Máte rádi slunečnice? A výtvarné umění? Pokud jste si na obojí odpověděli kladně, tak pak musíte mít rádi muže jménem Vincent van Gogh. Tento Nizozemec je bezpochyby jednou z nejslavnějších osobností světového výtvarného umění a patrně jedna z nejznámějších postav, které se zapsaly do nizozemské historie. Dnes tomu je 135 let, kdy se postřelil. Ale opravdu se tento génius postřelil sám, nebo mu někdo pomohl?
Talentovaný nešťastník
Co se vám vybaví, když se řekne „Holandsko“ nebo „Nizozemsko“? Někomu určitě fotbal, jinému sýr gouda, dalšímu pak dřeváky nebo rozkvetlé tulipány. A když už jsme u těch květin, tak nesmíme zapomenout na slunečnice. Právě tato květina dominuje jednomu z nejslavnějších obrazů Vincenta van Gogha Váza s dvanácti slunečnicemi. Ale rozhodně není jediným dílem, které dnes zdobí galerie nebo soukromé sbírky. Vlastní díla učinila z tohoto autora nesmrtelnou osobnost.
Malíř na tomto světě nepobyl příliš dlouho, pouhých 37 let, ale prožil život krátký, leč intenzivní. Vincent van Gogh během svého života tvořil pouhých zhruba 10 let a dokázal namalovat přes 2 000 obrazů a kreseb. Odhadem se jednalo o cca 900 maleb a 1 100 kreseb. Dost možná, že stačilo málo a stal se úspěšným spisovatelem. Zbožňoval totiž psaní dopisů, a to snad ještě víc než malování. Údajně jich napsal víc, než nakreslil obrazů. Během svého života jich měl vytvořit několik tisíc, a to především svému bratrovi a zároveň nejlepšímu příteli Theovi, který byl o 4 roky mladší než on. Mělo jich být posláno celkem 652.
Další, čím se van Gogh proslavil, i když poněkud ponuře a neblaze, byly jeho psychické problémy. Notoricky známý příběh o tom, jak si malíř uřízl ucho, je ve skutečnosti, jak už to bývá, nadnesen. Uřízl si totiž pouze část ucha – lalůček, a to vše při hádce se svým přítelem, malířem Paulem Gauguinem. Stalo se tak v roce 1888. Odříznutou část ucha prý následně umyl a daroval prostitutce. Prý tedy. Co ale pravda je, je to, že van Gogh nebyl úplně zdravý, co se psychiky týká. Svůj podíl na tom asi mělo jeho neustálé popíjení absinthu, který v 19. století obsahoval halucinogenní látky a mnoho pijáků se po něm zbláznilo. A ani u Vincenta van Gogha to nebylo jinak. Na čas skončil v psychiatrické léčebně v Saint Rémy de Provence ve Francii. Právě tam namaloval své nejslavnější dílo, Starry Night neboli Hvězdnou noc. Obraz zobrazuje pohled z okna jeho pokoje v ústavu. Do léčebny se nechal van Gogh zavřít dobrovolně a údajně se mu tamní prostory staly obrovskou inspirací pro tvorbu, která se posunula v mnoha ohledech.
Deprese ho neopustila
Léčbu sice malíř absolvoval, ale svých démonů se nezbavil. V květnu 1890 opustil kliniku a odešel k doktorovi Paulu Gachetovi v Auvers-sur-Oise nedaleko Paříže. Chtěl být blíže svému bratru Theovi. Gachet mu byl doporučen, protože měl s léčbou známých umělců již zkušenosti. V té době také vytvořil van Gogh svůj jediný lept. Jednalo se právě o portrét melancholického doktora Gacheta. Deprese ale přetrvávala a spíše se prohlubovala. Až nastal osudný 27. červenec 1890. Dlouhou dobu nikdo nepolemizoval o tom, že se slavný Holanďan postřelil na poli, kam chodil rád malovat. Asi si ani neuvědomoval, že je smrtelně zraněn. Zemřel až 30. července, tedy o dva dny později, a to před zraky milovaného bratra Thea, a jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ V češtině to znamená, že smutek potrvá navždy. Tohle vše nikdo nezpochybňoval až do roku 2011.
V roce 2011 vyšla ve Velké Británii umělcova biografie od badatelů Stevena Naifeha a Gregoryho Whitea Smithe nazvaná jednoduše Van Gogh: The Life (Van Gogh: Život). Oba badatelé po více než deseti letech výzkumů došli k závěru, že si van Gogh smrtelné zranění nezpůsobil sám, ale byl postřelen dvěma mladíky, kteří s ním rádi popíjeli. Mělo se jednat o nešťastnou náhodu a malíř je svým tvrzením měl krýt před potrestáním.
Jak to tedy bylo
„O těch dvou klucích, z nichž jeden chodil v kovbojském převleku a měl u sebe kvůli tomu poškozenou pušku, se vědělo, že chodí s Vincentem popíjet. Máme tu tedy pár teenagerů se špatně fungující zbraní, kluka, který si rád hraje na kovboje, a tři lidi, kteří toho nejspíš hodně vypili,“ shrnul pro BBC argumenty Steven Naifeh.
Své tvrzení, že šlo o neúmyslné zabití, autoři badatelé také opírají o to, co našli v lékařských záznamech. Z nich vyplývá, že kulka do malířova hrudníku pronikla šikmo, tedy v úhlu, jenž vůbec neodpovídá sebevraždě. V kapitole, kterou v biografii věnují spekulacím o van Goghově smrti, došli tedy vědci k závěru, že malíř zemřel rukou šestnáctiletého Reného Secretana. Mladíka, který ho obtěžoval, a kterého vůbec neměl rád nebo v oblibě. A proč to celé měl tedy nešťastný Vincent van Gogh krýt? Mělo se mu to údajně hodit. Uvědomoval si, jak žije, že je celoživotním břemenem pro svého bratra. Ten se mu snažil pomáhat, a tak to, co se stalo, bral jako osud, jako vyřešení této své neutěšené situace.
Nikdo tenkrát netušil, že se stane jedním z nejznámějších moderních malířů a jeho díla budou mít nevyčíslitelnou hodnotu. Sám prožil svůj čas na tomto světě v nouzi, odkázaný na pomoc druhých. Ale tak už to u těchto géniů vlastně bývalo…
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
