Názvy cizích měst obecně a těch anglických zvlášť nám znějí většinou záhadně a bezvýznamově. A přitom mají své reálné významy i v češtině, dokonce takové, které spolehlivě destruují náš zažitý pohled na slávu a světovost jejich originálních jmen.
Možná se divíte, proč jsme v titulním obrázku použili název Velká Zkérovánie. Taky to mohlo být Velké Pokérovanstvo nebo Velký Tatuistán.
Původní, resp. nejstarší doložený význam označující lid, který dal posléze Británii její jméno, byl totiž označován jako Prittanoi = potetovaní (pokérovaní) lidé.
Británie byla pro tuhle nekorektní (a neetymologickou) legraci vybrána proto, že na rozdíl od jiných nám blízkých zemí nemá jediné britské město svůj hezký český ekvivalent, tedy kromě Londýna – srovnejte to s městy německými, francouzskými či italskými. Ale hlavně proto, že anglicky aspoň trochu umějí už dnes obecně všichni čtenáři, a bude pro ně tedy lehké porozumět následujícím vtipům, přesněji řečeno pokusům o ně.
1. Nový Hrad (Newscastle)
Pro začátek něco ultrajednoduchého a nekomplikovaného. Název tohoto města (jako jeden z mála z těch, co budou následovat) skutečně i česky znamená to, co sám anglicky ‚říká‘. Tohle víc než dva tisíce let staré lidské sídlo, kde se vystřídali Římané, Anglosasové a Dánové, se původně jmenovalo Pons Aelius (Ailiánův most). Na Newcastle muselo být přejmenováno v 11. století po svém dobytí Normany. Přesněji řečeno dobytí = totální zničení města vyžadující jeho následné obnovení, navíc pod novým jménem Novum Castellum podle nového opevněného hradu vystavěného na obranu tohoto lidského sídla.
2. Stírací šunka (Birmingham)
„Birm“ je podle slovníku současné hovorové angličtiny urbandictionary.com sloveso vyjadřující činnost, pro kterou má čeština jednoslovný výraz „stírat“, „setřít“ ve smyslu někoho pokořit či zesměšnit vtipnou hláškou. A „ham“ je prostě anglicky šunka, ne? Ne! Ve staré angličtině znamenalo slovo „ham“ statek či usedlost, a první část názvu města pochází od jistého Beormunda, anglosaského zemědělce, který na tomto místě žil i se svou rodinou a příbuznými.
3. Játrový bazén (Liverpool)
Tady je to pravda pouze z poloviny. „Pool“ není jen bazén, nýbrž i louže (v podstatě libovolných rozměrů), odborněji řečeno „dočasná vodní plocha“. Ústí místních řek do moře se totiž následkem přílivu periodicky plní zakalenou vodou – nebo aspoň kdysi plnívalo, a předchůdce slova „liver“, které dnes znamená játra, kdysi značívalo kalné či blátivé vody (liuer).
4. Ňadrohrad (Manchester)
„Chester“ je podle urbandictionary.com „člověk, který je eroticky přitahován k dětem či mladým dívkám“, čili chlívák nebo chlívačka, protože angličtina nerozlišuje primárně mluvnický rod. Asi proto ta první část názvu „man“ neboli muž. Takže je to Chlívákov? Pochopitelně že ne – je to ještě lepší!
Původní, resp. nejstarší doložený název města zní Mamecestre, přičemž „mame“ odkazuje na pahorek podobný ženskému ňadru, kolem něhož zde první osídlení založili Římané. A slovo „chester“ vzniklo z jejich latinského „castrum“, tedy původně hrad a později přeneseně i město (protože když tehdy nebylo nějaké město opevněné jako hrad, moc dlouho městem nezůstalo). Takže Manchester je něco jako Ňadrohrad!
5. Ódinův hrad (Edinburgh)
Zde je velmi komplikované správně rozhodnout. Oficiálně se město jmenovávalo Din Eidyn, což prý doslova v tehdejší keltštině znamená pevnost na svahu/pahorku. „Din“ je keltsky pevnost či hrad, což bylo později nahrazeno germánským „burgh“ (stejný význam jako v němčině slovo „burg“, tedy hrad) a přesunuto ze začátku na konec názvu města. Tedy Eidynburgh. No jo, jenže podle spolehlivých etymologických zdrojů je keltské křestní jméno Eidyn skutečně prapůvodně odvozeno od jména ‚hlavního boha‘ severských Germánů, tedy Ódina. Takže nakonec to asi opravdu bude Ódinův hrad.
6. Šéfovo pole (Sheffield)
„Chef“ (čti: šef) je odedávna v angličtině šéfkuchař, „shef“ (opět čti: šef) je v moderním slangu šéf, frajer, člověk, který přirozenou autoritou ‚šéfuje‘ ostatním (viz ZDE). Původně to ovšem byl Scafeld neboli „otevřená krajina u řeky Sheaf“, přičemž název řeky označuje „vodní hranici“. Takže ne Šéfovo pole, nýbrž Pole u hranice (nebo Rozvodí).
7. Volský brod (Oxford)
Tady není moc co dodávat – nekonají se žádné etymologické kotrmelce, protože tohle město bylo kdysi založeno na „brodu, kudy chodí voli“, podle toho bylo také pojmenováno a z jeho názvu („ox“ = vůl, „ford” = brod) je to patrné dodnes. Krása!
8. Vačkový most (Cambridge)
Opět nejsme vůbec daleko od pravdy. Ale i když vačku (angl. „cam“, jinak zařízení zajišťující přenos otáčivého pohybu na posuvný, takové prostě jako kolo s boulí) už tehdy znali, tohle město po ní nepojmenovali. „Bridge“ je skutečně most přes místní řeku jménem Cam, dříve ovšem Gronta, což v původní kelštině znamená křivý či zahnutý (přičemž řeka Cam tu skutečně vytváří jakýsi oblouk).
9. Nacpihuba (Plymouth)
„Ply“ znamená cpát, nutit či ‚krmit‘, „mouth“ jsou ústa. Nebo taky ústí. To druhé je v tomhle případě správně. A první část názvu je odvozena od jména řeky Plym, což v původním slova smyslu znamenalo švestkový sad. Tohle všechno ale platí až od poloviny 13. století, do té doby se toto město nebo spíše místo, které je trvale osídlené už od doby bronzové, nazývalo Sutona nebo Sutton ve významu jižní město (south town). Vždyť je taky úplně na jihu.
10. Labutí moře (Swansea)
Ani labuť („swan“), ani moře („sea“). Původně to bylo Sveinnye podle jistého muže jménem „Sveinn“ (což ale ve staré norštině znamená též hoch nebo panoš) a „-ye“ ve významu ostrov. Pak se měnily názvy přes Sweynesse (1165), Sueinesea (1190) a Swanesey (1322) až na dnešní Swansea.
Podobných příkladů, kdy jsou v názvu města obsažena slova, která s původem jeho pojmenování nemají nic společného, je ale spousta – i u nás: za všechny jmenujme třeba Kralupy. Název se neodvozuje od nějakých ledových ker pokrytých lupy obyvatel-zakladatelů, kteří si nemyli hlavu („kra“ a „lupy“), nýbrž to znamenalo označení lidí žijících na tomto místě, kteří se živili loupáním kůry, tzv. korolupové. Ačkoli správný Kralupák vám asi vysvětlí, že Kralupy jsou ve skutečnosti odvozeny od slov „krást“ a „loupit“.
A kde jsme nechali to nejhlavnější město vůbec, tedy Londýn? Inu, Londýn neboli London neboli Pičikmotr – ano, protože podle urbandictionary.com se první část „lon“ používá dnes i ve slangové angličtině, ačkoli pochází z vietnamštiny, kde znamená dámské přirození pejorativně, a „don“ je prostě boss, šéf, kmotr (viz Don Corleone). Jak je to ve skutečnosti, to bohužel s jistotou nevíme, ale zato známe jiných 36 světových metropolí a jejich skutečná jména.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
