Test: outdoorová bunda Tilak Odin – G.cz
Vyhledávání

Test: outdoorová bunda Tilak Odin

Odin je klasický anorak s přetahováním přes hlavu
Zdroj: foto Iva Heřmanská

Čtyři hodiny chůze v dešti v materiálu, který používali spojenečtí letci za 2. světové války.

Ivan Brezina
Ivan Brezina 11.10.2015, 14:50

Některé věci dotáhla evoluce k dokonalosti. Třeba anorak – původně eskymáckou bundu s kapucou a velkou kapsou na hrudi, která se navléká před hlavu. Naše babičky a matky sice o severských lovcích tuleňů nic moc nevěděly, ale střih anoraku od nich intuitivně okopírovaly. Vybavujete si na doma šité šusťákové větrovky, ve kterých se před listopadem 1989 vyráželo na běžky a na vandry?

Modernizovaný „eskymák“

Klasickým anorakem se už před pár lety inspiroval třeba šumperský Tilak, který ale eskymáckou kožešinu či babičkovský šusťák nahradil moderními materiály (Gore–tex Paclite u bundy Skardu, Gore–tex soft shell flanel u bundy Avalanche, které se ale už dnes nevyrábějí).

Odin je třetí bundou tohoto typu, na které Tilak použil „nový“ bavlněný materiál Ventile. Má hustší vazbu než běžná tkanina a pokud přijde do styku s vodou, vlákna se roztáhnou. Osnova se tím uzavře a voda nepronikne dovnitř. Tolik teoretický princip, opsaný z propagačních materiálů. Jak se bude Ventile chovat v reálných podmínkách?

Vsuvka: střih klasického anoraku Tilak kreativně upravil. Oproti Eskymákům i babičkám je inovací třeba postranní zip. Usnadňuje oblékání přes hlavu a zároveň může sloužit i jako ventilační otvor k odvodu přebytečného tepla a potu. "Dřevní" anoraky také neměly tak dobře promyšlený systém kapes. U Odina strčíte ruce ze stran přímo pod bundu, kde si je můžete na břiše spojit a zahřívat. Kryje je hlavní kapsa.

Vodní kuličky

Bundu Odin jsem za poslední dva roky použil na celé řadě outdoorových akcí. Látka se ukázala jako větruodolná a zároveň i velmi dobře prodyšná. Přesné fyzikální parametry paropropustnosti jsem pochopitelně neměřil, ale čistě pocitově jsem si v Odinovi připadal lépe než v membránové bundě. I při chůzi do prudkého kopce s batohem jsem se necítil zapařený.

Bonusem byla větší uživatelská příjemnost bavlny oproti třeba Gore–texu (Odin nešustí). Některé zdroje zdůrazňují i větší odolnost bavlny proti ohni, ale to jsem raději nezkoušel. Na první pohled je totiž zřejmé, že jiskry u ohně látce ublíží méně než syntetickému materiálu.

Jak je to s odolností Odina proti dešti? Ultimátním testem byl v mém případě celodenní pochod v mírném, ale vytrvalém dešti na Kokořínsku začátkem loňského listopadu. Hned ráno ve Mšeně jsem si všiml, že se látka plošně nesmáčí, ale kapky na ní vytvářejí „kuličky“. Tady je třeba zdůraznit, že výrobky z bavlny Ventile nesmíte impregnovat. Fyzikální vlastnosti materiálu byste tím zablokovali – voda by se nedostala mezi vlákna, která by se neroztáhla a do impregnované bundy by vám paradoxně teklo.

Verdikt v nosálovské hospodě

Ve Vojtěchově byla bunda na povrchu kompletně mokrá a na hradě Houska po ní stékaly drobné čůrky vody. Když jsem Odina v Nosálově v hospodě svléknul, na vnitřní straně jsem si všiml drobných průsaků v místech, kde na švy tlačily popruhy batohu. Je to logické, protože bavlněné švy nelze podlepit. V mírném dešti jsem se ale pohyboval přes čtyři hodiny a až na kůži voda nepronikla.

Výsledek to vůbec není špatný. Daní je jen to, že při styku s vodou látka v důsledku zatažení vazby trochu ztvrdne. Rozhodně jsem ale neměl pocit, že bych Kokořínskem rázoval v rytířském brnění.

Shrnutí? Srovnávat Odina s klasickou membránovou bundou bych si netroufal, a navíc by to bylo zavádějící. Bavlna Ventile je podle výrobce „weatherproof“, nikoli „waterproof“. Po více než dvouletém užívání bych ale membránou bavlnu nahradil snad jen ve skutečně náročných vysokohorských podmínkách nebo na dlouhém víkendu v prudkém dešti. Pro většinu běžných outdoorových situací je Odin více než důstojnou alternativou.

Historie: kde se vzal materiál Ventile?

Za 2. světové války měli britští letci problém. Když se v zimních bojových akcích nad Severním ledovým oceánem ocitli na mořské hladině, během krátké doby je zabilo podchlazení. Záchranné lodě je tak rychle nestíhaly vytáhnout. Armáda proto hledala materiál, který by piloty před smrtící vodou o teplotě kolem nuly ochránil.

O membránových materiálech tehdy ještě nikdo nevěděl, ale vědce z manchesterského Shirley institutu napadlo použít velmi hustě tkanou bavlnu. Kombinézy z bavlny Ventile zavedla RAF do výstroje pilotů v roce 1943. Dobu přežití v ledové vodě se díky nim výrazně prodloužila.

Test vznikl ve spolupráci s časopisem Outdoor.

A TADY si přečtěte 6 důvodů, proč by se i líný Pražák měl vydat na výlet do Těšína.

Podobné články

Doporučujeme

Další články