Přispěl ke vzniku židovského státu, ale také k nástupu komunistů k moci v Česku. Zdeněk Toman, první šéf československé rozvědky, je vnímán jako jedna z nejkontroverznějších postav novodobé české historie. Jedni ho obdivovali, druzí nenáviděli. Režisér Ondřej Trojan o něm natočil životopisný snímek s Jiřím Macháčkem v hlavní roli, jehož první část dávají dnes ve 20:05 na ČT 1. Jaký je jeho příběh?
Žid se změněným jménem
Žid z Podkarpatské Rusi, zapálený pravověrný komunista a paradoxně po únoru 1948 také první politický vězeň režimu odsouzený k smrti. Tak by se dal hodně ve zkratce popsat Zdeněk Toman, rodným jménem Zoltán Goldberger. Jeho život byl vším, jen ne jednoznačným.
Narodil se roku 1909 a jméno si změnil poté, co přišel na studia do Prahy a zjistil, že zdejší prostředí bylo silně antisemitské. Po promoci na Právnické fakultě UK odjel do Berlína a odsud zamířil do Velké Británie. V Londýně se usadil jako zaměstnanec firmy Czech Refugee Trust, v níž rozhodoval o tom, komu udělit vstupní vízum.
Rudý tělem i duší
Mohlo by se zdát, že gentleman, co stráví válku na Západě, tam už bude chtít zůstat. Toman byl ale celou duší rudý. Za loajalitu se mu od komunistické strany dostalo náležité odměny - v roce 1945 ho povolala do Československa na ministerstvo vnitra, kde se stal zakladatelem a prvním šéfem politické rozvědky.
Na vysoké funkci působil oficiálně ve prospěch komunistů a výrazně pomáhal připravovat únorový puč. Jako každý mocný muž ale toužil především po osobním úspěchu a nadité peněžence. Historické prameny dokládají, že Toman tiše pomáhal ilegální přepravě Židů z východní do západní Evropy a posléze do Palestiny, kde pomalu vznikal židovský stát. Rozhodně to ale nedělal z dobroty srdce - za přechody mu byla vyplácena velmi tučná paušální suma. Kolik to přesně bylo, to se neví.
Original vekslák
Kromě příjmů z pašování vlastních lidí Toman taky kšeftoval se západními státy s nedostatkovým zbožím. Ze šmeliny plynuly nemalé peníze a většina z nich šla do Tomanovy kapsy.
Tomanovo nemalé jmění - a samozřejmě i způsoby, kterými k němu přišel - bylo pravděpodobně tím, co nakonec vytvořilo velký ostrý trn v oku jeho stranických kolegů. Spolu s jeho válečným působením v Londýně se stalo záminkou pro prohlídku bytu a jeho následné zatčení 27. dubna 1948. Kvůli přetíženosti Pankráce byl Toman zavřen do malé věznice StB na Karlově náměstí, kde panoval velmi volný režim, a to se stalo jeho vysvobozením.
Po několika měsících za mřížemi, 18. července, ho nepozorný strážný nechal samotného zamčeného v umývárně, v níž na okně nebyla mříž. Urostlý Toman měl za úkol umýt záchody, místo toho si z kýblů s vodou postavil improvizované schůdky, okénkem se protáhl a téměř nepozorovaně zmizel. O měsíc později překročil státní hranice, dostal se do Německa a odtamtud putoval za příbuznými do Venezuely.
Do Česka už se nevrátil, a to přesto, že zde zanechal opuštěného (Tomanova manželka Pavla spáchala sebevraždu pár týdnů po mužově zadržení) synka. O kontakt s ním velmi stál, kvůli jeho bezpečí nikdy neprozradil úplně všechny své agenty a nevydal všechny informace. Navzdory tomu se ti dva už ale nikdy neviděli.
Tady si přečtěte 6 zajímavostí o první kosmonautce Valentině Těreškovové.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
