V Istanbulu se v úterý 17. listopadu hrál fotbalový zápas Turecka proti Řecku. Oba týmy v jeho úvodu držely minutu ticha za oběti teroristických útoků v Paříži. Turečtí fanoušci, kterých se na stadionu sešlo asi sedmnáct tisíc, ale během piety hlučeli. Podle některých zdrojů dokonce pískali, bučeli a křičeli „Alláhu Akbar!“ Viz video zde:

Udivuje vás to a uráží? Myslíte si něco o neúctě muslimů k 139 mrtvých a o tom, že Turecko nepatří do Evropy? Mně to naopak vůbec nepřekvapuje, a to ze tří důvodů:

1.

Turečtí fanoušci nemlčeli proto, že během pietní minuty zpívali píseň „Şehitler ölmez, vatan bölünmez“, tedy „Mučedníci neumírají, národ přetrvá“. V Česku na to upozornila jen překladatelka Petra Jelínková, která také vysvětlila, že píseň opěvuje muslimy, které v Paříži zabili teroristé. Aby to bylo zcela srozumitelné: turečtí fanoušci minutu ticha nerušili a nezesměšňovali, ale naopak během ní zpěvem vyjadřovali úctu"své" části obětí. Vykřičeli a vypískali teroristy, což západní média z neznalosti kontextu zcela překroutila.

2.

I kdyby ale předchozí bod neplatil, jsou fotbaloví fanoušci všude na světě nejjednodušší, nejprimitivnější a nejagresivnější částí společnosti. Nemyslím běžné milovníky fotbalu třeba v televizi, ale „tvrdé jádro“ ze stadionů.

I kdyby turečtí fanoušci záměrně rušili pietu, nevypovídalo by to vůbec nic o tureckých muslimech jako celku. Byla by to to lůza úplně - stejně, jako najdete lůzu na většině velkých stadionů v Česku.

3.

Pokud by neplatil bod 1., turečtí fanoušci nám prostě jen vrátili, co nám právem náleží. Letos v srpnu totiž „rowdieds“ z Jablonce nad Nisou při zápase s Bohemians vyvěsili transparent, který uráží muslimy, speciálně Turky. Posuďte sami:

55ccaf0cfbe2dd42c6240100-200975.jpg

Pokud se na fotbale nesmí křičet "Alláhu Akbar!", tak tohle se smí? (Foto: hooligans.cz)

Na transparentu je jasně vidět prasečí hlava, korán a turecká vlajka. Policie za to jablonecké fanoušky začala vyšetřovat pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo omezení jejich práv a svobod. Na sociálních sítích a v komentářích tehdy pod články objevila záplava podpůrných hlasů, které urážlivý transparent schvalovaly coby „důkaz svobody projevu“ a „karikaturu“.

Patřili jste mezi ně? Pak byste teď měli pozvednou svůj hlas na podporu svobody tureckých fanoušků dělat přesně to samé co dělali Jablonečáci. Komu se údajné zesměšnění minuty ticha v Istanbulu nelíbí, není demokrat a a už vůbec není Charlie.

Všem náboženským skupinám by mělo být měřeno stejně. Když Evropa zesměšňuje islám a Turecko, musíme unést, že turečtí fanoušci zesměšňují nás (což ale možná bylo úplně jinak).