, která symbolizuje konec civilizace, jak ji známe.

Václav Rybář
Václav Rybář 28.1.2017, 08:00

Poválečné gesto

Hodiny vznikly v roce 1947 jako pomyslný hlídač světových pořádků po konci druhé světové války. V komisi, která časomíru určuje, seděli tehdy především atomoví fyzici a další vědci, jištění konzultační komisí, v níž zasedalo 18 držitelů Nobelovy ceny. Svou prestiž si složení komise drží dodnes, přičemž letos oslaví sedmdesát let svého fungování. Pověstných "za pět minut dvanáct" bylo na hodinách jen dvakrát, v roce 2007 a 2012, v roce 1947 se startovalo optimisticky na sedmi minutách do půlnoci - bylo to po druhé světové válce, ale např. ještě před Vítězným únorem1948 v ČSR.

Nejdál a nejblíž

V roce 1949 po úspěšných testech jaderných bomb posunuli vědci ručičku o tři minuty blíže půlnoci a v roce 1953 dokonce na 23:58, to když USA a SSSR krátce po sobě úspěšně otestovaly své atomové zbraně a naznačily, že jsou připravené je použít. Dvě minuty do půlnoci jsou vůbec nejvarovnější časomírou, která kdy na apokalyptických hodinách svítila. Dost možná bychom se během Kubánské krize dostali na 23:59, jenže se vše událo tak rychle, že spolek ani nestihl vydat rozhodnutí. Naštěstí. V roce 1990 se posouvala naopak ručička zpět na deset minut do půlnoci, to bylo po pádu železné opony a Berlínské zdi. O rok později byla dokonce časomíra na úžasných 23:43, to když se USA a SSSR dohodly na odzbrojení a SSSR se definitivně rozpadl.

Nukleární a přírodní teplo

V roce 2007 začaly hodiny zohledňovat i další hrozby. Už nešlo jen o jaderný vykřičník, který se nafukoval s tím, jak další a další země získávaly přístup k nukleárním zbraním. Do hry vstoupily globální klimatické změny. I proto se tehdy přesouvala ručička na "za pět minut dvanáct". Prsty v tom měly výhružky Severní Koreje, snaha Íránu získat jaderné zbraně, ale především netečnost mnoha vlád ke zprávám o globálním oteplování.

Místo minut sekundy

V následujících letech (2010, 2012 a 2015) minutovou ručičkou hýbaly vyloženě zprávy o klimatických změnách, resp. závěry různých konferencí a jejich případné ignorování či liknavost při zavádění jakýchkoliv změn. Předloni se ručička posunula o dvě minuty blíž půlnoci, ale letos poskočila o dalších třicet sekund. Ano, místo minuty se posouvalo o polovic - možná i proto, že vyloženě bezprostředního ohrožení jako v roce 1953 jsme zatím nedosáhli. Příčinou změny jsou podle spolku poslední kroky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který do svého kabinetu dosadil odpůrce vědeckých závěrů o globálních klimatických změnách, odsouhlasil stavbu dalších ropovodů na americkém území a plánuje znovu rozjet závody ve zbrojení a oslabit pozici OSN, která se hodně angažovala v globálním boji proti klimatickým změnám.

A TADY se podívejte na 6 zásadních událostí, které se v lednu odehrály v Brně.

Podobné články

Doporučujeme

Další články