Patří k nejznámějším, nejúspěšnějším a nejoblíbenějším hercům nejen své generace, ale celkově české scény. Ivana Trojana proslavily role podivínů, z fleku ale dokáže zahrát třeba i bezúhonného detektiva na stopě nekalým praktikám komunistického režimu. Dnes slaví tahle zářivá stálice domácího filmu 57. narozeniny. Věděli jste o Trojanovi, že v mládí tak trochu fušoval do politiky?
Baskeťák z herecké rodiny
Nejúspěšnější český herec? Kdybyste nás probudili o půlnoci s touto otázkou, asi bychom vykřikli, že Karel Roden, a to díky jeho zahraničním úspěchům. Pokud by vás ale zajímalo, kdo je podle nás nejlepší český herec, pak musíme říct, že jsme team Ivan. Trojan, samozřejmě.
Narodil se v roce 1964 v Praze a i když to chvíli vypadalo, že z něj bude profesionální basketbalista, nakonec se potatil a po sportovním gymnáziu se rozhodl pro herectví na DAMU, kde mimochodem poznal Kláru Pollertovou. Tu si už na škole tajně vzal, je s ní dodnes a mají spolu 4 děti. Sportu se dnes věnuje bokem, ale s vášní – má za sebou menší fotbalovou kariéru a věnuje se pilates. Holt nikdo nemládneme, no.
DAMU Trojan dokončil rok před revolucí a hned nastoupil povinnou základní vojenskou službu. A protože tak trochu „pozlobil“ podpisem petice za propuštění Havla z vězení a následně i Několika vět, byl převelen k jednotce v Humenném na východním Slovensku, kde fungoval jako zdravotník, konkrétně lapiduch. Po revoluci byl politicky aktivní, dokonce zakládal pobočku Občanského fóra.
„Ondřeji, my hoříme“
Do světa filmu Trojana uvedl režisér David Ondříček, když ho obsadil jako podivínského chirurga Ondřeje do kultovních Samotářů. Muže, který sleduje svou vyvolenou Jitku Schneiderovou na každém kroku a neváhá ji zapálit, si jistě vybavujete. Neskutečně creepy, ale přesto na něm bylo něco kouzelného, ne? Ostatně, tihle „blázni všedního dne a k pomilování“ Trojanovi vždy sednou, což dokládá film Příběhy obyčejného šílenství nebo drama Václav, za které získal Českého lva pro nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.
Těch Lvů má Trojan v českém rybníčku rekordní počet – celkem jich za život získal 7, nominován byl dokonce dvanáctkrát. Jeho první vítězství bylo hned dvojité; v roce 2002 si z ceremoniálu odnesl ocenění jak za vedlejší roli v Musím tě svést, tak za hlavní ve filmu Smradi. Hned další rok opět bodoval, a to díky bizarní komedii Jedna ruka netleská. Tři Lvi ve dvou letech, to na jednoho opravdu přitáhne pozornost a zajistí mu respekt.
Hmotného ocenění ve formě trofeje se mu dostalo ještě za Krobotovu Díru u Hanušovic a za dobový thriller Ve stínu, kde jeho výkon ocenila i porota Cen české filmové kritiky. Platí, že jakmile v něčem hraje Trojan, je to záruka minimálně lehce nadprůměrné kvality.
A tady se podívejte na profil Trojanova kolegy z Dejvického divadla – skvělého Jaroslava Plesla.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
