10 věcí, které musí politici dělat, abychom si jich vážili

Obrázek uživatele Jarda Sauer
23.6.2014, 16:06

Slova jako ministr nebo poslanec ve vás určitě neevokují úctu - spíš křiváctví a vyčůranost. Je to smutné, ale můžou si za to sami. Abychom svůj postoj k politikům změnili, museli by se chovat jinak. Takhle:

1. Mít zkušenosti s reálným životem

prace parlamentnilisty.cz Premiér Bohuslav Sobotka je ve sněmovně od svých 25 let. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná dokonce od 21 let. Jak můžou o budoucnosti nás všech rozhodovat lidé, kteří v životě poznali jen školu a od reality odtržený svět politiky? Nikdy nebyli zaměstnáni, nikdy o práci nepřišli. Nikdy nevedli firmu, nikdy nezkrachovali. Nechci volat po gerontokracii sovětského typu, ale hranice 40 let, která platí pro senátory, mi přijde jako celkem rozumná.

2. Prožít aspoň půl roku v cizině

Naši předkově věděli, proč chodili do světa na zkušenou. Opustit to, na co jsme zvyklí a získat odstup a nadhled. Postarat se sám o sebe v cizím a neznámém prostředí. Vidět, jak chudě (nebo naopak jak dobře) se žije jinde. To jsou zážitky, které vás zbaví sobectví a malosti, tedy vlastností, které jsou mezi českými politiky poměrně hojné.

3. Být upřímní a nemluvit ve frázích

uprimnost ceskatelevize.cz V bibli se píše: "Vaše řeč budiž Ano, ano, ne, ne." Nejsem věřící, ale smysl to dává. Člověk má mít svůj názor a má si za ním stát. A když se ho na jeho názor zeptáte, musí vám dát jasnou odpověď. Místo toho nám ale v televizních debatách politici říkají klenoty typu "dokážu si představit, že..." a jasnému názoru se vyhýbají jako čert kříži.

4. Nechovat se jako malí haranti

Vzájemné urážky? Obstrukce během jednání? Zařazování přestávek, aby se něco nestihlo projednat? Půlhodinová vystoupení o ničem, ze stejného důvodu? To všechno je ekvivalent vzájemného měření pindíků, odehrávajícího se na záchodech základní školy. Dospělí lidé, kteří mají politickou moc, by se měli chovat jinak.

5. Umět plynně minimálně jeden cizí jazyk

jazyky 20x30.de Od politiků čekáme, že jsou inteligentní a vzdělaní. A k těmto pojmům jazyková vybavenost prostě patří. Je jedno, jestli politik dokáže mluvit a číst rusky, anglicky nebo třeba finsky. Důležité je, že to umí - a může si tak dalším jazykem rozšířit kulturní a myšlenkový obzor, což nikdy není na škodu.

6. Nechtít výhody navíc

Nebuďme nepřejícní. Práce politika, pokud ji dělá poctivě, je náročná a zodpovědná. Vysoký plat si politici tím pádem v ideálním světě zaslouží. Ale ať už si proboha neodhlasovávají další výhody, kterými se vzdalují nám ostatním! Současná snaha poslanců o to, aby jim policie nemohla odtáhnout špatně zaparkované auto, je dobrým příkladem toho, co lidi na politicích štve.

7. Umět se oblékat

obleceni reddit.com Až se zase budou blížit nějaké volby, tak si všimněte: zemi zaplaví billboardy, z nichž se budou neupřímně usmívat jelimani v zoufale nepadnoucích oblecích nebo paní v modelech, které se nosí na sraz maturantů po třiceti letech. Copak naší zemi mohou pomoci lidé, kteří nemají aspoň základní estetické cítění?

8. Nebát se aktivistů

Strach o hlasy vede politiky k tomu, že se schovávají za politickou korektnost, genderovou korektnost a bůhví co ještě. Ustupují nejrůznějším aktivistům, protože se bojí jejich křiku a myslí si, že by v dalších volbách už svoje křeslo neobhájili. Jenže to je chyba: když politik jasně řekne, co si myslí třeba o sdružení AutoMat nebo Romea, tak o hlas jejich příznivců nepřijde, protože by ho stejně nejspíš nevolili. Naopak může díky tomu získat hlasy všech, kterým profesionální aktivismus vadí.

9. Nepodvádět manželku

podvadeni nydailynews.com V jaké situaci je průměrný politik-muž? Střední věk, víc než slušné peníze a slušná moc... Dosaďte si do rovnice pohlednou asistentku nebo kolegyni a máte ideální podhoubí pro nevěru. Biologicky to ospravedlnit lze, morálně už moc ne. Od politiků čekáme mravní integritu. Mají být vzorem. A jak uvěřit někomu, kdo podvádí i člověka, kterému slíbil celoživotní věrnost?

10. Vyvozovat osobní zodpovědnost

Každý může ve své práci udělat chybu. Ministr, úředník i metař. A pak se k chybě přiznat a postavit se následkům čelem - politik by to měl udělat minimálně tím, že dá k dispozici svou funkci a nebude na ni znovu kandidovat. A teď si schválně zkuste vzpomenout, kolikrát se taková situace za dobu existence České republiky stala.

Pokud na vás z české politiky sedla deprese, bude se vám hodit nějaký alkohol!


Komentáře