Jako u každé nové technologie se i v případě internetu ozývají hlavně negativní hlasy. Jak nám ničí naše životy, protože nahrazuje fyzické lidské vztahy těmi virtuálními, plní nám mozky brakem a poškozuje naše zdraví. To samé se ale kdysi říkalo o telefonu, rozhlasu či televizi.
Nic není jenom dobré, či zlé, vezměte si takový nůž – kolik dobrého, nebo naopak zlého může vykonat. A stejně je to s internetem, u kterého navíc pozitiva naprosto převažují nad negativy. Protože internet je stejně jako nůž jen nástroj a mnohé věci, které možná vnímáme jako negativa, jsou pouze symptomy našich vlastních negativních stránek.
V čem a jak tedy internet zlepšil spojení mezi lidmi?
1. Obyčejná mezilidská komunikace
Jak může internet, umožňující rychlé posílání emailů nebo zpráv přes sociální sítě a messengery, poškozovat lidské vztahy, když mezi sebou nakonec komunikují reální lidé z masa a kostí? Ano, je to zatím pořád asi dost nezvyk, protože ještě před deseti lety neměl člověk možnost být neustále v kontaktu s ostatními lidmi prakticky po celém světě. Nebo ji možná měl, jenomže udržovat ji ‚v běhu‘ znamenalo značné fyzické i finanční úsilí. Komunikace se dnes nejen zrychlila, ale také zlevnila. Odpadají dlouhé doby čekání a s ním spojené zapomínání. A pořád si můžeme vybrat, s kým budeme komunikovat více, s kým méně a s kým třeba vůbec ne.
2. Vztahy
Seznámení na inzerát bylo už v dřevních ‚papírových‘ dobách považováno za cosi nepřirozeného a nedůstojného. Co je ale důstojného a přirozeného na tom, když se s někým seznámíte po mnoha skleničkách v hospodě či baru? Fyzická přítomnost nemusí být při seznamování či navazování nové vztahu úplně žádoucí, může totiž člověka dost svazovat. Přes internet si ale i neprůbojný jedinec daleko lépe a bez zábran i závazků ‚pokecá‘, a má tak větší šanci najít někoho, kdo mu bude vyhovovat a komu naopak bude vyhovovat on(a).
A když už jednou ve vztahu jste, pak díky internetu nemusíte truchlit ani vymýšlet katastrofické scénáře, když je váš protějšek z ‚dohledu‘, ať už je to v sousední zemi nebo na opačném konci světa. Můžete si s ním psát, mluvit nebo se vidět. Což neplatí jen pro páry, ale pro celé rodiny, v nichž zvláště starostlivé maminky jsou při přemýšlení o tom, co všechno se může jejich dítěti stát, velmi vynalézavé. Ale stačí krátký videotelefonát a může se jít v klidu spát.
3. Seznamování se s novými věcmi
Dřív musel člověk sám pátrat, ptát se po kamarádech a známých nebo se spoléhat na reklamy. Ať už se jedná o věci denní spotřeby, věci na sebe, kulturní události... tohle všechno se dnes probírá a hodnotí online v různě propojených skupinách kamarádů a známých, takže je daleko menší šance, že vás mine nějaká důležitá věc, která je vaši ‚srdeční záležitostí‘. V důsledku to podporuje přirozenou lidskou pospolitost i přirozený výběr ‚obchodních komodit‘, protože společnosti už nemohou spoléhat jen na to, jak dobrou reklamou dokáží svůj výrobek obalit, ale začíná se tu stále více uplatňovat ‚hlas lidu‘.
4. Byznys
Internet sice přímo vybízí k prokrastinaci v práci, což vede ke snížení její produktivity. Ale ve skutečnosti to v daleko větším měřítku naopak vede naopak k jejímu zvýšení. Nejen díky zrychlení komunikace s ostatními jako takové – stále více lidí už nemusí chodit do kanceláře každý den nebo rovnou pracují z domova. Vlastně můžeme pracovat odkudkoli, třeba když cestujeme, sedíme v hospodě nebo si dáváme koupel. A pokud jste ve vyšší manažerské funkci, už vás nic nenutí trávit většinu dne na cestách autem či letadlem – většinu věcí vyřídíte s kolegy na dálku pomocí telekonferencí. Šetříte tak nejen sebe, ale i přírodu.
5. Vzdělávání
Učení je také komunikace. A díky internetu už není důvod vysedávat každodenně mnoho hodin v lavicích před tabulí, jak se to zavedlo před 250 lety. Díky e-learnigovým programům se můžete připojit na dálku do své virtuální třídy z pohodlí domova. Sice se to na první pohled nezdá, ale ve výsledku je takové učení daleko efektivnější. Odpadají negativní věci jako dlouhodobé nucené sezení na jednom místě, přenosy chorob mezi dětmi nashromážděnými v jednom místě nebo i šikana, kterou má učitel na síti daleko více pod kontrolou. A na druhou stranu i rodiče mají nad vzděláváním svých potomků větší kontrolu, než když je ‚odloží‘ do klasické školy. Vhodné nejen pro přirozeně stydlivé děti. Funguje to už i u nás, jak se můžete dočíst v našem článku Proč je domácí vzdělávání lepší než to klasické. A tímhle způsobem se navíc můžete (do)vzdělávat třeba až do konce života.
6. Komunikace s úřady
Je to sice u nás ještě v plenkách, ale spoustu věcí už dnes vyřídíte, aniž byste museli fyzicky někam docházet v úředních hodinách a případně vystát frontu s číslem v ruce. Ať už potřebujete něco podat či sdělit, nebo se něco dozvědět. Obce a města už mívají své profily na sociálních sítích a komunikují na nich s námi – někdo pomaleji, někdo rychleji, ale to už není o internetu, nýbrž o lidech. Zdá se to možná jako samozřejmost, ale kdybychom žili v oblastech s nestálým klimatem či podložím, určitě bychom ocenili životně důležité zprávy o hrozících meteorologických či zemětřesných událostech.
7. Komunikace mezi národy
Dříve jsme se na dovolené seznámili s nějakým sympatickým domorodcem a většinou to dopadlo tak, že jsme si ho uchovali jako hezkou vzpomínku nebo mu občas poslali pohled. Teď stačí si ho přidat do přátel a komunikovat s ním dle vzájemné libosti. Neztrácíme kontakt, můžeme daného člověka doporučit svým kamarádům či známým, pokud by jeli na stejné místo jako my, a když se v dané oblasti stane nějaká světově významná událost, můžeme snadno porovnat příběh podávaný médii se zprávami z první ruky.
V globálnějším pohledu to přispívá celosvětové lidské sounáležitosti, protože jsme v kontaktu s lidmi ‚naší krevní skupiny‘, byť jsou z úplně jiné kulturní oblasti. Znovu se ukazuje, že internet je užitečný nástroj, jehož využití záleží hlavně na nás, konkrétních lidech.