Co je to vůbec za lidi - ti svědci? Mají nějaký život? Vědí, že do nebe přijdou jenom mormoni? Chtějí vůbec do nebe?

5:00 – Je čas vstávat. Jehova provázel mé sny, takže se mi zdálo pouze o pozitivních věcech, jako jsou štěňátka anebo Strážná věž. Musím pospíchat, abych venku zastihl ranní pejskaře a promluvil si s nimi o Bohu.

5:30 – Ranní pejskaři si z nějakého důvodu nechtějí povídat o Bohu. S úsměvem jsem zastihl jednoho pána, který se ospale potácel mezi paneláky a nevybíravými povely typu: „Tak už se kurva vyser, ať můžu jít zase spát“ motivoval svého jezevčíka. Když jsem ho oslovil a nabídl mu kvalitní diskusi o Bibli, podrážděně mě upozornil, že pokud okamžitě nevypadnu, hodí po mně svého psa. Bohužel jsem tedy musel tuto ztracenou duši opustit a hledat dále.

5:45 – Paní s kokršpanělem byla mnohem sdílnější. Vyslechla si mé úvodní slovo, načež mi odvětila, že bych si měl raději najít práci. „Mé zaměstnání je Jehova,“ odvětil jsem paní s pokorou a snažil se jí předčítat z Bible. To se mi bohužel nepodařilo, neboť během úvodních slov Matouše 24 paní znuděně odešla. Pomyslel jsem si, že s tímto přístupem na ní čeká peklíčko, ale to jsou nekalé a zlomyslné myšlenky. Hanba mi. Musím se jít domů zbičovat.

6:00 – Doma jsem se za své hanebné myšlenky zbičoval třemi ranami bičíkem do slabin a byl jsem vykoupen. Nyní půjdu studovat Bibli. Nechci se rouhat, ale Bůh by měl konečně napsat pokračování Bible. První díl mám přečtený skrz naskrz (Bibli umím nazpaměť odrecitovat) a tedy její studium tak nějak ztrácí význam.

weknowyourdreams.com_.jpg

Někdo by měl už konečně napsat pokračování Bible, neboť první díl se časem omrzí (Foto: weknowyourdreams.com)

8:00 – Bibli jsem poctivě opět již po milionté řádně nastudoval a je čas jít opět do terénu spasit všechny duše. Za půl hodiny mám sraz s bratrem Jonášem pod hodinami.

8:30 – Jako hodinky ten bratr Jonáš. Přesně o půl deváté stojí pod hodinami s kolečkem plným publikací Strážné věže. Bratr Jonáš je taková trochu legenda. Všichni k němu vzhlížíme. Šušká se, že přivedl na pravou víru již dvě stovky bezvěrců a prý jednou na chvilku viděl samotného Jehovu. Tehdá čichal ještě lepidlo, ale Jehova k němu sestoupil z nebes a pobídl ho, ať ten pytlík s lepidlem odloží. Od té doby Jehovovi zasvětil život.

Já jsem Jehovu ještě neviděl, ale jednou u nás v kostele nechal bratr Jeremiáš kolovat Jehovovu pantofel. Dokonce jsem se s pantoflem vyfotografoval.

9:00 – Spolu s bratrem Jonášem jsme zašli do parku, kde jsme rozbili náš tábor, postavili stojan na potřebné publikace (Strážná věž, Dobrá zpráva od Boha anebo Zpívejme Jehovovi – sborník písní).

Chvilku nás sledoval nějaký zmatený mladík, načež se usmál, zakřičel na nás „buzny“ a odešel. Nemáme mu to za zlé. Ještě nenašel cestu.

9:30 – Lidé nás obcházejí obloukem. Vyjma jednoho nešťastníka, který se nás přišel zeptat, jestli náhodou neprodáváme hašiš. Samozřejmě, že jsem mu vysvětlil, že Jehova si hašiš nepřeje a dal mu sborník písní Zpívejme Jehovovi. Prohlásil něco ve smyslu, že teď to má alespoň v čem ubalit a odešel. Milý pán.

10:00 – Lidé se k nám nehrnou, tedy je potřeba vyjít „do terénu“. S bratrem Jonášem jsme začali odchytávat lidi.

10:05 – Hned první paní vypadala, že jí to zajímá. Okamžitě jsme zabředli rozhovor. Bratr Jonáš vytáhnul z rukávu všechny své trumfy. Otevřel Strážnou věž a začal paní vysvětlovat, že všechno kolem nás stvořil Jehova. Včetně Strážní věže samotné. V knížce paní ukázal obrázek majestátního jestřába a vysvětlil jí, že toho určitě stvořil Bůh. Jak jinak by mohl létat?

Paní sice mlela něco o evoluci a že na obrázku není žádný jestřáb, nýbrž racek, ale bratr Jonáš kontroval, že to není pravda a že Jehova se nemýlí.

wildlifefotoforum.cz_.jpg

Majestátní jestřáb je jasným důkazem existence Boha (Foto: wildlifefotoforum.cz)

10:15 – Zatímco jsme přesvědčovali paní, že Jehova stvořil jestřába a že jestřáb není racek, nějací neznabozi nám rozbořili stojánek na publikace a dal bych ruku do ohně za to, že nám to tam i pomočili. Však on si je Jehova najde. V parku nám pšenka nekvetla, tedy jsme šli šířit dobro za lidmi domů.

11:00 - Dojeli jsme autobusem na sídliště. Museli jsme jet autobusem, jelikož sice Jehova stvořil všechno, ale doposud nám nebyl schopen stvořit automobil. Nevadí. Stejně nemám řidičský průkaz. Jednou jsem si ho chtěl sice udělat, ale během jízdy jsem instruktorovi předčítal z Bible, tak mne vysadil za městem, nazval mě fanatikem a od té doby mi nebere telefon.

11:30 - Prošli jsme celý barák, ale nikdo s námi nechtěl mluvit. Vyjma tedy jednoho milého pána s knírkem, kterého sice prý žádný stupidní Jehova nezajímá, ale dá nám každému dvě stovky, když mu vyluxujeme a umyjeme okna. Na to však nebyl čas. Spása duší nepočká.

12:00 - No nic, dopoledne se moc nepovedlo. Zajdeme se s bratrem Jonášem naobědvat a posléze budeme opět pokračovat. My ty lidi nakonec spasíme všechny. I kdyby nechtěli. Jehova by si to tak přál.

A TADY se můžete podívat na deníček instruktora v autoškole.