Toyen aneb Marie Čermínová: Jedna z nejvýznamnějších malířek 20. století pocházela ze Smíchova a mluvila o sobě v mužském rodě – G.cz
Vyhledávání

Toyen aneb Marie Čermínová: Jedna z nejvýznamnějších malířek 20. století pocházela ze Smíchova a mluvila o sobě v mužském rodě

Zdroj: Neznámý autor - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/31/312.png, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9382241

Před 119 lety se na tehdy ještě pražském předměstí Smíchov narodila Marie Čermínová, kterou však všichni znají spíše pod pseudonymem Toyen. Proslulá malířka a jedna z nejvýznamnějších osobností umělecké avantgardy tvořila velice specificky a stejně specificky žila i svůj život. V brzkém mládí opustila domov, začínala jako dělnice při výrobě mýdla, oblékala se jako muž a mluvila o sobě v mužském rodě. Přesto nebo možná právě proto svým surrealistickým uměním dokázala zaujmout milovníky umění z celého světa.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 21.9.2021, 15:58

Kdo je Toyen?

Je až s podivem, kolik lidí vlastně vůbec netuší, že Toyen, jedna z nejvýznamnějších osobností umělecké avantgardy 20. století, je vlastně Češkou. Během svého celoživotního uměleckého (především malířského) působení se stala skutečně uznávanou a originální tvůrkyní, které dokázala se svými obrazy prorazit za hranice rodné země.

S přihlédnutím k tendencím a vývoji jednadvacátého století lze říci, že byla Toyen svým rebelujícím chováním nadčasová. Silně odmítala tradiční ženskou roli ve společnosti a protestovala proti tradičním autoritám „patriarchátu“. Vysoké umění bylo tehdy totiž téměř výhradně mužskou doménou, Toyen byla jedinou respektovanou členkou ženského pohlaví předválečné české avantgardy. Navzdory tehdejším obyčejům se Toyen oblékala jako muž – nosila smoking a motýlek u krku, byla ostříhaná nakrátko a mluvila o sobě v mužském rodě.

„Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení, neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském. Bylo nám to zprvu trochu nezvyklé a groteskní, ale časem jsme si zvykli,“ napsal o Toyen Jaroslav Seifert. Svého dívčího jména se definitivně vzdala v roce 1922 – od té doby ji každý oslovoval pouze Toyen, s výjimkou několika blízkých přátel, kteří čas od času užívali oslovení „Manko“.

Kde se vzal onen proslulý pseudonym Toyen nelze dodnes s jistotou říci, neboť existuje hned několik teorií. Velice pravděpodobně za ním ale dle svých vlastních slov stojí právě Jaroslav Seifert, jenž se k pseudonymu vyjádřil následovně: „Marie Čermínová nás dlouho žádala, abychom pro ni vymyslili s Nezvalem nějaký vhodný pseudonym. Napadlo nás asi tucet jmen, žádné se jí však nelíbilo. Nám ostatně také ne. Až jednou. Seděl jsem s Mankou sám v Národní kavárně a Manka měla před výstavou. A nechtěla za nic vystavovat pod svým jménem. Když na chvíli odešla pro nějaký časopis, napsal jsem na ubrousek velkými písmeny TOYEN. Když si jméno po svém návratu přečetla, bez rozmýšlení je přijala a nosí je podnes; nikdo ji jinak neosloví a její pravé jméno je patrně jen na cestovním pase, který je už dávno neplatný.“

Výroba mýdla na Žižkově

Narodila se 21. září roku 1902 na pražském Smíchově do obyčejné pražské rodiny poštovního pomocníka Václava Čermína. Smíchov byl tehdy mimochodem ještě pražským předměstím.

O dospívání mladé Marie Čermínové je toho známo velmi málo. Dle dostupných informací žila se svou starší sestrou na Smíchově, přičemž prohlašovala, že žádnou rodinu nikdy neměla a nemá. V 16 letech domov opustila a přesunula se na Žižkov, kde se na vlastní pěst živila a protloukala jako dělnice při výrobě mýdla.

Není známo jak, proč a kdy se vlastně v Marii Čermínové objevilo umělecké nadání, nicméně v letech 1919 až 1922 studovala dekorativní malbu na uměleckoprůmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte ml. Jakýmsi pomyslným zvratem v životě Toyen bylo seznámení s malířem Jindřichem Štyrským, se kterým úzce spolupracovala a společně s ním se připojila k avantgardnímu uskupení – k Uměleckému svazu Devětsil. Právě se Štyrským je Toyen na známé fotografii s maskami. Fotografie pochází z období, kdy spolu pracovali na výrobě oblečení s dekorativními prvky z DEKA barev.

V roce 1925 se přesunuli do Paříže, což je mimochodem také jedním z důvodů, proč je Toyen představována jako česko-francouzská malířka – neboť většinu života prožila právě v Paříži. Následujícího roku ve francouzském hlavním městě vyhlásili nový vlastní umělecký směr. Artificialismus. Jednalo se o alternativu k převládajícímu surrealismu a abstraktnímu umění.

Dožití v Paříži

Toyen byla mimo jiné také členkou Spolku výtvarných umělců Mánes a surrealistické skupiny v čele s André Bretonem a Paulem Eluardem. Roku 1934 se stala po boku například Karla Teigeho, Vincence Makovského či Vítězslava Nezvala zakládající členkou Skupiny surrealistů v ČSR. Velice se přátelila také s Jaroslavem Seifertem a Adolfem Hoffmeisterem.

Během druhé světové války se surrealismus zastavil – byl totiž nacistickými okupanty považován za umění zvrhlé. Toyen se stáhla do ústraní, stejně jako většina tehdejších umělců. Nezůstala ovšem v nečinnosti. Ve svém bytě v pražské Krásově ulici skrývala surrealistu Jindřicha Heislera, jenž pocházel z židovské rodiny.

Po druhé světové válce sice začala opět krátce vystavovat, nicméně v obavě z nastupujícího komunismu opustila rodnou zemi a odstěhovala se i s celým svým uměleckým dílem do Paříže – tentokrát již natrvalo. Za uměleckou popularitou Toyen z tohoto období stál mimo jiné také Ferdinand Peroutka.

Tvorba Toyen byla vždy velice specifickou a originální záležitostí, což je možná také důvodem, proč byla tak úspěšnou, uznávanou a vyhledávanou umělkyní. Jakousi životní euforii ztratila zejména v roce 1969, když došlo k rozpuštění pařížské surrealistické skupiny, se kterou Toyen v podstatě prošla celým svým dosavadním životem. Závěr jejího života se nesl spíše v osamělosti, neboť většina jejích přátel postupně opouštěla tento svět. Toyen zemřela 9. listopadu roku 1980 v Paříži, kde byla také pohřbena společně s přáteli Andrém Bretonem a Benjaminem Péretem. Československý tisk přešel úmrtí Toyen mlčením.

Zdroj: Český rozhlas, Wikipedie

Podobné články

Doporučujeme

Další články