1. Na začátku byli Černí jezdci

„Černí jezdci řádí“, tak se jmenuje první kreslené dobrodružství, které vyšlo 17. prosince 1938 v časopise pro chlapce a děvčata Mladý hlasatel, což byl týdeník, který vydávalo nakladatelství Melantrich. S nápadem na vznik tohoto magazínu přišel právě Jaroslav Foglar. A jak celá slavná série odstartovala? Vzorný Mirek Dušín zachránil vzorného Jarku Metelku před výpraskem, který se mu chystali uštědřit Černí jezdci. Za urážky byl odsouzen k dvaceti zásahům tenisákem. Mirek Dušín zahnal přesilu Černých jezdců úskokem a mezi ním a Jarkou Metelkou vzniklo přátelství na celý život.

2. Rychlé šípy měly přes 300 pokračování

K této dvojici se postupně přidali ještě Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka a pak už Rychlé šípy byly kompletní. Výtvarně to celé na začátku pojal Jan Fischer, který platil v té době za výborného karikaturistu a pracoval stejně jako Foglar pro Melantrich. Příběhy Rychlých šípů vycházely s několika přestávkami od zmíněného roku 1938 až do roku 1989, celkem bychom napočítali 319 epizod.

3. V době vydání prvního dílu byl už Foglar známý spisovatel

Foglar měl v době vydání prvního dílu Rychlých šípů na kontě už čtyři úspěšné knihy, a to Přístav volá, Boj o první místo, Hoši od Bobří řeky a Tábor smůly. Ve všeobecnou známost se však dostal až právě díky Rychlým šípům. Úspěšný byl nejenom samotný komiks, ale také kniha z prostředí Rychlých šípů a bájných Stínadel nazvaná Záhada hlavolamu.

GALERIE Rychlé šípy

+ DALŠÍCH 8 FOTEK + DALŠÍCH 9 FOTEK

4. Fámy zvyšovaly popularitu

Jaroslav Foglar kolem Rychlých šípů hodně mlžil, například nikdy neprozradil, kde je kultovní čtvrť Stínadla. Uchovával místo, kde Rychlé šípy prožívají svá dobrodružství, v tajnosti. Nicméně tato tajemství dodávala jeho dílu na atraktivitě.

5. Jindra Hojer měl skutečnou předlohu

Ačkoliv hodně věcí kolem Rychlých šípů zůstává obestřeno rouškou tajemna, ví se, že postava Jindry Hojera vznikla podle skutečného chlapce Jindry Hojera, který byl členem Foglarova skautského oddílu. Skutečný Jindřich Hojer mu tedy propůjčil přinejmenším jméno. Později vzpomínal, že se na použití jména pro postavu musel zeptat své matky.

6. Rychlé šípy za války

Jaroslav Foglar aktuální dění do Rychlých šípů nepromítal, přesto byl Mladý hlasatel okupačními úřady zakázán. To se stalo v polovině května 1941, kdy už časopis vycházel v nákladu přes 200 tisíc výtisků. Na počátku se náklad pohyboval kolem 30 tisíc.

7. Ilustrátoři se střídali

Zatímco autor Jaroslav Foglar zůstával, ilustrátoři se v průběhu let obměňovali. První série vznikla rukou Jana Fischera, druhou sérii nakreslil v období pražského jara Marko Čermák. V 60. letech začaly tát ledy a uvolňovat se napětí a Rychlé šípy, které zakázali nacisté a později komunisté, dostaly opět šanci. Jan Fischer už v té době nežil, a tak Jaroslav Foglar musel hledat nového ilustrátora. Tím se stal právě Marko Čermák. Jeho první díl se jmenoval „Rychlé šípy pomáhají starým lidem“.

8. Rychlé šípy a jejich nová úžasná dobrodružství

O tom, že Rychlé šípy nepatří do starého železa a jsou populární i 86 let od svého vzniku, svědčí to, že vyšla zcela nová kniha, která je plná jejich nových úžasných příběhů. Není to nově nalezené pokračování od Jaroslava Foglara, ale dílo padesátky nejlepších současných tvůrců z Česka a Slovenska, kteří vzdávají této legendě hold. Kniha nazvaná Rychlé šípy a jejich nová úžasná dobrodružství není klasickým pokračováním předchozích dílů. Dozvíte se v ní například, co by se stalo, kdyby se Jarka s Mirkem nepotkali, odkud znal Červenáček bratry Mašíny a podobné záludnosti.

A zde si přečtěte o tom, proč nechceme ženy v Hoších od Bobří řeky. Na foglarovky se prostě nesahá.