fb pixel Vynálezce stroboskopu oslepl, když se půl minuty díval do slunce: Bez „otce filmu“ Josepha Plateua bychom neměli pohyblivé obrázky – G.cz
Vyhledávání

Vynálezce stroboskopu oslepl, když se půl minuty díval do slunce: Bez „otce filmu“ Josepha Plateua bychom neměli pohyblivé obrázky

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Dnes by oslavil své 221. narozeniny Joseph Plateau. Jméno tohoto belgického fyzika a matematika si stojí za to připomenout, a to především, jste-li fanoušek stříbrného plátna. Právě díky jeho vynálezu stroboskopického kotouče máme pohyblivé obrázky, a proto se mu někdy přezdívá „otec filmu“.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi Aktualizováno 12.10.2022, 00:18

Umění a věda

Dětství tohoto průkopníka v oblasti animace nebylo snadné – i když byl již od útlého věku nadán nadprůměrným intelektem, jeho rodiče brzo zemřeli, a tak ho musel od 14 let vychovávat jeho strýc. Ke všemu trpěl mladý Plateau zdravotními potížemi, a proto byl poslán na venkov, jelikož městské prostředí jeho zdraví neprospívalo.

Právě zde se při lovu motýlů a jejich následné kresbě naplno zamiloval do výtvarného umění. Jeho druhou vášní pak byla fyzika, ke které se dostal přes svého strýce. Ten jako jeden z architektů nově budované železnice dokonale rozuměl mechanice. Kombinace umění a pohybu nakonec vedla k Plateauově fascinaci animací.

Vypálená sítnice

Po krátkém studiu práv se nakonec Plateau rozhodl pro matematiku, fyziku a chemii – jeho disertační práce pak pojednávala o tom, jak na sítnici vzniká obraz. Své poznatky následně využil v roce 1832, když sestrojil první stroboskopický kotouč. Tehdy se mu říkalo phenakistiscope či phantascope. Jednalo se o dva kotouče s malými okénky, z nichž jeden obsahoval obrázky tanečníka – když se oba kruhy roztočily každý opačným směrem, vznikl první přístroj, který byl schopný iluze pohybu. Tento primitivní stroboskop byl první předchůdce filmového záznamu i tzv. Nipkowova kotouče, jenž využívaly ve 30. letech 20. století první mechanické televizní přístroje.

I po tomto vynálezu Plateau pokračoval ve svém bádání a v roce 1835 se stal profesorem experimentální fyziky na univerzitě v Gentu. Jeho fascinace obrazem se mu ale nakonec stala osudnou – v roce 1841 se pokusil o nebezpečný experiment, během kterého se díval po dobu 25 sekund přímo do slunce. V průběhu následujících dvou let téměř oslepl, ale ani to mu nezabránilo v další vědecké práci – mimo jiné se zajímal o mýdlové bubliny a strukturu jejich stěn. V roce 1872 byl přijat jako jeden z mála cizinců do Královské holandské akademie umění a věd. Joseph Plateau nakonec zemřel v roce 1883 ve věku 81 let.

A tady si přečtěte o prvním (východo)německém kosmonautovi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články