Na druhou stranu tato kratochvíle může zejména začátečníkům přinést horké chvilky.

Mám rád med. Za to se nestydím. Mažu si ho na chleba, dávám si ho do čaje anebo ho jen tak pro dobrou náladu hnětu v dlani.

I proto jsem se jednoho dne rozhodnul, že do toho půjdu. Budu včelařem. Na zahradě mého domu mám místo akorát pro několik úlů.

1. den

Tak je to tu. Je ze mě včelař. Nakoupil jsem čtyři luxusní úly a tyto umístil na zahradu k plotu. Ještě by to chtělo včely.

Zajel jsem do sousedního města k jednomu renomovanému včelaři pro roj. Z internetu jsem se dozvěděl, že včely lze získat buď z roje, z včelstev nebo oddělkem. Včelstva jsou drahý jak prase, a navíc vám k tomu dají úly a oddělek zní hrozně. Med z oddělku by mi nechutnal.

Do sousedního města jsem si zajel k renomovanému včelaři pro roj. Včelař se mě ptal, zda mám potvrzení od veterinární zprávy na převoz včel. Odvětil jsem mu, že to není potřeba, protože já jsem IT specialista.

Roj jsem dostal do krabice, kterou jsem uložil na zadní sedadlo a frčel jsem domů. Tady bych rád apeloval na všechny převažeče rojů, aby roj v přepravní krabici v autě ukotvili.

Jinak se stane to, co mně. A tedy, že se na prvním zpomalovacím retardéru krabice převrhne. Dojezd domů s rozzuřeným rojem včel, který se vznášel nad zadní sedačkou, byl přinejmenším napínavý.

2. den

Roj včel je pořád v autě. Nemám je jak z auta dostat. Manželka musela jet do práce autobusem a babička, o kterou se staráme, protože už je stará a nedokáže se o sebe postarat sama, musela jet na poštu na koloběžce.

3. den

Mám to ale fištróna. Zavolal jsem hasiče, aby mi včely z auta dostali. Když jsem tam volal a oznamoval, že mám v autě roj včel a že je chci vyndat, operátorka zněla pobaveně. Posléze, když se mě zeptala, jak se mi roj v autě ocitnul, tak jsem jí prozradil, že se mi na zadním sedadle převrhla krabice se včelama. Pak jsem na druhém konci drátu slyšel tlumený smích, ránu a bylo chvilku ticho. Znělo to, jako by spadla ze židle.

4. den

Včely už jsou v úlech. Cítím se jako pravý včelař. Když jsem byl zkontrolovat, jak se jim daří, dostal jsem deset žihadel. Bolí to jak prase. Musím si koupit ochranný oblek.

5. den

Než mi stihnul dorazit ochranný oblek, dostal jsem asi sto žihadel. Už to tak moc nebolí. Začínám si zvykat. Už to jenom brní.

Manželka se odmítá pohybovat po zahradě. Babička tvrdí, že se bojí.

route1radio.com_.jpg

Od té doby, co chovám včely, se manželce na zahradě přestalo líbit (Foto: route1radio.com)

6. den

Jsem stále bez ochranného obleku. Během těch pár dnů včelaření jsem zdvojnásobil svůj objem, jak jsem nateklý.

Po menším incidentu, kdy nám několik tisíc včel omylem vniklo do baráku, manželka hrozí rozvodem a babička dobrovolně odjela dožít do LDNky.

Večer se stavil úplně opuchlý soused s tím, že ho napadlo několik mých včel, když zrovna ryl záhonky. Když jsem mu řekl, že ty puchýře má od sluníčka a ať neotravuje, tak mě přetáhl klackem.

7. den

Konečně dorazil ochranný oblek. Ihned jsem se do něj nasoukal a šel do úlů zkontrolovat plástve. Ty kurvy včely se mi skrz oblek prokousaly a uvnitř obleku vytvořily eskadru zla. Dostal jsem přesně osmdesát dva žihadel.

Podle příruček bych měl být už mrtvý, ale stále žiju. Sice nemůžu hýbat pravou nohou a z uší mi teče krev, ale když chce člověk dobrý med, musí pro to něco obětovat.

8. den

Z ochranného oděvu jsou už jenom cáry. K úlům chodím v rytířském brnění, které jsem si půjčil od známého, který dělá průvodce na nedalekém hradu. Je jen otázkou času, kdy včely přijdou na to, jak se prokousat skrz kov. Jsou vynalézavé a spolupracují. Jako nacisti.

Opuchlý soused chodí po okolí s peticí, kde požaduje, abych se odstěhoval i se svýma včelama.

Manželka se vzdala bez boje a odstěhovala se za babičkou do LDNky, kde hodlá rovněž dožít.

9. den

www.huffingtonpost.co_.uk_.jpg

Napuchlý soused, který napuchnul na sluníčku, svádí svou napuchlost na včely (Foto: www.huffingtonpost.co.uk)

Soused se odstěhoval. Poštu mi shazují z letadla, protože pošťáci se odmítají přiblížit k mému domu.

Začínám být závislý na včelím jedu. Pokud nedostanu denně alespoň dvě stě žihadel, jsem nervózní.

K večeru jsem si udělal radost a šel si pro trochu toho medu. Ty svině včely žádný med nedělají. Co to mám za včely? Nejsou to vosy?

10. den

Ze zahrady zmizeli všichni živočichové. Kocoura jsem neviděl už pět dní. Zbytky cárů slepic jsem našel v úlech při zběžné kontrole medu. Nejsem si jistý, jestli to je v pořádku. Včely na zahradě cvičí bojové formace a dal bych ruku do ohně za to, že každý podvečer pořádají vojenské přehlídky.

11. den

Na zahradu se prostě nedá jít. Je to tam o život. Včely to tam obsadily. Jejich počet se neustále zvětšuje, čímž jsem přišel na myšlenku, že mobilizují. Je více než zřejmé, že se k nim připojily všechny včely z okolí.

Kolem domu a pozemku mám obehnanou policejní pásku. Barák mi rovněž vyškrtli z územního plánu a katastru nemovitostí. Oficiálně neexistuje.

12. den

Bydlím v autě. Včely už obsadily i barák. S autem parkuju u supermarketu a nemám se tu zle. Záchod a kohoutkovou vodu zdarma mám na veřejných záchodech. Zrovna ujídám lžičkou koupený med ze supermarketu a přemýšlím, že bych začal chovat sršně. To by mohlo vyjít. Zkušenosti s bodavým hmyzem už mám.

A TADY se zase můžete podívat na deníček nebožáka, který šel se svou ženou na nákupy.