Tak co, koukali jste až do rána? Pokud zrovna spěcháte do práce a na celou tu noční šou jste se proto vykašlali a nehodláte ji sledovat ze záznamu, máme pro vás to nejdůležitější v deseti bodech. A věru nebudeme jenom chválit.
1. Bylo to příliš černobílé
Chris Rock svůj úvodní monolog nevyužil k tomu, aby se trefoval do jednotlivých herců jako jeho předchůdci, trefoval se rovnou do celého Hollywoodu a Akademie. Jako by mu Akademie dala volnou ruku v tom, aby si z celého problému s příliš bílým filmovým byznysem dělal legraci. Jenže Rock to přehnal. Místo aby omezil rýpání na úvodní proslov, promítl ho i do dalších vstupů, předtočených skečů a neustále tak nutil Akademii, aby poklonkovala vlastnímu černému svědomí.
Jako bílému Evropanovi mi to podle některých nepřisluší hodnotit, ale důsledek byl jediný... letošní Oscaři nebyli ani show, ani zábava. Bylo to ochotnické představení o tom, jak si to jedna konkrétní menšina s hollywoodským estabilishmentem na rovinu vyříká. Problém je v tom, že zástupci zmíněného etnika pravděpodobně trávili večer úplně jinak, zatímco většinové publikum znechuceně přepínalo jinam. Vůbec bych se nedivil, kdyby se příští rok ratingy propadly o pořádných pár procent. Tohle zpytování svědomí byl pořádný krok vedle.
2. Šílený Max jel jako na běžícím pásu
Velkolepý návrat kultovní postavy potěšil miliony filmových fandů na celém světě, ale nikdo nepočítal s tím, že se Max zapíše do historie Oscarů tak výrazně. Čekala se jedna, dvě sošky v technických kategoriích, ale Max vybílil všechna ‚řemesla‘ a sebral pár sošek i tam, kde se očekával zátah Hvězdných válek. Velké a příjemné překvapení, ačkoliv na sošky v kategoriích královských přirozeně nedošlo.
3. Ennio inkasoval za zásluhy
Ennio Morricone byl pětkrát nominovaný a v roce 2007 dostal Oscara za celoživotní dílo. Díky Tarantinovi si teď konečně odnesl i toho právoplatného v kategorii nejlepší soundtrack. Jeho hudba k tarantinovce Osm hrozných sice nedosahuje kvalit jeho nejslavnějších westernů, ale Akademie je pověstná tím, že sošky rozdává se zpožděním a často za úplně jiné role a výkony, takže se vlastně nezlobíme. Kdo by to ostatně takřka devadesátiletému Enniovi nepřál?
4. DiCaprio to konečně ‚dal‘
Další velké čekání skončilo v hlavní herecké kategorii. Internet už se nebude posmívat, Leonardo už nebude honit každou roli s takovou vervou. Nedočkal se za Vlka z Wall Street, ale Revenant mu sošku nejcennější přihrál. A podle nás oprávněně, protože tahle role nebyla jen o dřině a odříkání. Ať už to vidíte jakkoliv, Leo si splnil sen, upozornil v proslovu na globální oteplování a pravděpodobně teď uspořádá jednu z nejdivočejších párty všech dob. A internet? Ten si najde zas jiný cíl. Je to otázka několika hodin.
5. Comeback Pixarů
Animovanou kategorii uvedli kovboj Woody a Buzz Rakeťák, jako by snad tušili, že jejich tvůrci mají v ohni to největší želízko. A taky že jo... pixarovka V hlavě je po mnoha zbytečných pokračování z téhle dílny dalším opravdu originálním a svěžím pokusem. A proto byla po zásluze odměněna, jakkoliv letos nebyla mainstreamová konkurence bůhvíjak přesvědčivá (Mimoni se na Oscary dostali jen jako uvaděči jiné kategorie).
6. Souboj dvou Marků
Mark Rylance vs. Mark Ruffalo. Mezi těmito dvěma se čekal největší souboj v kategorii vedlejší mužské role, třetí vzadu – Sylvester Stallone za Creeda – sice vyhrál Zlatý glóbus, ale Akademie měří trochu jiným metrem. Vyhlašování bylo napínavé... Mark, ale který? Nakonec odcházel šťastnější Mark Rylance, jehož role sovětského špiona ve Spielbergově Mostě špionů je přesně tím vděčným partem, za který by většina herců vraždila. A právě díky tomu, že si Rylance ukradl každou scénu pro sebe, putovala soška jeho směrem.
7. Triumf skutečných událostí
Most špionů, Sázka na nejistotu, Spotlight, ale do značné míry i Revenant nebo Dánská dívka – Oscaři jsou už tradičně kolbištěm, na kterém opravdové příběhy dostávají přednost před smyšlenými. A letos tomu nebylo jinak, hlavně v kategoriích nejdůležitějších, tedy hereckých, scenáristických a té režijní. Určitě to znovu posílí trend mapování nejen amerických dějin.
8. Komorní triky
Jedno z největších překvapení zajistila kategorie vizuálních efektů. Tady se občas stane, že si při výsledku klepete na čelo. Všichni tak nějak počítali, že alespoň tady to mají Hvězdné války jisté. A ona jim to vyfoukla levná Ex Machina, v níž jsou triky velmi efektní a efektivní zároveň. Jedna z hlavních hrdinek (Alicia Vikander) je totiž díky vizuálním efektům velmi přesvědčivou androidkou. A triky jsou tak neinvazivní, že to po pár minutách berete jako rutinní fakt. Klobouk dolů před oceněním téhle piplačky.
9. To je ta písnička, to je ten hit
Písnička z nové bondovky si odnesla Oscara snad až příliš automaticky. Jako by snad Akademici ty ostatní ani neslyšeli a tuhle si pamatovali z upoutávek. Ale možná prostě přišla slabší jenom nám. Podobně to vypadalo i v kategorii dokumentů, mainstreamová Amy bez zaváhání porazila dalších dokumenty, o nichž pravděpodobně slyšeli jen tvůrci a jejich nejbližší rodiny. Řešení? Asi neexistuje, ale dokumentů by se v kinech mělo objevovat víc. Některá témata jsou pro televizní obrazovku příliš velká a ambiciózní a stříbrné plátno by jim slušelo víc.
10. Napínák až do konce
Natipovali jste si úspěšně vítěze hlavní kategorie? Jste dobří, protože Spotlight celou dobu tak nějak slídil v pozadí. Vyhrál Oscara za scénář, ale hercům se sošky vyhnuly. Částečně proto, že tohle novinářské drama je týmovou prací a přímo žadoní o sošku pro nejlepší ansámbl. Taková ale neexistuje a ani vyčnívající Ruffalo si nedokázal tu jednu ukrást pro sebe.
profimedia-0275728976.jpg
Michael Keaton s herci a producenty při vyhlášení snímku Spotlight jako nejlepšího filmu 88. Oscarů (Foto: Profimedia.cz)
Přesto se Spotlight vyšplhal do čela ve správnou chvíli a vyhmátnul sošku nejcennější, tak trochu v duchu hesla „každému něco, ať se děti nehádají“. Ale víte co? Tenhle film si zaslouží vaši pozornost. Do českých kin jde v dubnu a ověnčení Oscarem mu jen pomůže v tom, aby se dostal k více lidem. A to po jeho zhlédnutí rozhodně podporuji.
Takže se vlastně vlk nažral a koza zůstala celá, což je tradiční oscarovské skóre.
A tady se ještě podívejte na 8 nominací v 86leté historii Oscarů, které byly nakonec odvolány, zrušeny nebo zamítnuty.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
