20. srpen 1940, Mexiko, Coyoacán. Trockij sedí za svým stolem a přijímá návštěvu. Je to reportér, který patří mezi jeho obdivovatele a chce s ním udělat rozhovor. Donesl mu jeho finální verzi na schválení. Když se do ní Trockij začte, Mercader využívá situace a vrazí mu horolezecký cepín do hlavy.
Lev Davidovič Bronštejn se narodil 7. listopadu 1879 v poměrně bohaté sedlácké rodině na Ukrajině. Byl Žid, což mu bylo mnohokrát v životě připomínáno (jednou odmítl vysokou funkci, kterou mu Lenin nabídl, se slovy: „Bylo by moudré dát našim nepřátelům jako zbraň moje židovství?“). Stalin a Trockij se stanou v budoucnu zatvrzelými nepřáteli. Nutno dodat, že toto nepřátelství přicházelo ze Stalinovy strany. Byli zcela rozdílných osobností, měli i odlišný životní příběh. Stalin vyrůstal v těžkých poměrech, otec byl alkoholik a často jej bil, zastání nenašel ani u matky, která jej „řezala“ také. Stalin nebyl intelektuál, pro něj byla revoluce otázkou zlepšení životních poměrů vrstev, z nichž sám pocházel. Naproti tomu Trockij patřil mezi typické ruské intelektuály, revolucionářem se stal už v 17 letech. Rozvíjel různé teorie, jak se chopit moci. Stalin byl vlastně jediným skutečným dělníkem podílejícím se na založení strany, všichni hlavní bolševici byli vzdělaní intelektuálové.
Trockij se od útlého věku zajímal o literaturu, byl to vášnivý čtenář. Ačkoliv si jeho rodina nežila vůbec špatně, učaroval mu marxismus (pozn. autora: v komunistickém hnutí není nic větší klišé než intelektuál z dobře situované rodiny, který se rozhodne vzbouřit proti konvencím a stane se komunistickým politikem, podobný osud měli Bucharin, Lenin i další, a realita není jiná ani dnes). V 17 letech začal být politicky aktivní, což mu nakonec vyneslo vyloučení z vysoké školy. Nakonec jej ruské úřady, jako jiné revolucionáře, poslaly do vyhnanství na Sibiř. Odtud uniká a poprvé používá jméno Trockij, které si vezme od jednoho z dozorců. Uniká do Velké Británie, kde se setkává s místními marxisty. Nakonec se vrací zpět do Ruska, je ovšem zatčen a znovu poslán do vyhnanství. Vzpomíná, že když chtěl číst knihy, musel neustále odhánět šváby. Trockij byl členem Ruské sociálně demokratické dělnické strany, tíhl spíše k její umírněné frakci – k menševikům. S Leninem se dostával často do sporu, ten mu dvakrát nabídne spolupráci, poprvé odmítne, podruhé kývne. Odmítal se zprvu úplně přiklonit k jakékoliv frakci – sám sebe viděl jako sjednotitele strany a nechtěl rozpad na různé proudy. Nakonec se přidává k Leninovi.
Říjnová revoluce
Lenin posílá Trockého na studijní cesty po světě – setkává se s předními levicovými intelektuály, marxistickými špičkami jednotlivých zemí. Nejvíce jej učaruje Francie (kde měl i má nejvíce podporovatelů). Najde zde také lásku. První světovou válku prožije v New Yorku – považuje ji za konflikt, který předznamená konec kapitalismu. Se Stalinem se Trockij setkává poprvé ve svém exilu ve Vídni – popisuje jej jako zádumčivého a maloměšťáckého. Po návratu z exilu bylo rozhodnuto, že musí dojít k ozbrojenému svržení prozatímní vlády, nemohli se jen dohodnout na datu. Když se bolševický převrat uskutečnil, vynesl Trockého na vrchol. Byl mužem číslo 2 po Leninovi. Vlastně se o to místo dělil...se Stalinem. A ten se s nikým dělit nehodlal. Stalin byl muž na špinavou práci – kriminální činností získal straně ohromné množství peněz, zatímco Trockij byl ideolog a teoretik, který se rozhodl svou teorii aplikovat.
Bolševici se chopili moci uprostřed války, a tak se Trockij stal velitelem Rudých gard, které se následně přetransformovaly do Rudé armády. Jezdil ve svém legendárním obrněném vlaku a verboval dělníky do revoluční armády. Byl tvrdý a nesmlouvavý, nechal zastřelit každého, kdo se mu postavil na odpor. Roku 1920 dává rozkaz k útoku na polskou armádu ve Varšavě, která byla spojencem belogvradějců. Celý útok však zhatí právě Stalin. Od východu útočily oddíly Tuchačevského, Stalin měl zaútočit z jihu. Neposlechl rozkaz a rozhodl, že dobude město Lvov. Následkem štěpení sil se Rudá armáda musela z Polska stáhnout. Trockij a Tuchačevskij si na Stalina stěžovali u Lenina, ten jim to nikdy nezapomněl, a oba dva o pár let později zabil.
Konec velkého revolucionáře
Po smrti Lenina se stal generálním tajemníkem Stalin, ačkoliv byl v Leninově závěti označen za příliš hrubého pro tuto funkci. Stalin byl už v té době pevně rozhodnut, že se všech svých nepřátel zbaví a Trockij byl hlavním z nich. Rozhodl se vybudovat Leninův kult, ve kterém bude mít čestné místo – mistr a učedník, vůdce a jeho následovník. Prvním tahem proti Trockému bylo jeho odrazení od příjezdu na Leninův pohřeb. Léčil se tehdy na dalekém Kavkaze a Stalin mu říkal, že Lenin bude ihned pohřben, stejně by tedy nestačil přijet. Nakonec byl uspořádán pompézní pohřeb, Stalin a členové politbyra nesli Leninovu rakev, ikonická fotografie tehdy obletěla celý svět. Trockij na ní chyběl. Rok po smrti je odvolán z postu lidového komisaře vojenství. Ve své kritice Stalina pokračuje i nadále. Roku 1927 byl vyloučen ze strany. Byl odsunut do Kazachstánu, kde byl stále politicky aktivní, bylo mu tedy pohrozeno vypovězením ze SSSR. Nepodřídil se, a tak musel roku 1929 opustit Sovětský svaz.
Většina států nechtěla Trockého přijmout – lidé se báli rozhněvat si sovětského vůdce. Azyl získal v Turecku, procestoval mnoho států, předávali si jej doslova jako „horký knedlík“. Chvíli byl i ve své milované Francii, ale i odtud byl vypovězen. Nakonec skončil v Mexiku. Právě zde byl také zpečetěn jeho osud. Stalin zatím během tzv. moskevských procesů zlikviduje všechny staré bolševiky, jeden mu přece jen uniká. Smrt jej dostihne doma z rukou Ramóna Mercadera, zapřísáhlého stalinisty. Ten předstíral, že je jeho obdivovatelem, načež mu cepínem proťal hlavu. Revolucionář umírá.
Zůstává po něm odkaz v podobě čtvrté internacionály a myšlenky permanentní revoluce, která do značné míry definuje trockismus. V podstatě jde o to, že revoluce nekončí uchopením moci, ale probíhá dál a musí se šířit do světa, komunistický stát nemůže existovat v trhu definovaném kapitalisty – komunismus tedy může nastat jen tehdy, až bude buržoazie poražena všude ve světě.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Leon_Trotsky
https://en.wikipedia.org/wiki/Permanent_revolution
Stalin versus Trockij, soudruzi na život a na smrt (2015, dokument)
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
