Přijde vám, že jsme se svým šleháním pomlázkou jediní velikonoční podivíni? V zahraničí mají zase jiné specialitky!
Ačkoli byl Ježíš jen jeden, ukřižován byl na jeden způsob a jen jednou vstal z mrtvých, připomínky okolností jeho posledních dnů se stát od státu velmi dramaticky liší. Přesvědčte se, že naše trochu sadistická pomlázka není jedinou zvláštností, která se ve světě praktikuje.
1. Německo
Dekorace z kraslic pro nás není nic nového, v Německu ji ovšem dotáhli do dokonalosti v případě Ostereierbaumu. Přibližně čtyři týdny před Velikonocemi zdobí své stromy takovým množstvím vajec, až z toho přechází zrak. Jak je vidět na obrázku, dají si s tím nemalou práci, zejména s háčkovanými krajkami.
Za zmínku stojí také házení nabarvených natvrdo uvařených vajec do dálky nebo přehazování syrového vejce mezi dvěma vzdalujícími se partnery.
V několika německých státech platí zákaz tance na veřejných akcích na Velký pátek (Tanzverbot). Vzhledem k tomu, co Velký pátek připomíná (smrt Ježíše Krista na kříži), měl by sloužit k rozjímání, o což se i legislativními prostředky dodnes zasazují němečtí zákonodárci.
2. Norsko
Jako by se v minulém století z norských hlav vypařilo ponětí o vzniku a smyslu Velikonoc. Na tento svátek totiž leží Norové v tunách detektivek. Když zrovna nečtou detektivní povídky, sledují detektivky v televizi, čtou je v časopisech, a dokonce i na nápojových kartonech od mléka. Tradice tzv. Påskekrimmen přitom vznikla jen díky vynalézavosti spisovatele Nordahla Griega a Nilse Lieho, kteří si zaplatili inzerci v deníku Aftenposten. Fikční titulek „Bergenský vlak byl v noci vykraden“ se tak dostal na hlavní stranu novin a celá situace zaujala Nory natolik, že detektivky o Velikonocích vyhledávají dodnes.
3. Finsko, Švédsko
Severské Velikonoce vypadají trochu jako Halloween. Finské i švédské holčičky z lutheránských rodin se totiž na Bílou sobotu převlékají do kostýmů čarodejnic s košťaty (říká se jim „dobré čarodějnice“). S košíkem chodí ulicemi a rozdávají kartičky a přáníčka výměnou za vejce, sladkosti a drobné.
Ve Finsku ale drží ještě jeden podivný a (zdánlivě) nudný zvyk. doslova totiž sledují trávu růst. Do nějaké nádobky si doma vysejí semínka trávy a trpělivě sledují, jak klíčí – čekají na jaro. Umíte si představit, jak tohle dělají vaše děti?
4. Řecko
V Řecku si s vymýšlením designu vajec hlavu příliš nelámou, protože nemusí. Všechna vejce jsou totiž nabarvena na červeno. Červená barva symbolizuje Kristovu krev, prolitou během křižování. Pro ortodoxní křesťany navíc vejce symbolizuje prázdný hrob, který po svém vzkříšení Ježíš opustil. Z červených vajec se později peče velikonoční chléb.
Na ostrově Korfu mají ještě zajímavější zvyk, který se Ježíše zřejmě už příliš netýká. Na Bílou sobotu hází místní nádobí a hrnce z oken a balkónů. Tato tradice se postupně rozvinula do velkých, organizovaných akcí, které lákají turisty. Vysvětlit ji ale nikdo spolehlivě nedokáže. Některé teorie praví, že symbolizuje odmítnutí Jidáše, jiné, že značí vyhazování zlého z domu, další v ní vidí oslavu změny ročního období, kdy se nádoby na starou úrodu mění za nové. Ať je to jak chce, musí to stát hrozné peníze. To je při pohledu zvenčí, a ve světle problémů řecké ekonomiky, trochu k podivu.
5. Austrálie
V Austrálii místo velikonočního králíčka nosí vejce bandikut králíkovitý. Králík zde má totiž špatnou pověst, protože se přemnožuje a požírá úrodu. Bandikut je naproti tomu ohrožený živočišný druh, a tak někdo usoudil, že jsou právě Velikonoce dobrou příležitostí, jak o něm zvýšit všeobecné povědomí. Proč ne, s králíkem si co do roztomilosti nemají moc co vyčítat.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
