Ve zprávách na mém FB profilu se nedávno objevil tento pozoruhodný příspěvek:

snimek_obrazovky_2015-11-16_v_11.52.24.png

Pana Pacovského neznám a nikdy jsem ho neviděl. Zřejmě ale reagoval na některý z mých článků pro www.g.cz, Neviditelného psa, Outdoor, Lidové noviny, iDnes nebo další média, do kterých pravidelně přispívám. Netuším na jaký konkrétně a ani pan Pacovský to výslovně neuvádí. Že by se mu snad nelíbil můj naprosto zásadní text o tom, jak deaktivovat kočku?

Kdyby pan Pacovský napsal, že s mými názory na deaktivaci koček hluboce nesouhlasí, byl bych neskonale potěšen. Do veřejného prostoru přece vstupuju i proto, abych vyvolával kontroverze. Stejně to dělával už řecký filozof Sókrates, považující sám sebe za „porodníka myšlenek“, který lidem pomáhá hledat a nacházet pravdu.

Projel jsem si FB profil pana Pacovského a zjistil, že pan Pacovský zřejmě ještě žádného Sókrata nepotkal:

snimek_obrazovky_2016-01-18_v_22.47.35.png

snimek_obrazovky_2016-01-18_v_22.48.06.png

snimek_obrazovky_2016-01-18_v_22.48.47.png

Člověk nemusí být odborník na psychoprofily, aby dospěl k závěru, že jde o projev nevyzrálého postpubescenta s jednodušším myšlením, morálkou nižší střední třídy, nedokončenou internalizací společenských norem a zřejmě i s jistým sociálním handicapem. O jeho poněkud chudším myšlenkovém světě koneckonců vypovídají už jeho fotografie:

snimek_obrazovky_2015-11-16_v_11.53.42.png

Nemám čas jezdit do Plzně, abych panu Pacovskému vlepil výchovný pohlavek, případně ho vykrákal za ucho. Sókratovskou roli jsem proto přenechal Policii České republiky, na kterou jsem se obrátil s trestním oznámením pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití (par. 49 zákona 200/1990 Sb.).

snimek_obrazovky_2015-11-16_v_11.53.17.png

Bonzování? Vůbec ne, ale i sebetvrdší polemiky na FB mají prostě někde hranici. Kdyby pan Pacovský napsal, že jsem blbec, idiot nebo kripl, byl bych překvapen, jak přesně mne ten cizí člověk diagnostikoval. Ocenil bych i jazykově kreativní nadávky typu přizdisráč, strejdomrd, kokot vohrnutej, bezmozek nebo kuřbuřt.

A kdyby pan Pacovský použil nadávky z knihy Patrika Ouředníka Šmírbuch jazyka českého, s chutí bych mu je olajkoval. Jak rád bych byl nazván hedvábným potratem, jelitem z Betléma, hovězím moudím nebo třeba sádrovým vocasem!

Ale tohle prostě byla jen tupá vulgarita bez jakéhokoli vyššího plánu a myšlenkového rozměru. Jak mi sdělili z plzeňské kriminálky, u výslechu se pan Pacovský tvářil dost vyděšeně. Nic kromě pokuty mu přitom nehrozí, protože spáchal jen nějakej posranej přestupek. Snad si ale kurva díky mně uvědomí, že pořádně nadávat zas není tak snadný, jak se to zdá, pyčo vole...

A zde máte 9 pádných důvodů, proč je občas třeba mluvit vulgárně.