Prague Allnighters VII je tu! Párty se uskuteční v pátek 26. 9. v Baráčnické rychtě na Malé Straně v Praze. Bude se tančit v tzv. Northern soulu a taky soutěžit. Není nutné se hlásit, stačí se oháknout, přijít a skočit na parket. První cena bude zájezd do legendárního britského klubu Blackpool Tower na mistrovství světa v Northern Soul. Co to vůbec je? Taneční styl, který přežil dodnes, i když se ho kdysi spousta britských klubů snažila vytěsnit kvůli kontroverzní spojitosti s amfetaminy. Byl ale opravdu tak hříšný?
www.pragueallnighters.cz
Když hudební časopis Billboard vyhlašoval nejlepší disko klub sedmdesátých let, nečekaně to nevyhrálo provařené Studio 54 v New Yorku. Zvítězil Casino Club v severoanglickym Wiganu na předměstí Manchesteru. Jaké Casino? Většina čtenářů o tomto klubu slyšela úplně poprvé. Zatímco celebrití Studio 54 bylo všude, o Casinu vědělo jen pár nadšenců.
Vtip byl mimo jiné i v tom, že Wigan Casino nebyl vlastně ani disko klub. Nehrálo se tam sedmdesátkový disko, ale soul, přesněji jeho samozvaná odrůda zvaná Northern Soul. A to je zásadní rozdíl!
Northernsoulová scéna byla totiž příkladným opakem diska. Dýdžejové nehráli nejnovější disko hitovky, ale ošoupané, obskurní soulové nahrávky ze 60. let, které nikdy nepronikly do žádných hitparád.
Návštěvníci klubu netancovali v páru a northernsoulovej klub rozhodně nefungoval jako páteční seznamka pro nadržené adolescenty. Naopak. Byl to mejdan, kde se braly amfetaminy po hrstech a kde tanečníci předváděli piruety, otočky a výkopy po celou noc až do svítání. Northern Soul byl naprostý underground, který ignoroval všechny hlavní proudy své doby. A přesto, anebo snad právě proto, šlo o jeden z nejpozoruhodnějších hudebních kultů 20. století…
www.pragueallnighters.cz
V šedesátých letech měl americký soul v Británii zástupy fanoušků. Sestávaly hlavně ze skupin mods, subkultury, jejímž životním stylem byla hudba, módní oblečení (často šité na míru v krejčovstvích), úhledně učesané vlasy, tanec a skútr značky Vespa. Jenže jak běžel čas, mods čím dál více tíhli k rocku a jamaskému ska a na americký soul se pomalu zapomínalo. Bylo to tak skoro všude až na sever Anglie, kde se žánr udržel. Odtud tedy název Northern Soul.
S tímto názvem poprvé přišel novinář Dave Godin v roce 1970. Šlo o postřeh, že dýdžejové ze severní Anglie při návštěvě londýnských obchodů s deskami často přecházeli novinky a místo toho se přehrabovali starými sedmipalci, o které už nikdo jiný nejevil zájem. A marketingová nálepka Northern Soul byla na světě!
Dýdžejové a jejich stoupenci (často bývalí mods a skinheads) se srocovali v klubech, jako byly Twisted Wheel v Manchesteru, The Torch v Tunstallu anebo v nejznámějším z nich: v Casinu ve Wiganu. V těchto i dalších klubech se odehrávaly tzv. all-nighters, celonoční mejdany, za kterými vyráželi souloví fanoušci z celý Británie.
Základními kameny Northern Soulu byly hudba a tanec, ale brzo se k nim připojil i specifický styl oblékání. Vycházel hlavně z praktičnosti a northernsoulový outfity musely být co nejvolnější, aby nebránily divokému tanci.
www.pragueallnighters.cz
Středobodem obleků se staly kalhoty přezdívaný „baggies“. Rozšiřovaly se rovnou od pasu dolů a většinou končily na kotníky. O to, aby při tanci nepadaly, se nestaral pásek, ale speciální umělohmotná spona. Většinu kompletů si tanečníci nechávali šít na míru. Protějškem kalhot byly u dívek dlouhé a široké sukně, které se daly během tance pořádně protáčet.
Ani Northern Soul se nevyhnul těžkým chvilkám. I když většina tanečníků žádné amfetaminy nebrala, mnoho klubů nebo akcí bylo zavřeno kvůli nelibosti úřadů, které na akce Northern Soulu často pohlížela jako na semeniště hříchu. Dj Roger Eagle kvůli užívání drog v roce 1967 ukončil své působení v klubu Twisted Wheel v Manchesteru. Zdůvodnil to vyčerpávajícím způsobem: „Všichni chtěli akorát rychlou, černou muziku, ale byli tak vyjetí, že nebyli schopní artikulovat, jakou nahrávku Jackieho Wilsona vlastně chtějí.”
V polovině 70. let se northernsoulová scéna rozvinula do obřích rozměrů. Zajímavé ale je, že i v době své největší slávy mánie víceméně nepřekročila hranice severní Anglie. I když nadšení utichalo, northernsoulové noci nevymizely. Nejdřív sloužily stárnoucím nostalgikům, později se nabalili i mladší fanoušci.
A protože trendy přicházejí, odcházejí a zase se vrací, po roce 2000 se najednou s northernsoulovými all-nightery roztrhl pytel. A to nejen na britských ostrovech. Kritici sice občas tvrdí, že Northern Soul nebyl ničím jiným, než kratochvílí pro spolek bílých severoanglických týnejdžrů, kteří se děsně oblékali a poslouchali příšernou hudbu. I největší odpůrce však musí uznat, že existuje hromada soulových hitovek mimořádné kvality. Bez nadšení hudbymilovných Northernsoulers bychom se o nich nejspíš nikdy nedozvěděli…
Takhle to jelo kdysi v Anglii. Foto: stylesurfin.cz
V pátek máte skvělou příležitost přijít se na northensoulovou akci podívat osobně. Kromě cesty do Anglie můžete vyhrát i další ceny. Druhý nejlepší tanečník dostane voucher na nákup stylového oblečení v internetovém obchodě Jump The Gun v hodnotě 100 liber a třetí pořádnou nálož Jägermeisteru - karton šesti lahví.
Soutěžící se utkají ve třech kolech, v každém zazní dvě skladby, soutěží každý, kdo je ve 22 hodin na place. Žádná čísla, žádná křeč, kdo chce, tak se může zapojit. Po prvním kole zůstává 6 nejlepších, po druhém kole tři nejlepší, ze kterých následně vzejde konečně pořadí.
Sledujte www.pragueallnighters.cz a facebook.com/events/367654353384109/?fref=ts
5 největších hitů Northern Soulu
Chuck Wood: Seven Days Too Long
Tony Galla: In Love
Bobby Garrett: My Little Girl
Gloria Jones: Tainted Love
Lester Tipton: This Won’t Change