Trocha estetiky pro islamofoby: 12 nejkrásnějších stropů mešit

Obrázek uživatele Elsa K.
15.11.2014, 18:11
Dokonalá symetrie. Architektonické skvosty, které berou dech. Bohužel se o nich poslední dobou často mluví v úplně jiných souvislostech. 
První vznikly ještě za proroka Mohameda, těsně po dobytí Mekky (v roce 630 n. l.). Za úplně první mešitu je považována Ka´ba, nejposvátnější místo islámu, které se architektonicky i účelem vymyká všemu, co islámská kultura později vytvořila. insideislam-wisc-edu-kaba insideislam.wisc.edu Za vlády chalífy Abdulmalika (685 - 705) jich přibyla další zhruba stovka, většinou šlo ale pouze o přestavěné předislámské chrámy. Už se objevuje klasická kopule, zatím ale pouze malá. Mešity tehdy neměly pouze funkci náboženskou, ale fungovaly zároveň jako nemocnice a školy. Co se týče vnitřní výzdoby, rozdíly s mešitami tak, jak je známe (povětšinou z obrázků) byly velmi zřetelné. Tenkrát ještě neplatil zákaz zobrazování osob, takže například symbolika Ráje s Adamem a Evou se objevovala poměrně často. Dodnes se zachovala Umajjovská mešita v Damašku, ve které najdeme pozdější standardní prvky všech mešit mihráb (výklenek orientovaný směrem k Mekce, který slouží k určení směru modlitby) a minaret (věž sloužící ke svolávání věřících k modlitbě). nightcitylights-deviantart-com nightcitylights.deviantart.com Ve druhém tisíciletí našeho letopočtu pokračovaly stavby velkých mešit podle čistého hypostylového plánu (typická je pro něj místnost, jejíž strop je nesen značným množstvím sloupů), ale postupně se začal prosazovat nový styl mešit s ívány (klenutá halová stavba na obdélníkovém půdorysu s otevřenou přední stranou). Tento styl pocházel z Íránu. Typickým příkladem je Velká mešita v Isfahánu. Zároveň se v tomto období začala plně rozvíjet výzdoba interiérů pomocí geometrických tvarů. Pozornosti architektů a následně i věřících a návštěvníků se dostává nově i průčelím. sizzlingmagazine-com-isfahan sizzlingmagazine.com   A právě především z tohoto období pocházejí tyto úchvatně zdobené stropy.   

1. Šáhova mešita (též známa jako mešita Imáma Chomejního), Isfahán, Írán

tumblr-com-shah tumblr.com Ali-Kordzadeh Autor: Ali Kordzadeh (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) yomadic-com yomadic.com "Vrchol perské architektury, jedna z nejkrásnějších mešit na světě, nejvyšší meta islámské estetiky..." Těmito a dalšími přízvisky bývá nazývána stavba v jižní části Šáhova náměstí, zvaná též Velká mešita. Nelžou, protože Šáhova mešita je opravdu neuvěřitelná. Mešita, která je od revoluce známa i jako Imámova, vznikala v letech 1611 – 1629. Prý na ni bylo třeba osmnáct milionů cihel a 475 000 dlaždic. Abbás se chtěl dožít jejího dokončení, takže spěchal. Nestihl to o pár měsíců, a spěch se projevil ve špatných základech. Už v roce 1662 musela být mešita opravována. Spěch ale nijak nevadil výzdobě, ve které převažuje zelená a modrá. Byl pro ni vymyšlen nový způsob výroby barevných dlaždic. Zatímco dřív se mozaiky skládaly z jednobarevných menších dlaždic, teď se rovnou malovaly na větší dlaždice a až pak vypalovaly. Sedmibarevná technologie (tzv. haft rangi) byla rychlejší a levnější a navíc umožňovala složitější vzory. Nicolas Bouvier glosuje: "Pověstná isfahánská modř je řezaná špetkou tyrkysové, žluté a černé, které ji rozechvívají s propůjčují jí schopnost levitace, již obyčejně spojujeme jen se svatostí. Ohromná kopule, kterou pokrývá, se vzdouvá k výšinám jako upoutaný balón..." Mešita má čtyři minarety vysoké 42 metrů a dóm o výšce 53 metrů. Z osy náměstí musela být pootočena doleva (když stojíte před ní, doprava), aby směřovala správným směrem k Mekce. Mělo to svůj promyšlený důvod – mešita je tak viditelná z kteréhokoli bodu náměstí, aniž by ji zakrýval vstupní polokruhovitě klenutý portál íván. Už ten je sám o sobě nevídaný. Třicet metrů vysoký výklenek připomíná jeskyni s krápníky visícími ze stropu, kterým se říká makáme. Je členěn desítkami menších výklenků a ozdoben mozaikami se složitými významy. Celý vnitřní prostor se vyznačuje úžasnou akustikou, což má význam při pátečním kázání. Když s tváří obrácenou do rohu sálu promluvíte, bude vás slyšet po celé mešitě, čemuž napomáhá prý celkem dvanáct ozvěn. Zkuste je spočítat. Každý pátek se v mešitě modlí asi dvacet tisíc muslimů.  

2. Nasir al-Mulk, Shiraz, Írán

500px-Mohammad-Reza-Ganji-Domir Autor: Mohammad Reza Ganji Domiri (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) mohammad-domiri Autor: Mohammad Reza Ganji Domiri (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com)  

3. Tádž Mahal, Ágra, Uttarpradéš, Indie

500px-Eburgh Autor: Eburgh (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com)  

4. Velká mešita šejka Zayeda, Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty

500px-Habib-Q Autor: Habib Q (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com)  

5. Mešita Chána Wazíra, Láhaur, Pákistán

pinterest-wazir1 pinterest.com

Když do starobylého města Láhaur, hlavního města provincie Paňdžáb, vstoupíte východní Dilíjskou bránou a vydáte se od ní po hlavní ulici k západu, asi po půl kilometru dojdete k jedné z nejkrásnějších a nejbarevnějších pákistánských mešit. A také nejsnovějších. Wazírchánova mešita totiž vystupuje nejen v Kiplingově temné povídce Město strašlivé noci (1885), ale i ve fantaskní povídce argentinského spisovatele Jorga Luise Borghese Modří tygři (1977, česky v knize Spisy II., Argo 2009). Profesor logiky z láhaurské univerzity se na jejím dvoře s ulehčením zbaví tajemných modrých kamínků z delty Gangy, které rozbíjejí jeho běžné "normální" myšlení a proti jeho vůli ho vtahují do světa zázraků a paranormálních událostí. Třeba tu něco zvláštního prožijete i vy...

Mešitu nechal v roce 1635 zbudovat šejk Alamuddín Ansarí, který byl mughalským dvorním lékařem a za Šáhdžahána paňdžábským místodržícím. Císař mu udělil čestný titul "Chán Vezír". U vchodu si všimněte malého bazaru, jehož krámky jsou vestavěny přímo do vstupní pasáže mešity. Výdělek bazaru měl sloužit na opravy mešity. Vnitřek mešity je doslova přezdoben květinovými motivy, na nádvoří vyskládanými z různobarevných dlaždiček a v modlitebním prostoru namalovanými na omítce. Obrázky váz se sice zdánlivě opakují, ale ani jedna není stejná.

Vnitřek mešity je rozdělen na pět oddílů, každý s vlastní kopulí. Za malý bakšiš můžete vyšplhat na vstupní bránu mešity s krásným výhledem na staré město. Na nádvoří si prohlédněte hrobku islámského súfího Sajída Isháka (známého i jako Hazrat Mira Baši), který v 13. století do Láhauru přišel z Persie.

 

6. Další úchvatné pohledy vzhůru v mešitě Nasir al-Mulk, Shiraz, Írán

500px-Ramin-Rahmani-Nejad Autor: Ramin Rahmani Nejad (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) nasir-my2200 Autor: my2200 (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) nasir-Mohammad-Reza-Domiri-Ganji Autor: Mohammad Reza Ganji Domiri (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) nasir-Andrew-Schneider Autor: Andrew Schneider (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com) nasir-my2200-2 Autor: my2200 (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com)  

7. Mešita Bádšháhí, Láhaur, Pákistán

travelblog-org-bashahi travelblog.org wikimedia-org-badsahi wikimedia.org

Když z parku po mohutných schodech vyšplháte do dvacetimetrové brány, ocitnete se na monumentálním nádvoří mešity Bádšháhí. Kromě toho, že je vyobrazena na pákistánské 500 rupiové bankovce, je tento symbol Láhauru kromě Tádžmahálu druhou nejznámější ukázkou geniality mughalské architektury. Vznikla v letech 1671 – 1673 (některé zdroje ale udávají dostavbu až 1676), tedy ve stejné době jako brána Alamgiri, ke které tvoří vizuální protipól.

Až do roku 1986 (tedy 313 let) byla prý Bádšháhí největší mešitou na světě. Uvnitř se může modlit 5000 věřících, na nádvoří a v postranních podloubích dalších 95 000. Dnes je druhou největší mešitou v Pákistánu (po moderní mešitě krále Faisala v Islámábádu) a pátou největší na světě. Její nádvoří s rozměry 162 x 162 m ale zůstává největším nádvořím mešity na světě.

Tři bělostné mramorové kopule visí ve vzduchu jako planety, vznášející se nad rudým pískovcem z indického Džajpúrů, z něhož je mešita postavena. Po každé straně stojí dva čtyřiapadesát metrů vysoké minarety, na které se bohužel nesmí. Vnitřní prostor je rozdělen oblouky do sedmi sekcí a vyzdoben mramorovými vlysy v červeném pískovci. U vstupu do mešity se v místnosti nad bránou skrývá vous proroka Mohameda, jeho bota a další relikvie jeho dcery Fátimy a bratrance Alího.

Když v roce 1799 Láhaur dobyli sikhové, mešitu záměrně znesvětili. Na nádvoří zřídili stáje pro koně a v podloubích po stranách noclehárny pro vojáky. Něco podobného se tu stalo i v roce 1991 při oficiální návštěvě britské princezny Diany. Její sukně nad kolena tehdy vyvolala pobouření ortodoxních mulláhů, kteří pak imáma mešity zažalovali, že takhle "neslušně" oděnou ženu neměl do mešity pouštět. A nejen že tam Dianu pustil, on jí dal dokonce do ruky korán! Skandál! Znesvěcení mešity! Urážka islámu! Případ, který se dostal na stránky světového tisku, sice pákistánský soud smetl ze stolu, ale britská královská rodina se z něj poučila. Když v roce 2001 do Láhauru přijel princ Charles se svou pozdější manželkou Camillou, sukně jí kryla dokonce i kotníky.

Při páteční modlitbě tu bývá plno. Každou chvíli se vám tu budou vnucovat samozvaní průvodci ("Jsem učitel v důchodu a rád si povídám s cizinci, abych si osvěžil angličtinu. Mešitu vám ukážu úplně zadarmo, pane!"), aby po vás pak tvrdě vymáhali bakšiš. Pokud se sem vydáte v létě, nezapomeňte si tlusté ponožky. V bráně se totiž musíte zout a nádvoří je rozpálené sluncem tak, že se po něm bosky skoro nedá přejít.

 

8. Fatima Musameh, Qom, Írán

flickr-com-fatima flickr.com  

9. Mešita šejka Loftolláha, Isfahán, Írán

wikimedia.org wikimedia.org negarkhaneh-ir negarkhaneh.ir  

10. Mešita sultána Ahmeta (přezdívaná Modrá mešita), Istanbul, Turecko

wheretogoininstanbul-com-blue wheretogoinistanbul.com hotels-and-beach-resorts-com-blue hotels.and.beach.resorts.com

Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka v cestopisu Obrácený půlměsíc (1962) tvrdí: „Věřte, že je nejkrásnější v celém Istanbulu. Nejen pro těch šest vznosných svícnů z kamene, jež se tyčí před někdejším antickým hippodromem, ale pro čistotu slohu, pro členitost vnitřních prostorů, pro rozlehlost haramu sklenutého kopulí, pod níž může současně klečet pětatřicet tisíc věřících. A pro úchvatný azur dlaždic a skel v kopuli, pro onu modř, jež dala mešitě nejen jméno, ale i výšku a hloubku, lehkost i eleganci, křehkost nesmírnou. Do mihrábu, modlitebního výklenku v průčelí mešity, je zasazen kousíček černého kamene, svatého kamene z Kaaby v Mekce, proto se v Modré mešitě konaly nejslavnější bohoslužby za přítomnosti sultánů, proto se tu povždy slavily narozeniny Proroka i začátek a konec ramadánu. Dvěma sty šedesáti barevnými okny padá do modři duhové světlo a soutěží o slavných svátcích s umělým světlem, vyzařujícím ze skleněných zvonečků po stovkách rozvěšených pod prostorem haramu...“

Modrá mešita stojí za návštěvu i proto, že jde o jednu z vizuálních ikon města. Její přezdívka je odvozena od dvaceti tisíc modrých dlaždic (pocházejících z města Iznik), které jsou použity ve vnitřní výzdobě. Stavba z roku 1616 má klasický osmanský design s kopulí podepřenou čtyřmi pilíři. Výjimkou je šest minaretů. Naprostá většina mešit má minarety jen čtyři, protože šest jich prý příslušelo pouze mešitě v Mekce. Pověst praví, že aby se Ahmed vyhnul obvinění z rouhání, musel do Mekky poslat peníze na přístavbu dalších dvou minaretů. Prvenství tím prý zůstalo zachováno. Pro získání peněz na údržbu mešity nechal sultán zřídil nedaleký trh Arasta, kde se dnes prodávají hlavně koberce a suvenýry.

U vstupního jižního schodiště z parku si po pravé straně všimněte řady kohoutků k rituálnímu umývání nohou před modlitbou. Turisté se u vstupu do mešity musejí zout a uložit boty do připravených igelitových pytlíků. Modrá mešita je stále užívána k modlitbám, během nichž je nevěřícím uzavřena. Mika Waltari tu byl na podzim  1947 fascinován imámem, který "podivuhodně krásně předzpěvoval zlomeným hlasem verše z koránu, znělo to jako hlas člověka, volajícího z hlubin po nesmrtelnosti..." Uvnitř ale vlastně není nic moc k vidění, ostatně tak jako v každé mešitě. Dvůr s podloubím má muslimy při studiu koránu a rozjímání chránit před sluncem. Zajděte si sem večer, kdy je celá mešita krásně nasvícena.

 

11. Mešita Vakil, Shiraz, Írán

Mohammad-Reza-Domiri-Ganji-vakil Autor: Mohammad Reza Ganji Domiri (Zdroj: 500px.com via boredpanda.com)  

12. Jalil Khayat, Erbil, Irák

flickr-com-jalil flickr.com   Popisy mešit jsou převzaty z připravovaného 3. vydání průvodce Cesta na východ od Ivana Breziny, který je mezi islamofoby všeobecně velmi oblíben. Na rozdíl od většiny z nich ale v muslimských zemích opravdu byl a to, co popisuje viděl na vlastní oči. Třeba se to poštěstí i vám.    A pokud chcete vidět 33 krásných schodišť, která vám pomotají hlavu, klikněte SEM.

Komentáře