Česká kinematografie patří ve světě mezi ty respektované. Důkazem je i to, že do Česka hned několikrát putovala zlatá soška Oscara udělovaná americkou filmovou akademií. Vůbec poprvé se čeští, respektive českoslovenští filmaři dočkali tohoto prestižního ocenění přesně před 52 lety. 18. dubna 1966 cenu za nejlepší cizojazyčný film dostalo drama Obchod na korze.
To, že česká kinematografie má ve světovém měřítku dobré jméno, dokazuje i několik Oscarů, které se českým filmařům podařilo dostat. Kromě sošek Miloše Formana za snímky Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus, Jiřího Menzela za Ostře sledované vlaky a Jana Svěráka za Kolju obdrželi nejprestižnější filmové ocenění i Markéta Irglová za filmovou píseň Falling Slowly z filmu Once, Karel Černý a Theodor Pištěk za výpravu, dekorace a kostýmy v Amadeovi nebo Jan Pinkava za krátký animovaný snímek Geriho hra.
korz1.jpg
Fantastické herecké výkony Jozefa Kronera a Idy Kamińské spolu se silným příběhem z fašistického Slovenska udělaly z Obchodu na korze první československý oscarový film. (Foto: film.sk)
Vůbec poprvé se o Česku, respektive tehdejším Československu, začalo hovořit v souvislosti s Oscary už v roce 1948, kdy mladý herec Ivan Jandl obdržel speciální dětskou cenu za roli ve snímku Poznamenání. Na toho skutečného "dospělého" Oscara si ale Čechoslováci museli počkat ještě témeř 20 let. Historický úspěch přinesl 18. dubna 1966 film režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze. Ten americká filmová akademie vyhlásila nejlepším cizojazyčným filmem roku 1965.
Film podle stejnojmenné knihy Ladislava Grosmana byl přelomový hned v několika ohledech. V nejlepším světle reprezentoval československou filmovou vlnu šedesátých let a hlavně jako první otevřel téma účasti Slováků na nacistických zvěrstvech. Děj filmu totiž pojednává o zabírání židovského majetku za dob klerofašistického Slovenského státu a prolomuje tabu o tom, že domácí obyvatelé mnohdy nejenže nebránili nacistickým zločinům, ale sami se na nich aktivně podíleli.
Hlavní postava - živnostník Tono Brtko v podání Jozefa Kronera - dostane na malém slovenském městě dekret na bezvýznamný obchůdek staré židovky Lautmannové. V dobráckém Brtkovi se mísí vědomí toho, že jeho počínání je špatné, židovské vdově nechce prozradit, proč vlastně do obchůdku přichází, ale zároveň se obává, že kdyby obchod odmítl převzít a vzepřel se tak nacistické ideologii, mohlo by to pro něj být fatální. Právě tento střet v zásadě slušného člověka, který se stal obětí zlé doby, s realitou zaujal a dojal filmové akademiky. Dodnes silný příběh nutí diváka k zamyšlení.
Právě představitel hlavní role Kroner na předávání Oscarů chyběl. Zúčastnil se totiž americké premiéry v lednu roku 1966, kde měl i projev, za který sklidil bouřlivý potlesk. Odletět do USA v krátké době podruhé mu ale komunisté nedovolili a tak cenu spolu s režiséry Kadárem a Klosem přebírala pracovnice tehdejšího Filmexportu. Obchod na korze byl v Americe tak populární, že se dočkal dokonce i muzikálové verze. Kromě Oscara obdržel film ocenění i v Cannes, cenu newyorské filmové kritiky a Donatellova Davida pro nejlepší zahraniční film. I v domácím Československu získal cenu filmové kritiky a státní cenu Klementa Gottwalda. Když ale k moci přišel Slovák Gustáv Husák, poručil Obchod na korze na téměř 20 let zavřít do trezoru. Tam se naštěstí tento nadčasový snímek dochoval i pro dnešní a budoucí generace.
Tady se můžete podívat na oscarové nominace, které byly na poslední chvíli odvolány.
Podobné články
Arian EbrahimiDoporučujeme
Martin Miko
