Vzpomínka na „českého Schindlera“: Kazatel Jan Jelínek během 2. světové války pomohl přežít desítkám uprchlíkům – G.cz
Vyhledávání

Vzpomínka na „českého Schindlera“: Kazatel Jan Jelínek během 2. světové války pomohl přežít desítkám uprchlíkům

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Před deseti lety nás navždy opustil český kazatel Jan Jelínek, kterého si dodnes naše historie pamatuje jako zachránce pronásledovaných během druhé světové války. Za svou odvahu, díky které zachránil několik desítek lidských životů, se letos v říjnu vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Jaký měl Jan Jelínek život?

Martin Miko
Martin Miko 3.12.2019, 09:06

Neohrožený kazatel s dobrým srdcem

3. prosince 2009 tomu bude deset let od doby, kdy zemřel český evangelický kazatel Jan Jelínek, na kterého dodnes vzpomínáme jako na hrdinu. Připomeňme si nyní v pár odstavcích jeho život, abyste věděli, s kým máte tu čest.

Jan Jelínek se narodil v polském Zelowě, což je město, které založili čeští pobělohorští exulanti. Jelínek vystudoval teologickou fakultu v Olomouci, avšak místo práce pro církev se stal na dva roky ředitelem textilní továrny. V roce 1937 se stal kazatelem v Kupičově ve Volyni, která byla sídlem Čechů už od 19. století, protože zde zakládali své vesnice. O Jelínkovi se mluvilo jako o jakémsi vedoucím obce, který dokázal smířit mezi sebou katolíky a evangelíky. Během druhé světové války se jeho fara stala záchytným bodem pro mnoha upchlíků, kteří byli pronásledováni za války. Dokonce prý neměl problémy s tím pomoct banderovcům a polským partyzánům.

Kvůli cizím lidem se nebál nasadit svůj vlastní život během druhé světové války. Společně se svou manželkou pomáhali Židům, ale i pronásledovaným Němcům, Ukrajincům a Polákům. Podle všeho pomohli více než čtyřiceti lidem a celkem zachránili přes deset životů. Následně se se svou ženou rozhodli vstoupit do armády Ludvíka Svobody, kde pomáhali jako zdravotníci. Po skončení války se s armádou vrátili do Československa, kde se také usadili. Za svou práci obdrželi mnoho válečných vyznámenání.

Když skončila válka, moc veliké přízně se za své hrdinství nedočkal. V odboji však pokračoval i nadále, avšak jiným způsobem. Lidem, kterým hrozil sovětský gulag pomáhal coby falešným emigrantům zůstat v zemi. V roce 1958 se nakonec znelíbil komunistickému režimu a byl odsouzen na dva roky vězení za veřejné pobuřování. Když se vrátil z vězení, dočkal se zákazu vykonávání kněžské služby. Proto se od roku 1960 živil jako dělník.

K práci pro církev se tak znovu dostal až po sametové revoluci v Podbořanech. Zemřel v roce 2009 ve věku 97 let. Za své hrdinství, které během života několikrát projevil, se dočkal in memoriam Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.

A zde si můžete přečíst pár zajímavostí o slovenském prezidentovi Jozefu Tisovi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články