Velký díl na tom, že žijeme ve svobodné zemi, přísluší hrdinům, z nichž si deset představíme. Bojovali se zbraní v ruce, či svými činy a myšlenkami. Někteří z nich se zasloužili o to, abychom samostatný stát vůbec měli, další pak bojovali, často s nasazením vlastního života, o to, aby samostatný a svobodný zůstal. Můžeme na ně být po právu hrdí! Ale nezapomínejme, že za svobodu je potřeba bojovat neustále.
Tomáš G. Masaryk
První československý prezident se narodil v Hodoníně kuchařce Terezii Masarykové a jejímu o deset let staršímu manželovi, slovenskému kočímu Jozefu Masarykovi. Tomáš G. Masaryk strávil velkou část svého života v zahraničí, ať již kvůli studiím nebo z donucení. V roce 1914 na něj byl v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a musel do exilu. Pobýval ve Švýcarsku, Británii, Rusku i USA. Československo zakládal ze zahraničí, vrátil se pak už do svobodného státu, jehož prezidentem byl pak celkem 4×.
Alois Rašín
Patřil do pětice mužů, kteří dne 28. října 1918 vyhlásili samostatné Československo, jehož byl prvním ministrem financí. Znám je především díky provedení odluky od rakousko-uherské měny. V nově vzniklém státu se mu podařilo stabilizovat finance. Do protirakouského odboje se aktivně zapojil po vypuknutí první světové války. Za své aktivity byl zatčen a odsouzen za velezradu k trestu smrti. Naštěstí byl amnestován. Zemřel v roce 1923 rukou atentátníka, mladého anarchisty Josefa Šoupala.
Heliodor Píka
Generál Heliodor Píka byl významným představitelem protinacistického odboje, patřil k čelním velícím důstojníkům československé mise v Sovětském svazu. V roce 1949 tohoto hrdinu komunisté po zmanipulovaném procesu popravili. Prezident Václav Havel mu udělil Řád Milana Rastislava Štefánika in memoriam za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války.
Karel Kramář
Také osud Karla Kramáře byl spojen se vznikem Československa. Byl spolu s T. G. Masarykem u toho, když vznikala politická skupina realistů. V roce 1981 byl zvolen do vídeňského Říšského parlamentu. Tehdy mu bylo 30 a stal se vůbec nejmladším poslancem. Vynikal svými řečnickými schopnostmi. Později se angažoval v domácím protirakouském odboji, v Maffii, za což byl zatčen. Stejně jako Rašín byl obviněn z velezrady a trestu smrti unikl jen díky amnestii. Po vyhlášení samostatného Československa byl zvolen jeho premiérem. Také na něj byl spáchán atentát, na rozdíl od Rašína z něj vyvázl živ a zdráv.
Jan Kubiš
Parašutista Jan Kubiš byl důležitým článkem Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo v roce 1942 provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kubiš hodil granát, který explodoval v blízkosti automobilu s říšským protektorem. Ten na následky zranění později zemřel. Kubiš se spolu s dalšími atentátníky ukryl v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde svedli 18. června svůj poslední boj s nacisty. V beznadějné situaci spáchali členové výsadku sebevraždu, pouze Kubiš, který při boji upadl do bezvědomí, zemřel v sanitce.
Jozef Gabčík
Hrdinů zapojených do Operace Anthropoid bylo více. Ze všech ostatních zmiňme ještě Jozefa Gabčíka, který těsně před válkou zastával funkci skladníka ve skladu bojových látek v Trenčíně. Aby nepadl do rukou nacistů, spáchal sabotáž, načež uprchl do Polska, kde se poprvé setkal s Janem Kubišem. V roce 1940 se dostal do Anglie, kde se chtěl přidat k letectvu. V roce 1942 měl být hlavním strůjcem atentátu na Heydricha. Třímal v rukách samopal, nicméně zbraň v momentě nejdůležitějším selhala a dílo musel dokonat Kubiš.
Milada Horáková
Byla jedinou ženou, která byla po únoru 1948 popravena z politických důvodů. Stala se symbolem boje proti komunistickému režimu. První politické gesto učinila už v 17 letech, když na neschválené protiválečné manifestaci 1. května 1918 hodila demonstrantům jako vzor sympatie růži, za což byla vyloučena z gymnázia. V době okupace Československa nacistickým Německem se aktivně zapojila do odboje, za což byla zatčena gestapem. Po válce se stala členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče. I poté však zůstala politicky aktivní, což se jí stalo nakonec osudným.
Jan Palach
Student filozofie Jan Palach se rozhodl k akci, kterou chtěl dosáhnout změny, přimět lidi jednat. V lednu 1969 se v horní části Václavského náměstí zapálil a na následující dvě dekády se stal symbolem boje za svobodu a odporu sovětské okupace. Palach byl převezen s rozsáhlými popáleninami do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.
Jan Patočka
Filozof Jan Patočka byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. Zároveň byl i jejím duchovním otcem. Zemřel po několikahodinovém výslechu Státní bezpečnosti. Jeden z nejvýznamnějších československých filozofů 20. století byl v roce 1991 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy in memoriam.
Václav Havel
Václav Havel byl posledním prezidentem Československa a zároveň prvním prezidentem České republiky. V době okupace vystupoval na podporu politických vězňů, stál u zrodu Charty 77. Byl jedním z jejích prvních mluvčích. Rozlučme se jeho citátem: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“
A zde si můžete přečíst 10 největších omylů ve stoleté historii naší republiky.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
