Fyzické tresty na školách už od starověku

Už ve starověkém Egyptě existovalo přísloví, které říkalo, že dítě má uši na zádech, proto byla hlavní výukovou pomůckou učitele hůl. Úkolem tehdejší společnosti bylo vychovávat občany, kteří budou bezpodmínečně poslušní a oddaní státu. Naproti tomu ve starověké Číně byly tělesné tresty využívány k potlačení samostatnosti žáků, proto čínský znak pro výraz učit se představoval ruku s holí. Naproti tomu ve Spartě znamenal mír jakousi přípravu na válku, což se odráželo i ve školství. Zásadně se dbalo na to, aby děti na slovo poslouchaly dospělé. Tvrdá sparťanská výchova však nezahrnovala pouze tělesné tresty, ale vychovávala mládež v permanentním nedostatku a utrpení, aby byli mladí připraveni na krušné válečné časy.

Starověký Řím rovněž k rázné výchově používal hůl a metlu. Z celkového pohledu se však pohled na výchovu a vzdělávání lišil stát od států, což se týkalo i fyzických trestů ve školách. Například starověcí filozofové preferovali pouze tělesné tresty na nižším stupni, na druhou stranu přiznávali, že cílem školy je nejen získání vědomostí, ale i výchova poslušného občana.

Tvoje p*del pozná středověk?

Středověk probíhal ve znamení přísné kázně a nebál se využívat i přísné tělesné tresty pro výchovu oddaných sluhů božích a vzorných občanů. Středověké školy používaly poměrně tvrdé a nemilosrdné tresty. Poměrně časté bylo vyobrazení průběhu školní výuky ve středověku učebnou, ve které figuroval učitel s rákoskou v ruce. Nejčastějšími tresty středověku byl bezesporu půst a karcer (= uzavření žáka ve škole). Tělesné tresty se používaly dokonce i na univerzitách. Tam šlo primárně o důtky, pokuty, posty či univerzitní vězení, které se nazývalo kurník.

S příchodem renesance se však postupně tělesné tresty odstraňují. Humanismus dokonce hlásá, že kázeň má být mírná a k dětem a mladistvým se přistupuje s úctou. Naproti tomu jezuitský řád v trestech pokračuje. Nepoužívá však tresty fyzické, ale preferuje spíše psychickou šikanu v podobě slovní důtek a potupné označování žáků. Jezuité preferovali ve svých školách tendenci k nevlastenectví a vládl zde odpor k novotám. Opět se zde dbalo na absolutní poslušnost.

Bít, či nebít?

V současnosti jsou v našich končinách fyzické tresty nelegální a k trestání se využívají pouze mírnější metody. Na základní škole se většinou jedná o černé puntíky, poznámky ve škole nebo mínusové body za špatné chování. Účinné jsou rovněž tresty jako poškola, domácí úkoly navíc nebo vyloučení z kolektivu v podobě zákazu účasti na školních akcích apod. Pokud nedojde k nápravě nevhodného chování žáka, pak dále následují tresty v podobě informování zákonných zástupců dítěte, písemné napomenutí třídního učitele, ředitelské důtky, snížené známky z chování nebo vyloučení ze školy.

Častým tématem v médiích bývá znovuzavedení tělesných trestů na školách. Jedni tvrdí, že znovuzavedení fyzických trestů by zlepšilo klesající morálku na školách a vedlo by tak k lepší výchově žáků. Ty druzí jsou naopak proti a zdůrazňují, že se jedná o návrat do středověku. Co si myslíte vy? Je správné tolerovat drzé a nepřizpůsobivé chování některých žáků, nebo by naší budoucí dorůstající generaci občas pomohla výchovná facka či pohlavek? Zatímco starší generace si jistě vzpomenou, jak ještě na přelomu 80. a 90. let jim učitelka občas vlepila políček, dnešním učitelům nezbývá, než se obrnit trpělivostí, protože v případě, že by dítě uhodili, by měli mnohem větší problém než trestaný nezbeda.

GALERIE Tělesné tresty

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

A zde je protižidovská strana, která kandiduje ve volbách v Německu.