Tunguská záhada: Výbuch mimozemského tělesa způsobil explozi o síle dvou tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu – G.cz
Vyhledávání

Tunguská záhada: Výbuch mimozemského tělesa způsobil explozi o síle dvou tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu

Zdroj: Leonid Kulik, the expedition to the Tunguska event - Vokrug Sveta, 1931, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=337448

Tunguská událost, někdy označovaná také jako tunguská záhada či katastrofa, popisuje jeden z největších výbuchů v dějinách lidstva ze dne 30. června roku 1908. K explozi o síle deseti až třiceti megatun došlo po výbuchu kosmického tělesa nedaleko řeky Podkamenná Tunguska v oblasti centrální Sibiře. Výbuch nejenže způsobil v oblasti obrovské škody, zároveň však zaryl semínko pochybností do hlav všem vědcům, kteří se s expedičními týmy na místo vypravili. V oblasti nebyl nalezen žádný hluboký kráter, žádný odpovídající meteorit a radioaktivní hodnoty jasně vyloučily jaderný výbuch. Některé z výpovědí mimo jiné hovořily o zdánlivém manévrování tělesa.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 30.6.2021, 16:30

Výbuch kosmického tělesa

30. červen 1908 byl jedním z důkazů o tom, jakou má příroda – dá-li se tedy v případě kosmického tělesa hovořit o přírodě – obrovskou a nezměrnou sílu. Výbuch, který byl v oblasti dnešního Krasnojarského kraje způsoben kosmickým tělesem s rozměry 50 až 190 metrů, byl jednoznačně jedním z největších výbuchů, k jakým kdy na planetě Zemi došlo. Síla exploze je odhadována na 10 až 30 megatun, což je přibližně 2 000× více než měla atomová bomba Little boy svržená na Hirošimu během druhé světové války nebo přibližně polovina síly Car-bomby, největší atomové bomby všech dob.

K samotnému výbuchu došlo přibližně v 7:15 místního času. Místem výbuchu byla naštěstí téměř neobydlená tajga v Tunguské oblasti, jež je pojmenovaná podle tamější řeky Podkamenná Tunguska. Průlet tělesa atmosférou byl pozorován mnoha svědky, kteří jej nejčastěji popisovali jako letící žhavé a jasně žluté těleso ve tvaru koule či válce. Dle některých svědků bylo těleso pozorovatelné i z České republiky, a to v době okolo půlnoci.

Těžko si lze reálně představit výbuch popsaný jako „polovina síly Car-bomby“, nicméně už tento skromný popis by měl dostatečně naznačit o jak obrovskou explozi se jednalo. Výbuch měl takovou sílu, že byl slyšitelný do vzdálenosti 1 000 kilometrů. Vyvrátil, přelámal nebo úplně zničil kolem 60 milionů stromů na ploše o rozměrech více než 2 000 kilometrů čtverečních.

Černý déšť a popáleniny

Ve městě Vanavara vzdáleném od epicentra výbuchu přibližně 70 kilometrů výbuch zničil okna domů a mnoho z tamějších obyvatel bylo silou výbuchu doslova „odhozeno“, navíc na těchto osobách vzplál oděv, který v tu chvíli měly na sobě. Seismické vlny a otřesy po explozi byly zaznamenány na seismologických stanicích po celém světě, gigantický lesní požár byl pozorovatelný ze vzdálenosti několika set kilometrů a vzhledem k obrovskému množství malých částic, které se dostaly do atmosféry, padal na místě černý déšť.

Lidem v nejbližším okolí způsobil výbuch popáleniny pokožky, většina tamějších sobích stád zmizela i s hlídacími psy. Specifická je pro Tunguskou událost skutečnost, že se na místě nenašel žádný kráter, k výbuchu tedy pravděpodobně došlo již ve výšce přibližně deseti kilometrů nad zemí. To bylo poměrně velkým překvapením, neboť hluboký kráter v místě výbuchu očekávaly téměř všechny průzkumné expedice, jež se na místo vypravily. V oblasti nebyl nalezen ani žádný odpovídající meteorit, mohlo jít tedy o tečný meteorit bez dopadu na zem.

Havárie mimozemské kosmické lodi?

Na místo se vydalo několik výzkumných expedičních týmů, které podrobně mapovaly celou oblast, složení půdy, chování lesního porostu a hmyzu či radioaktivitu odebraných vzorků půdy a rostlinných pletiv. Radioaktivní hodnoty zcela jednoznačně neodpovídaly žádnému radioaktivnímu ozáření oblasti ani výskytu radioaktivních izotopů – jaderný výbuch byl tedy s jistotou vyloučen.

Stop bylo nalezeno několik, žádné však nejsou dostatečně průkazné, aby mohly s jistotou podrobně popsat tunguskou událost – proto se také vžilo označení tunguská záhada. Roku 1991 dva italští vědci prokázali přítomnost mikroskopických částeček chemických prvků typických pro kamenný meteorit v pryskyřici ožehnutých stromů. Jevgenij Dimitrijev zase objevil sklovitá vlákna z roztavené hmoty, která jsou typická pro explodující komety. Nalezl je v mraveništích, kam je zavlekli mravenci.

Událost je pochopitelně obestřena záhadnými, alternativními a spekulativními hypotézami. Některé z výpovědí hovořily například o zdánlivém manévrování tělesa během letu. Je však zřejmé, že se většina výpovědí neshoduje, a pravda tedy může být kdekoli. Spekulovalo se také o havárii mimozemské kosmické lodi, střetu Země s antihmotou, černou dírou nebo slunečním plazmoidem. Jedna z teorií hovoří také o nemimozemském původu výbuchu – mohlo se například jednat o výbuch obrovského množství zemního plynu. Vědecké poznatky jsou však úplně stejně jako výpovědi nesourodé a neshodné. Dle různých vědeckých bádání se mohlo jednat o meteorit, planetku, malou kometu, kus krátkoperiodické Ecnkeovy komety či chondrit. Ačkoli mezi vědci panuje největší shoda na tvrzení, že se jednalo o malou kamennou planetku, zůstává tunguská událost i nadále záhadou.

Podobné články

Doporučujeme

Další články