Neohrožený kazatel s dobrým srdcem
3. prosince 2009 tomu bude třináct let od doby, kdy zemřel český evangelický kazatel Jan Jelínek, na kterého dodnes vzpomínáme jako na hrdinu. Připomeňme si nyní v pár odstavcích jeho život, abyste věděli, s kým máte tu čest.
Jan Jelínek se narodil v polském Zelowě, což je město, které založili čeští pobělohorští exulanti. Jelínek vystudoval teologickou fakultu v Olomouci, avšak místo práce pro církev se stal na dva roky ředitelem textilní továrny. V roce 1937 se stal kazatelem v Kupičově ve Volyni, která byla sídlem Čechů už od 19. století, protože zde zakládali své vesnice. O Jelínkovi se mluvilo jako o jakémsi vedoucím obce, jenž dokázal usmířit mezi sebou katolíky a evangelíky. Během druhé světové války se jeho fara stala záchytným bodem mnoha upchlíků, kteří byli pronásledováni za války. Dokonce prý neměl problémy pomoct banderovcům a polským partyzánům.
Kvůli cizím lidem se nebál nasadit svůj vlastní život během druhé světové války. Společně se svou manželkou pomáhali Židům, ale i pronásledovaným Němcům, Ukrajincům a Polákům. Podle všeho pomohli více než čtyřiceti lidem a celkem zachránili přes deset životů. Následně se se svou ženou rozhodli vstoupit do armády Ludvíka Svobody, kde pomáhali jako zdravotníci. Po skončení války se s armádou vrátili do Československa, kde se také usadili. Za svou práci obdrželi mnoho válečných vyznamenání.
Když skončila válka, moc veliké přízně se za své hrdinství nedočkal. V odboji však pokračoval i nadále, ovšem jiným způsobem. Lidem, kterým hrozil sovětský gulag pomáhal coby falešným emigrantům zůstat v zemi. V roce 1958 se nakonec znelíbil komunistickému režimu a byl odsouzen na dva roky vězení za veřejné pobuřování. Když se z vězení vrátil, dočkal se zákazu vykonávání kněžské služby. Proto se od roku 1960 živil jako dělník.
K práci pro církev se tak znovu dostal až po sametové revoluci v Podbořanech. Zemřel v roce 2009 ve věku 97 let. Za své hrdinství, které během života několikrát projevil, se dočkal in memoriam Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.
A zde si můžete přečíst pár zajímavostí o slovenském prezidentovi Jozefu Tisovi.