Na vrchol nejvyšší české hory se dá pohodlně vyjet lanovkou. Ale taky se dá jít pěšky a kousek pod vrcholem vstoupit přímo do Sněžčiných útrob. Stojí to za to.
Z Pece pod Sněžkou dojdete po modré značce volnou chůzí ani ne během hodiny do Obřího dolu, který kdysi vznikl činností masivního („obřího“) ledovce. Za další zhruba půlhodinu pak už budete u bývalé boudy Kovárna, kde se otevírá cesta do podzemí. Průvodce půjčuje gumové pláště a přilby se světlem. Pak už nic nebrání sestupu do nitra hory.
kovarna5.gif
Historický důl Kovárna v Obřím dole je geologickou zajímavostí i poutavým výletem do minulosti. Některé chodby jsou totiž staré skoro půl tisíciletí.
Po stopách vlašských prospektorů
První zmínky o těžbě v Obřím dole pocházejí od italských hledačů drahokamů, po nichž ve skalách dodnes zůstaly značky. Tak třeba v roce 1456 se sem vydal jakýsi Benátčan. Pod Sněžkou prý ve „starých dolech našel nejen lidské kostry, ale i zlaté nugety jako fazole a ametysty jako slepičí vejce“.
Z geologického hlediska je obojí nesmysl. Dodnes se ale dochovaly tzv. vlašské knihy, popisující fantastické nálezy hledačů. Z této doby pocházejí i zmínky o krkonošských pokladech: vešly do pohádek jako „Krakonošovy klenotnice“.
První historicky doložené pokusy o těžbu v Obřím dole spadají do roku 1511. Začátkem 17. století byla těžba rozšířena a dole v údolí začala dýmat tzv. jedová pec – odtud i dnešní Pec pod Sněžkou. Z rudy se v ní získával toxický arzen, který se používal k nátěrům trupů zaoceánských lodí. Z Krkonoš putoval až do Hamburku. Dalším odběratelem byly Benátky, kde se arzen přidával do proslulého ozdobného skla.
V dobách největší prosperity začátkem 19. století se tu prý získávalo asi 70 tun arzenu a třicet tun mědi ročně! Úpadek těžby způsobilo vyčerpání ložiska a nová technologie stavby lodí. V roce 1876 „jedová pec“ definitivně vyhasla.
Hora plná temnoty
Koncem 80. let minulého století začali podzemí Sněžky mapovat členové České speleologické společnosti. Vyčistili šachty od suti, postavili schodiště a zábradlí, odstranili ze stropu uvolněné balvany... Pracovali jen s pomocí krumpáčů a lopat – použití těžké techniky ani trhavin nepřicházelo v přírodní rezervaci v úvahu.
První turisté se do nitra Sněžky podívali na jaře 2004. Později byla prohlídková trasa prodloužena až na půl kilometru. Začíná úzkou středověkou štolou Barbora, která vede do rozlehlých sálů dolu Kovárna. Ruda tu netvořila pravidelné žíly, ale křivolakou „čočku“ rozbíhající se na všechny strany. Dávní horníci proto pod Sněžkou nevykopali klasickou pravoúhlou síť chodeb, ale spletitý labyrint síní, vysokých komínů a úzkých chodbiček.
Důl Kovárna je vlastně obrovská dutina s mnoha pilíři a žebry, široká asi dvacet a vysoká šedesát metrů. Nejhlubší středověké štoly vedou až pod dno Obřího dolu, kde se napojují na průzkumné šachty z poloviny 20. století.
Více najdete na www.speleoalberice.cz/kovarnacze.htm.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
