Země je ve skutečnosti brambora!

Obrázek uživatele Ivan Brezina
28.02.2016, 13:50

Zapomeňte, co vám tvrdili ve škole – tady je důkaz, že učitelé jsou bandou prolhaných šmejdů!

Řekli vám v hodinách zeměpisu, že je zeměkoule kulatá? Tmářská pověra! Vědci už skoro tři sta let vědí, že je to úplně jinak.

Německý matematik Carl Friedrich Gauss v roce 1828 spočítal, že naše planeta je na rovníku o něco širší než na pólech. Nevypadá tedy jako kulatý míč na fotbal, ale jako šišatý míč na ragby. Elipsoid (jak se tento tvar odborně nazývá) vzniká proto, že se zeměkoule otáčí kolem své osy. Postupem času se ale ukázalo, že ani tohle není pravda. Zemský elipsoid totiž není pravidelný. Na některých místech se od ideálního matematického tvaru elipsoidu liší směrem ven, na jiných místech zase směrem dovnitř. Francouzský vědec Listing mu proto v roce 1871 začal říkat geoid.

Řecké slovo ‚geos‘ znamená ‚země‘ – takže zeměkoule má tvar zeměkoule. Objevné, že? A přitom stačí prostě jen říct, že planeta připomíná bramboru…

Než se ale začnete rozčilovat nad smutným osudem pětadvaceti miliard korun z našich daní, které český stát každý rok vydává na vědu a výzkum, vězte, že vědci už dnes umějí tvar brambory nakreslit s fascinující přesností.

Nejnovějším typem geoidu je tzv. postupimská brambora, sestavená podle satelitních měření. Ta využívají přístroj zvaný mikroakcelerometr, zjišťující odchylky magnetického pole v jednotlivých bodech planety. Princip je jednoduchý.

Tam, kde je víc hmoty (zemský povrch vyčuhuje nad ideální elipsoid), je družice přitahována víc, a naopak.

Aby družice přesně věděla, kde právě je, orientuje se podle GPS, a navíc i podle odražených laserových paprsků. Výšku libovolného místa na Zemi tak dokáže zjistit s přesností až jednoho centimetru!

Dnes už proto víme, že ‚postupimská brambora‘ se od ideálního elipsoidu odchyluje o -107 a +85,4 metru. Záleží jen na tom, kde na světě právě stojíte. Je to hodně, nebo málo? Přidejme k tomu ještě odchylky způsobené horotvornými procesy. Pokud sečteme výšku Mt. Everestu a hloubku Mariánského příkopu v Tichém oceánu, zjistíme, že rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na Zemi je 19 772 metrů. Připočteme výše naměřenou odchylku a zjistíme, že ta brambora je pořádně pomačkaná, vrásčitá a šišatá.

Tak a teď utíkejte do nejbližšího zeměpisného kabinetu a rozdupejte prolhaným učitelům glóbus. Pokud budou vyšilovat, pošlete je do geocentra v bavorském městě Windischeschenbach kousek od českých hranic (www.geozentrum-ktb.de).

Tamní velký model ‚postupimské brambory‘ v nich snad probudí výčitky svědomí z mystifikace českých studentů. A když už tam budou, mohou si prohlédnout i jeden z nejhlubších vrtů světa, který vede až do hloubky 9101 metrů. I tak jím ale vědci nenahlédli ani pod slupku naší kosmické brambory. Podle nás je to možná dobře – co když se třeba nakonec zjistí, že je uvnitř celá shnilá?

Z ‚postupimské brambory‘ plyne zásadní poučení, že člověk už z principu nemá věřit učitelům. Od údajné koule se přes elipsoid a geoid pomalu vracejí zpět k představě zeměkoule jako placky, která spočívá na hřbetě čtyř slonů, stojících na krunýři obří galaktické želvy. O prolhanosti kantorů věděla už kapela Pink Floyd, když v roce 1979 na albu The Wall zpívala své „We don’t need no education, we don’t need no thought control…“

Učitelé nám ale lžou i ve spoustě jiných věcí. Má se například ve větě „Zajíci se pekli“ psát měkké „i“? Učitelé nám to zdůvodňují tvrzením, že ‚zajíc‘ je podstatné jméno rodu mužského životného. To je ale nesmysl – jak by mohl být zajíc životný, když už se peče? Příště proto pište: „Zajíci se pekly.“

Při psaní článku o zemském geoidu jsme si okamžitě vzpomněli na píseň Visacího zámku, ve které se zpívá: „Asteroid, planetoid, elipsoid, Detroit, Pink Floyd, mongoloid! To je ta otázka, která mě trápí – jak v Mongolsku poznaj mongoloidní děti?”

A TADY máte 10 hladkých pohledů na nezjizvenou Moravu.


Komentáře

Doporučeno pro vás