Zákeřná příroda v dobách středověku: Mrazy zabíjely koně a kobylky za den sežraly úrodu na celou zimu – G.cz
Vyhledávání

Zákeřná příroda v dobách středověku: Mrazy zabíjely koně a kobylky za den sežraly úrodu na celou zimu

Zdroj: Wikimedia - Alvesgaspar

Věděli jste, že přesně před 546 lety napadla obrovská hejna kobylek Uhry, Moravu a Polsko? Zní to sice jako výjev z Bible, ale přemnožený hmyz byl v minulosti příčinou obrovských škod. Rozsah těchto škod bývá mnohdy srovnáván například se škodami, které způsobil vítr nebo lesní požáry. V naší historii jsou samozřejmě známy i případy, kdy naše lesy ničila obrovská sucha nebo gigantické kroupy.

Martin Miko
Martin Miko 31.3.2021, 16:47

Středověké kalamity byly horší než ty dnešní

České země se v historii dočkaly mnoha náletů sarančat, což zní z dnešního pohledu jako něco naprosto nemyslitelného. Kvůli chemickým postřikům a neúctě k přírodě se nám totiž za poslední roky podařilo vyhubit většinu hmyzu, takže nyní můžeme být rádi i za to, když si v kuchyni vypěstujeme octomilky. Ovšem nebylo tomu tak vždycky. Například v srpnu 1475 napadla sarančata z Maďarska okolí Lipníku nad Bečvou, kde se vrhla na obilí. To bylo již naštěstí sklizeno. V roce 1542 se sarančata dostala do českých zemí podruhé a tentokrát se jim podařilo zničit úrodu hned v několika městech. V 16. až 19. století se lidé na našem území setkali s těmito nálety hned několikrát. Takový nálet sarančat mohl trvat i několik dnů, přičemž hmyz v oblasti dokázal vyžrat veškerou vegetaci. Poslední zaznamenaný útok sarančat je evidován na 7. června 1875, kdy bylo napadeno Tachovsko. V obci Jemnice byla tehdy zničena veškerá úroda. O kobylkách (sarančatech) psal ve svých pamětech i Karel IV., jenž popisoval hejno hmyzu o délce 7 mil, které mělo nezjistitelnou šířku. Kobylky prý tehdy ničily dokonce i stromy.

A proč se v minulosti dostávala hejna kobylek na území českých zemí? Většina těchto náletů byla spojena s neobvyklým suchem, které v těchto dobách řádilo. Nicméně například v roce 1871 byl abnormálně deštivý rok, takže tím byla teorie vyvrácena. Další z možností je také vítr, jenž sarančata do naší země přivál.

Obrovskou škodu ve své době dokázali napáchat i motýli. Podle starých letopisů z roku 1460 dokázaly housenky znepříjemňovat život nejednomu zemědělci. V místech, kde housenky „řádily“, se logicky následně objevily velké houfy motýlů.

Kromě hmyzu byl pro naši přírodu mnohokrát škodlivý i vítr, který způsobil pravděpodobně největší škody ze všech přírodních kalamit. V kronikách je uvedeno, že silné větry řádily na našem území nepravidelně v podstatě odjakživa. Co se týče škod, tak nejvíce samozřejmě utrpěly lesy. Někdy kvůli pádům stromů umírali i lidé. Stalo se tak například v roce 1522, kdy kvůli pádu stromů zemřelo hned 7 osob. Padající stromy rovněž zničily i domy nebo veřejné budovy.

Historie uvádí, že za některými přírodními kalamitami stál i sníh, který polámal tisíce lesních stromů například v roce 1448. Tehdy totiž napadlo neobvyklé množství sněhu, jenž následně tál a těžknul. Během oblevy a následné zimy tak naprosto znemožnil možnost cestování. V souvislosti s tím je často vzpomínáno na obrovské mrazy. Podle Kosmovy kroniky přišel jeden obrovský 20. května 1125. Ten zničil většinu rozkvetlých ovocných stromů. Obrovských mrazů se dočkali i lidé v roce 1485. Tehdy nejen v Čechách mrzlo na 1. máje. Zima byla tehdy taková, že zamrzly potoky, řeky i studny. A podle záznamů dokonce uhynula i některá domácí zvířata, což bylo pro tehdejší sedláky velmi nepříjemné.

Podobné články

Doporučujeme

Další články