10 scén z Pelíšků, které se můžou snadno ztratit v překladu

Obrázek uživatele Vaclav Rybar
24.12.2018, 14:50

Pusťte českou vánoční klasiku směsce Američanů, Švýcarů, Australanů a Asiatů a budete mít sakra co vysvětlovat.

1. Pražské jaro

I česká mládež, která se na Pelíšky podívá, nevyzbrojena informacemi z dějepisu, se možná bude ošívat a ptát, proč vlastně na ten komunismus tak nadáváte, když to v tom filmu vypadá téměř idylicky. Lidi si můžou vyřvávat z okna, můžou posílat do pr... svého učitele, kovaného komunistu, a nikdo nikde nestojí fronty na banány. Film je samozřejmě zjednodušenou realitou, ale především se odehrává na konci šedesátých let, v trochu rozvolněných poměrech, které byly onou příčinou příjezdu sovětských vojsk. Jenže tohle všechno nepoučeného diváka zcela míjí a odnáší si z filmu jen to, že se v osmašedesátém něco hrozného stalo. Příčiny a následky jsou pro Hřebejka pouhou kulisou, předem počítá s tím, že známe všechny podrobnosti.

2. Zouvání

vlcsnap-00009

Když k Šebkovým přijíždí širší rodina (Polívka, Zázvorková), nutí je hlava rodiny okamžitě zouvat. Především Američané a Australané by se při téhle scéně zasmáli a považovali ji za vtip, plynoucí z přehrávané pořádkumilovnosti. Při úvodní scéně Kulového blesku by se asi smíchy roztrhli.

3. Sváteční oběd

U Krausů se na Boží hod podává pečeně s noky (nebo knedlíky, to už si přeberte po svém). Zahraniční diváci by se asi dožadovali vysvětlení, protože z doslechu mají spíš představu, že za komunismu bylo maso těžce nedostatkovým zbožím a předpokládají, že žijeme o suché rýži a plodinách nakradených v JZD.

4. Zahraniční studenti

Nejen, že Elien si v bytě pouští filmy s Jeanem Maraisem, on je dokonce promítá svým přátelům z rozvojových zemí. Jeden je černoch a druhý Asiat. Jak je možné, že si komunistický režim hřál na prsou západní zmije? Ten kosmopolitní záběr možná Hřebejk trochu přibarvil, ale jak už bylo naznačeno v úvodu, v půlce šedesátých let se zkrátka smělo trochu víc.

5. Vánoční tradice

Pelíšky z tradičních oslav nabízejí snad jen lití olova a zdobení stromku. Žádné výraznější zpívání koled (vždycky končí fackou) se nekoná, stejně tak jako posílání ořechových skořápek, krájení jablek apod. Řada národů nás má ale zafixované jako zapřísáhlé ateisty, a proto by se mnozí mohli divit, jak poctivě držíme tenhle křesťanský svátek. A co teprve zkusit zahraničním divákům říct, kolik Čechů chodí na půlnoční!

6. Kapr ve vaně

Někteří cizinci při sledování Pelíšků kapra z legednární scény považovali za domácího mazlíčka hlavních hrdinů! V cizích státech se na Vánoce konzumuje drůbež a žádné specifické jídlo určené nemají. A všichni si samozřejmě kupují drůbež ve formě už mrtvého, odraného kusu masa, nikoliv živou, aby ji mohli ve sváteční den podříznout. Vánoce jsou svátky klidu a míru? Tak proč si je kazíte koupelnovými jatkami? Těžká otázka...

7. Vyděržaj, pyjaněr

Tuhle svéráznou hru nechápou ani některé postavy ve filmu, tak co byste čekali od zahraničního publika.

8. Maršál Malinovskij

Rodion Jakovlevič Malinovskij byl za druhé světové války sovětským maršálem, který bojoval u Stalingradu a vyrval z německých rukou Ukrajinu, Rumunsko a Maďarsko. Jeho jméno Šebek starší vykřikne před přípitkem. Na Vánoce roku 1967 to dávalo smysl, protože slavný vojevůdce toho roku v březnu v Moskvě skonal.

9. Ivan Stěpanovič Koněv

"Pojď mi to říct sám, ty Koněve!" křikne Kraus na Šebka, když mu posílá zprávu po své dceři. Ivan Stěpanovič Koněv byl maršálem a velitelem vojsk, která osvobodila Československo z východu. V Bubenči má pomník, dostal všechna myslitelná československá vyznamenání, ale v očích Krause je samozřejmě nenáviděnou postavou. V anglických titulcích je jeho jméno nahrazeno souslovím "communist pig" (komunistické prase).

10. Hymna

vlcsnap-00025

Po příjezdu vojsk sedí smutný Kraus u klavíru a hraje českou část státní hymny. Je to dojemná scéna plná emocí, ale zas tak často olympiády nevyhráváme, aby si všichni pamatovali, jak česká hymna vlastně zní. I tohle by bylo potřeba dodatečně vysvětlit.

A tady si dejte 12 skvělých pelíškových hlášek Jiřího Kodeta.


Komentáře

Doporučeno pro vás