Žádný seznam

Polský Krakov, rok 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen NSDAP, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který v sobě ovšem dokázal vyhrabat nějaké to lidství a zachránil tak ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci.

Příběh, který patří k těě nejznámějším z období druhé světové války, si v roce 1993 vzal za svůj režisér Steven Spielberg a natočil na jeho základě hvězdně obsazený a několika Oscary oceněný snímek. Ale protože Hollywood je Hollywood, neobešlo se to bez několika menších či větších změn a úprav reality, aby jí to na stříbrném plátně lépe slušelo.

Tak třeba hned ten seznam v názvu. Ve Spielbergově filmu seznam Židů, kteří mají být zachráněni, sestavuje Schindler s Itzhakem Sternem. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak a seznam měl sepsat úplatný nacistický správce Marcel Goldberg. Sám Schindler na jeho podobu až takový vliv neměl, i když na něj později několik jmen doplnil. Stejně tak se sám Schindler nevypravil osobně do Osvětimi, aby získal zpět plný vlak "svých" Židů. Podle jeho ženy Emilie za sebe tehdy poslal někoho jiného.

Příliš brzo na elektrifikaci

Další historická nepřesnost se vloudila v záběru, na kterém přijíždí vlak s Židy do Československa. Tam je možné vidět elektrifikovanou železniční trať. Jenže v té době ještě jezdily parní lokomotivy a elektrifikace přišla na řadu až v 50. letech.

V jedné z úvodních scén lze zase slyšet z rozhlasu v nočním klubu písničku „The Happy Wandered“ (Der fröhliche Wanderer). Ve filmu se v dané chvíli nacházíme v roce 1939, tento song byl však složen až po druhé světové válce.

Tak či tak se ale jedná o výborný filmový počin, který řad ocenění získal zcela právem. Na večerní projekci na Nova Cinema se můžete naladit následující galerií:

GALERIE Schindlerův seznam

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

A nebo si tady přečtěte něco o historii plynových komor, pokud na to máte dost silný žaludek.