1. Let MH370

Jiný letoun, jiný let, ale stejné aerolinky a letiště (Foto: Profimedia.cz) Už to bude téměř rok, kdy se – konkrétně 8. března 2014 – záhadně ztratil Boeing 777 patřící Malaysia Airlines (schválně to píšu takhle, protože patvar „malajsijský“, který se v té době odněkud vynořil, mě velmi irituje: v hlavě mi pořád dokola znějí analogická adjektiva jako „indonésijský“, „persijský“, „oceánijský“ či „řeporyjský“ a podobné gramatické nesmysly). Počasí bylo toho dne a v té oblasti naprosto bezproblémové a osádka letounu nevyslala žádný tísňový signál. Přesto letadlo z radarových obrazovek najednou „zmizelo“. Dodnes se neví, co se přesně stalo, ani se nepodařilo získat sebemenší kousek trosek ztraceného letadla, o cestujících nemluvě. Unesl letadlo jeden či více z členů osádky? Nebo let někdo z nich sabotoval? Měl někdo z nich finanční motivaci – životní pojistku? Či snad motivaci čistě osobní a spáchal grandiózní sebevraždu? Teorií je spousta, důkazy k potvrzení kterékoli z nich či nějaké úplně jiné veskrze žádné.    

2. Islandská sopka

Chrlení z nově vytvořené kilometrové pukliny u lávového pole Haluhran (Foto: Profimedia.cz) Vulkán Bárðarbunga (angl. Bardarbunga) začal chrlit lávu na konci loňského srpna a dodnes s tím v podstatě nepřestal. Tahle sopka je jedinečná hned ve třech ohledech: enormní velikostí svého lávového pole, množstvím vychrlených oxidů síry a výškou (i rychlostí vzniku) propadlin v kráteru. Bárðarbunga zatím stihla vytvořit lávové pole o rozloze přesahující 80 km², čímž podle Islandského meteorologického úřadu (zkráceně Met Office) překonala erupci místní sopky Laki v roce 1783 a množství plynů uvolněných erupcemi ovlivnilo klima nad Islandem nejvíce za posledních 150 let. Objem oxidů síry je zatím největší, jaký byl kdy při dosud sledovaných pozemských erupcí vypuštěn do vzduchu. A sám kráter se propadl o více než padesát metrů, přičemž „spolkl“ i GPS zařízení, které sledovalo změnu jeho výšky. Záhada není ani tak to, proč k erupci došlo (to se dá z geologického hlediska aspoň obecně vysvětlit), jako spíš to, co bude dál. Tohle se tam dělo na začátku ledna:    

3. Sibiřské díry

Záhadné propadání u sibiřského Solikamsku (Foto: Profimedia.cz) Loni v červenci došlo na sibiřském poloostrově Jamal (což v místním něneckém jazyce znamená „Konec světa“) k dosud nevysvětlené explozi, po které se v zemi utvořila obří – sto metrů široká a třicet hluboká – díra. Dva další podobné krátery byly v blízkém okolí objeveny krátce poté. Vědci přišli s teorií, že se jedná o následek výbuchu „kapes“ zemního plynu v podzemí, dokonce se v listopadu 2014 do jedné z děr spustili a zkoumali ji – ale teorii se zemním plynem se jim potvrdit nepodařilo a s žádnou jinou jako věrohodnou taky nepřišli.    

4. Hacknutí cloudového úložiště celebritích fotek

Televizní hvězda seriálu Heroes Hayden Panettiere (Foto: archiv TV hvězdy prostřednictvím neznámého hackera) Začátkem loňského srpna začal dodnes anonymní uživatel z 4chan postovat stovky „nevídaných a do té doby neviděných“ fotek celebrit, které byly ukradeny z jejich hacknutých iCloudových účtů. Oběťmi byly zejména ‚vysokoprofilové‘ ženy – Scarlet Johansson, Kim Kardashian, Kate Upton a desítky dalších. Firma Apple nakonec potvrdila, že hackeři získali fotografie pomocí „cíleného útoku“, ale dodnes se neví, kdo to vlastně byl a kolik jich bylo. Na případ se vrhl i FBI, ale jeho pátrání zatím nepřineslo nic konkrétního.    

5. Hackerský útok na Sony

Nakonec to přeci jen promítali v několika ‚geekovských’ kinech (Foto: Profimedia.cz) Společnost Sony a nejvíc její filmová odnož Sony Pictures má bezpochyby ještě dnes hlavu v pejru z loňského hackerského ‚kobercového náletu‘, který obnažil její ultratajné informace. A v posledku vedl i ke zrušení projekcí parodického filmu The Interview o životě a atentátu na nejmladšího pokračovatele dědičných vládců Severní Koreje Kim Čong-una, protože zmíněný hackerský útok byl podle společnosti zcela jistě pomstou za plánované uvedení tohoto snímku v amerických kinech. Jenomže ne všichni jsou přesvědčeni, že za tím stojí Severní Korea, konkrétně přímo její vláda. Zejména bezpečnostní experti, mnohdy sami bývalí hackeři, kteří se otázkou podobných útoků zabývají, upozorňují na nedostatek konkrétnějších důkazů. "Jedním z největších omylů je, že se jednalo o akci severokorejské vlády, protože dohledatelné stopy vedou k severokorejskému internetu," řekl nedávno serveru mashable.com odborník na kyberbezpečnost Jeffrey Carr. "Aby mohla severokorejská síť vůbec fungovat, musí využívat služeb externích společností, v tomhle případě thajských a čínských, a stejně dobře mohou pachatelé pocházet právě z těchto zemí."    

6. Dvojtornádo zabíjelo

16. 6. 2014, Pilger, Nebraska, USA (Foto: Profimedia.cz) Tornádová dvojčata, která loni v červnu doslova obrátila vzhůru nohama městečko Pilger v americkém státě Nebraska a zanechala za sebou dva mrtvé a desítky zraněných lidí, jsou poměrně vzácným meteorologickým úkazem. Fujitova stupnice měřící ničivou sílu tornád je ohodnotila ‚známkou‘ EF-4, kdy rychlost vířícího větru dosahuje před 300 km/h. Jedno z dvojčat prošlo přímo středem městečka, druhé si zařádilo o asi tři kilometry dál na východ. Stopy zkázy, které po sobě zanechaly, byly viditelné i z oběžné dráhy coby dvě téměř identické jizvy na zemském povrchu. A kde je v tom nějaká záhada, co čeká na rozřešení? Vědci dnes v podstatě stále přesně nevědí, proč některé ‚bouřkové útvary‘ (odborně zvané supercely) vedou ke vzniku tornád, zatímco jiné ne, byť jsou si velmi podobné a často v podstatě stejné. A událost v Pilgeru nastoluje další zatím nezodpovězenou otázku – jak může z některých supercel vzniknout více tornád najednou a k tomu ještě s podobnou ničivou silou. A takhle to tehdy poblíž Pilgeru vypadalo:    

7. Nigerijské holky

Nejen po síti, ale i naživo – v neděli 25. ledna se konala demonstrace před nigerijským velvyslanectvím v Londýně (Foto: Profimedia.cz) Bezmála 300 nigerijských školaček unesla loni v dubnu ze základky v Chiboku radikální islamistická skupina Boko Haram. Na začátku května se nejprve na twitteru a poté i na dalších sítích začal šířit hashtag #bringbackourgirls, díky němuž po celém světě vzrostlo (a stále se udržuje) povědomí o tomhle troufalém zavrženíhodném činu. Krátce poté oznámil náčelník nigerijského generálního štábu, maršál letectva Alex Badeh, že armádě je již známo místo, kam byly dívky uneseny, ale že jakýkoli pokus o jejich osvobození za použití síly nepřipadá v úvahu. Badeh tehdy neuvedl žádné konkrétní místo a v reakci na to mluvčí amerického ministerstva obrany prohlásil, že Badehovy výroky nebude komentovat, protože je nelze potvrdit. Stručně řečeno – nikdo nic neví, byť se všichni dozvědět snaží. Dodnes.    

8. Neviditelná ponorka

Pátrání po neznámém podvodním vetřelci se zúčastnila i tahle ‚stylová‘ švédská korveta třídy Visby (Foto: Profimedia.cz) Vysoký švédský vojenský činitel loni 19. října prohlásil, že výsostné vody jeho země byly "nepřijatelně narušeny" – nedokázal ovšem sdělit, kým. Švédské námořnictvo nalezlo stopy "záhadného podvodního plavidla" poblíž ostrova Nattarö v jižní části Stockholmského souostroví, kde se nachází na třicet tisíc ostrovů i malých ostrůvků a útesů. Po třech dnech dalšího bezvýsledného pátrání byla akce s cílem určit pachatele skončena. Spekulovalo se o ruské ‚neviditelné‘ ponorce, což Rusko odmítlo jako dohady a ukázalo prstem na Nizozemsko jako vlastníka onoho neznámého plavidla. Bez jakýchkoli dalších důkazů, čili jsou to podobné dohady jako ty švédské. A podobná situace – tedy dohady a domněnky – přetrvává dodnes.    

9. Záhadné útvary pod Stonehenge

(Foto: ilfattostorico.com) Revoluční technologie pro mapování věcí skrytých pod zemí odhalila, že ‚kamenný kruh‘ Stonehenge na svém místě kdysi nevyrostl a nestál úplně osamocen, jak se ještě do loňského léta myslelo. Naopak – pod ním a v jeho okolí se nalezlo mnoho dalších archeologických stop – svatyně, mohyly, hluboké jámy, valy a kruhové objekty, jeden dokonce vypadá jako menší příbuzný Stonehenge. Co jsou zač a jak přesně vypadají, to nám díky metodě "bezvýkopové archeologie", tzv. virtuálního mapování krajiny, objasní vědci zcela jistě již tento rok – minimálně zčásti, protože celý průzkumný projekt je naplánován na další tři roky.    

10. Mexičtí studenti

V reakci na únos studentů a hlavně vleklé, nikam nevedoucí policejní vyšetřování, vyšli v Mexiku do ulic demonstranti (Foto: Profimedia.cz) Loni 26. září byla v mexickém městě Iguala unesena skupina 43 studentů. A to celkem bizarním způsobem – při cestě na demonstraci je zastavila policejní hlídka, a o té doby už je nikdo neviděl. V listopadu se přiznali zadržení gangsteři z jednoho drogového kartelu, že studenty zabili oni – a předala jim je prý sama policie coby zástupce konkurenčního gangu. Jejich těla ale nebyla dodnes nalezena... Vlastně byla – včera 27. ledna, zahrabaná na skládce a v takovém stavu, že je není možné identifikovat (zatím pouze jedno z těl identifikovala speciální kriminalistická laboratoř v Rakousku). Ani podle šatů není identfikace možná, protože studentům bylo po příjezdu na skládku nejprve nařízeno, aby se svlékli, pak je teprve postříleli. A celé to má podle všeho na svědomí starosta z jejich domovského města a jeho manželka - ti tahali za nitky a dávali příkazy.   Některé záhadně se ztrativší a pohřešované osoby se už ale nejspíš nikdy najít nepodaří – jako těchto 13 nejslavnějších zmizelých.