Vzhledem k nečekanému volebnímu úspěchu současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve volbách se místní ekonomika i měna otřásají v základech. Nikdo totiž takové výsledky nečekal. Více v aktuálním komentáři Lukáše Kovandy.
Turecká ekonomika závisí na vítězi voleb
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá, o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar.
Turecké trhy se takto otřásají v důsledku poměrně nečekaně výrazného úspěchu stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten sice ve víkendovém volebním klání podle všeho těsně nezískal více než 50 procent hlasů, nutných k vítězství hned v prvním kole, avšak jeho zisk více než 49 procent hlasů představuje lepší výsledek, než na jaký ukazovaly předvolební průzkumy.
Erdoganův úhlavní rival, Kemal Kilicdaroglu, si podle stávajícího výsledku sčítání hlasů zajistil 45 procent hlasů. Ačkoli Erdogan stále ještě může zvítězit v prvním kole, neboť všechny hlasy nejsou sečteny, trhy se už nyní připravují na mnohem pravděpodobnější variantu dvoutýdenní nejistoty před druhým kolem volby.
V něm bude zásadní to, ke komu z uvedených kandidátů se přikloní voliči, kteří nyní o víkendu svěřili svůj hlas dalšímu z adeptů na prezidentské křeslo, Sinanu Oganovi. Ten získal 5,2 procenta hlasů a do druhého kola už nepostupuje.
Ogan se včera vyhranil vůči Erdoganově nekonvenční hospodářské politice. Zdržel se ale vyjádření podpory kterémukoli ze zbývajících dvou kandidátů.
Právě Erdoganova hospodářská politika, takzvaná „erdoganomika“, bude zřejmě tím, kolem čeho se boj před druhým kolem bude točit zejména. Kilicdaroglu slibuje nápravu vztahu se Západem a návrat k ortodoxní hospodářské politice. Erdoganův nekonvenční přístup spočívá zejména ve svérázném názoru, jejž ekonomická teorie příliš nepodporuje, že lékem na inflaci je snižování úrokových sazeb v podání centrální banky.
Od roku 2018, kdy Erdogan začal svůj neotřelý přístup praktikovat a od kdy také vybírá a vyhazuje šéfy turecké centrální banky na základě jejich míry oddanosti k této „erdoganomice“, se lira setrvale ocitá pod oslabujícím tlakem.
Dlouhodobě slábnoucí lira představuje významný inflační tlak. Pádivá inflace v zemi nahlodává kupní sílu tamního obyvatelstva, pročež zejména městští voliči ztrácí s Erdoganem trpělivost. Zatím ovšem evidentně ne až tak moc, aby ztratil své politické šance.
Turecko se tak nyní musí smířit s tím, že Erdogan může být prezidentem i v dalších pěti letech. Pokračování „erdoganomiky“, které by v takovém případě nejspíše nastalo, by dále ztenčilo turecké devizové rezervy, neboť při nadále nedostačující razanci měnověpolitického utažení by Turecko muselo intervenovat za účelem podpory své měny a za zmírnění inflačních tlaků v zemi. Reálně tak zemi v případě Erdoganova vítězství hrozí měnová krize a rozvrat ekonomiky, což má již dnes zmíněný nepříznivý dopad právě i na tamní akcie.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
