12 cizáckých druhů, které je třeba nemilosrdně vyhubit

Obrázek uživatele Ivan Brezina
06.2.2014, 15:02
Dost bylo vetřelců! Nepůvodnost tu trpět nebudeme!

1. Akát (Robinia pseudoacacia)

Do Evropy se dostal v 18. století ze Severní Ameriky a dnes je považován za invazní a nepůvodní druh. České ministerstvo zemědělství proto už zakázalo vysazování akátu a Evropská unie teď přišla s požadavkem jeho "cílené eliminace". Už komunisti navíc před lety tvrdili, že akát k nám záměrně rozšířili zlí imperialisté, aby nám zasvinili naši kvetoucí zahradu míru. Smrt akátům! Více se dočtete ZDE  a ZDE robinia-pseudoacacia-flower  

2. Kleč (Pinus mugo)

Podle vedení KRNAPu jde v Krkonoších o nepůvodní druh, který tam byl uměle vysazen až po 2. světové válce. Kleč se rozšířila tak mocně, že svou expanzí ohrožuje chráněné rostliny a živočichy. Ochranáři naštěstí znají řešení: prořezávky. Neufiknou žádných pár větviček. Kleč mizí ze 179 hektarů, což se rovná ploše čtyřiceti Václavských náměstí. Do útoku na kleč je nasazen vrtulník a nákladní auta. Více se dočtete ZDE OLYMPUS DIGITAL CAMERA  

3. Kamzík (Rupicapra rupicapra)

Ochranáři chtějí vystřílet jedinou větší populaci kamzíků v Česku. Sto čtyřicet vzácných zvířat z Jeseníků má zemřít proto, že jde o "nepůvodní druh", který k nám prý "nepatří". Do Jeseníků totiž nechal kamzíky vysadit císař František Josef I. až v roce 1913. Souhlasíme, že kamzíci ignorují turistické značky, chčijou, kde se nemá, a okusují vzácné kytky. Dát jim pokutu nelze, čímž podrývají autoritu úřadů. Jak přimět lidi, aby v horách neřvali, když se strážcům přírody drze vysmívají do očí kamzíci? Prostě je vyvraždit! Smrt kamzíkům! Více se dočtete ZDE serna  

4. Brambory (Solanus tuberosum)

Do Evropy se brambory dostaly až v první polovině 16. století z oblasti dnešního Peru, Bolívie a Chile. V Česku se poprvé objevily v roce 1623, kdy je začal jíst královský místodržící Vilém Slavata (ano, ten gauner, který byl českými stavy po zásluze vyhozen z oken Pražského hradu, což cizácká habskurská dynastie následně zneužila jako záminku k naší třistaleté porobě!). Masově se k nám brambory rozšířily po roce 1778 z Braniborska, od něhož byl odvozen i jejich český název. "Brambory" je tedy nepůvodní slovo. Oč krásněji zní hezké české "zemská jablka" nebo "zemčata"... A pozor, "zemčatový líh" je i v tak původním nápoji, jako je český tuzemský rum, kterým se po přídavku metanolu otrávila spousta lidí. Smrt bramborům! Více se dočtete ZDE 01  

5. Romové

Na území dnešní České republiky přitáhli až ve 14. století, takže tu jsou nepůvodní. Ať táhnou. Smrt Romům! Více se dočtete ZDE b1  

6. Židé

Vnutili se k nám na přelomu 9. a 10. století, takže alou zpátky do Izraele. Smrt Židům! Více se dočtete ZDE images  

7. Vietnamci

První šikmoocí se v Česku objevili až v roce 1973 a postupně se jich sem vloudilo asi třicet tisíc. Dnes zákařně provozují večerky a restaurace, čímž nás nutí k přežírání. Smrt Vietnamcům! Více se dočtete ZDE images-1  

8. Křesťané

Na Moravu proniklo křesťanství teprve v roce 863, do Čech někdy po roce 884. Předtím tu lidé vyznávali pohanský polytheismus, takže původní je u nás Perun, Mokoš nebo Simargl. Smrt křesťanům! Více se dočtete ZDE images-2  

9. Obyvatelé Roztok u Jilemnice

Tato podkrkonošská obec je sice malebná (a točí tam výborné pivo Krakonoš!), ale poprvé je zmiňována až v roce 1360. Dobře, dejme tomu, že se tam první Roztočáci usadili už někdy v roce 1300. Předtím tam ale žádní lidé nežili, takže Roztočáci jsou v Roztokách nepůvodní. A to ještě roztocké nádraží původně patřilo sousednímu Kruhu, kterému ho Roztoky zákeřně ukradly změnou katastru. Takže dokonce nejen Roztočáci, ale i zastávka Roztoky u Jilemnice je nepůvodní. Smrt Roztočákům! Více se dočtete ZDE images

10. Slovani

Tohle je germánská a keltská země – nepůvodní Slovani sem přišli až v 5. století. Alou zpátky do dnešního východního Polska a na severozápadní Ukrajinu! Smrt Slovanům! Více se dočtete ZDE Josef_Mathauser_-_Praotec_Čech_na_hoře_Říp  

11. Lidé

První příslušníci druhu Homo se do Evropy vydali teprve asi před 40 000 lety z Afriky. Nemají tu tedy co dělat. Smrt lidem! Více se dočtete ZDE a ZDE population amsterdam  

12. Život

Na Zemi je život nepůvodní – objevil se tu teprve před 3,5 miliardami let. Život je přitom velmi invazní, což je vidět už z toho, že se agresivně rozšířil po celé planetě. Smrt životu! Více se dočtete ZDE life1-610x381   Kolik je v Česku nepůvodních druhů rostlin? Zeptali jsme se profesora Petra Pyška z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR. "Záleží na tom, odkdy to budete počítat. Nepůvodní druhy se totiž dají rozdělit na dvě skupiny. Mladší neofyty tu zdomácněly po roce 1500, když se díky Kolumbovi otevřely nové možnosti šíření rostlin z Nového světa. Je jich asi dvě stě. Dávno před nimi ale na naše území pronikaly archeofyty. Za začátek jejich invazí se dá označit neolitická revoluce. Předtím se člověk choval v přírodě jako každý jiný velký savec a příliš ji neměnil. V neolitu se to ale změnilo nástupem zemědělství. Lidé začali používat osivo, se kterým se šířily plevele. Třeba chrpa, vlčí mák, hadinec a další pestré květiny, bez nichž by dnešní česká krajina nebyla tak hezká. Považujeme je za běžnou součást přírody, jenže je možné, že se v neolitu chovaly stejně agresivně jako dnes třeba bolševník. Zjistit se to už bohužel nedá. Dnes má česká květena asi 3000 druhů, ze kterých archeofyty a neofyty tvoří dohromady asi 1400. Nepůvodních je u nás tedy asi 35 % druhů květeny." A co jednotlivé národy? Evropa dnes čelí invazi Asiatů, Afričanů... "Podobné úvahy velmi snadno končí xenofobií. Ostatně invaze je natolik emočně zabarvené slovo, že se o jeho používání ve vědě vedou spory. Je ale nesmysl myslet si, že můžeme vytvořit nějakou panenskou přírodu složenou pouze z původních druhů. Musíme citlivě rozlišovat. Asi má smysl pokusit se zastavit bolševník, ale kdybyste byl důsledný, musel byste vymýtit i "nepůvodní" vlčí mák. Ten je tu přitom jen o pár tisíc let déle než bolševník."

Komentáře