Panna Maria z Fátimy
Pokud věříte v existenci Boha, asi máte základní povědomí o tom, kdo byla Panna Marie. Neposkvrněně počaté dceři svaté Anny a svatého Jáchyma krátce po jejím zasnoubení s Josefem Anděl zvěstoval, že, ač stále panna, přivede na svět Božího syna, Ježíše Krista. Ačkoliv katolická církev neprokazuje Marii takovou úctu jako přímo Bohu a Nejsvětější trojici, kterou velebí, zhruba od 4. století existuje mariánský kult, jenž stojí především na věřících. Marie je lidskou matkou Ježíše, působí tedy jako takový hmatatelný, uvěřitelný mezičlánek mezi abstraktním Bohem a lidskou vírou.
Opravdový rozmach zažila mariánská úcta ve století sedmnáctém a ten trvá v podstatě dodnes. Živí jej totiž tzv. mariánská zjevení. Katolická církev jich oficiálně uznává 15. Nejznámější je zjevení z roku 1858, kdy se Marie měla zhmotnit před dívkou Bernadette ve francouzských Lurdech. Nejzajímavější a možná nejvýznamnější je ale mariánské zjevení z roku 1917, kdy se v portugalské Fátimě měla každého třináctého dne po dobu šesti měsíců panenka Maria ukazovat třem dětem – Lúcii dos Santos, její sestřenici Jacintě a bratranci Franciscovi Martoovým.
Trio malých chudých pasáčků už v květnu 1917 vylíčilo, že se jim v polích doliny Iria u vísky Aljustrel nedaleko Fátimy zjevil úkaz „jasnější než Slunce, vyzařující paprsky světla jasnější a silnější než křišťálový pohár naplněný jiskřivou vodou, kterým pronikají palčivé sluneční paprsky“. Tak to stojí v zápiscích Lúcie, v nichž dívka postihla úkaz, který se měl opakovat na stejném místě zhruba ve stejnou hodinu, každý třináctý den v měsíci až do října. Panenka Marie děti naléhavě žádala, aby činily pokání a oběti za spásu hříšníků. Děti si tedy začaly utahovat provazy kolem pasu, i v horku si odříkaly vodu a intenzivně se modlily v růženec.
Zároveň ale prý dětem svěřila tři tajemství – tzv. fátimská tajemství. Tím prvním bylo vidění pekla, které Marie dětem ukázala. „Naše Paní nám ukázala obrovské ohnivé moře, jakoby pod zemí. Do ohně byli ponořeni démoni a duše v lidské podobě, jako průsvitné žhavé uhlíky, černé nebo lesklé jako bronz, tonoucí v ohni, vyzdvihované do vzduchu plameny vyvrhovanými z vnitřku ohně spolu s velkými mračny kouře a vzápětí padající ze všech stran nazpět jako lehoučké jiskry v obrovském požáru, uprostřed křiku a zoufalého bolestného úpění, které nás naplňovalo hrůzou, až jsme se třásli strachem,“ popsala v memoárech, které vyšly roku 1942, Lúcia.
Druhým tajemstvím byly pokyny, jak může člověk zachránit svou duši před peklem. Třetí tajemství katolická církev dlouho nechtěla zveřejnit, učinila tak až roku 2000 – výjev se týkal pokání a zahrnoval výjev trpícího Svatého otce a dalších kněží, modlících se za odpuštění. Lúcia tedy popisem vlastně naznačila, že by pokáním měla projít celá církev.
Celá věc se samozřejmě dostala na veřejnost, a tak před posledním zjevením 13. října 1917 do Fátimy dorazilo skoro 70 tisíc věřících. A to proto, že děti světu sdělily, že se stane zázrak. Toho dne hustě pršelo, zničehonic se však mračna rozestoupila a na obloze se objevilo Slunce jako zastřený, rotující kotouč. Desítky pozorovatelů potvrdily, že se náhle vrhl k zemi a všechny promočené přítomné usušil svým teplým světlem, načež se opět vrátil na své místo na obloze. Událost vešla ve známost jako sluneční zázrak.
A jak to dopadlo s pasáčky? Lúcia znovu oznámila zjevení Panny Marie v roce 1925, pak v roce 1928... Vstoupila do kláštera a přísahala, že ji Panna Marie navštěvovala pravidelně po celý život. Zemřela 13. února 2005 ve věku 97 let. Po její smrti nechal Vatikán zapečetit její celu. Existují spekulace, že důvodem byla snaha zabránit odhalení ne zrovna pohodlných svatých sdělení, která byla sestře Lúcii svěřena. Lúciina sestřenice a bratranec se stali oběťmi španělské chřipky a zemřeli v roce 1920, což mimochodem měla Panna Marie předpovědět během druhého fátimského zjevení. Prohlásila to Lúcia, ale až roku 1940.