Ten dělá to a ten zas tohle… A všichni dohromady udělají moc. – G.cz
Vyhledávání

Ten dělá to a ten zas tohle… A všichni dohromady udělají moc.

„Inteligence je schopnost přizpůsobit se změně,“ nechal se slyšet britský vědec Stephen Hawking známý díky výzkumům z oblastí kosmologie a kvantové gravitace. Jako by tou větou dopředu vysvětlil i koncepci tzv. chytrých měst, tedy moderního řízení chodu metropolí v době, kdy se do nich do roku 2050 přestěhují dvě třetiny světové populace z předpokládaných deseti miliard lidí.

redakce G.cz 20.9.2020, 19:02

Pak bude mnohem složitější najít parkovací místo pro jakýkoli dopravní prostředek, vyhnout se dopravním zácpám, udržet hladinu hluku, prachu i čistoty ovzduší na takové úrovni, aby šlo dobře dýchat. Avšak pokud se města na něco podobného včas připraví, budou se moci s těmito situacemi i lépe vyrovnat. A to díky moderním technologiím a cílenému sběru dat v lokálních bodech tak, aby se bezpečnost, doprava, energetika i životní prostředí daly řídit dohromady a hlavně efektivně.

Chytrost spočívá v tom, že si lidé uvědomí, že společně dosáhnou více – jako na konci legendárního filmu Císařův pekař, přestože bude mít jiný úhel pohledu na fungování města architekt, odlišný ekonom, stavař, dopravní specialista, bezpečnostní technik i běžný občan. Mezioborové kooperace jsou premisami k tomu, aby chytrá města vůbec mohla fungoval, není to tedy jen o zavedení jednotlivých technologií. Navíc by měly být služby SmartCity nastaveny tak, že pokud se je rozhodnete nepoužívat, měli byste se bez nich obejít. I když budete víc bloudit a déle čekat na zastávce. Mělo by to fungovat jako v dnes tolik propagované chytré domácnosti. Můžete svůj domov zdáli kontrolovat pomocí kamer a ovládat si aplikacemi v mobilu světla, topení nebo spouštět vysavač – můžete, ale nemusíte.

Ostrůvky budoucnosti

Že něco opravdu funguje a je přínosem pro všechny, dokazují ojedinělé projekty, jako například kampus EUREF v berlínské čtvrti Schöneberg nebo Aspern ve Vídni. Oba jsou koncipované coby živé laboratoře splňující kritéria v oblasti emisí CO2, kterých si obě země vytyčily dosáhnout do roku 2050. Odpovídají též tzv. Pařížské dohodě, ve které se státy kolektivně zavázaly udržet nárůst globální teploty pod 2 °C. Tamní bezbariérově koncipované stavby využívají energeticky úsporné izolační materiály, mají trojitá okna s integrovanou ochranou proti slunci a inteligentní fasády. Osvětlení kanceláří a bytů je automaticky regulováno dle přítomnosti lidí a síly denního světla, inteligentní rozvodná síť spojuje různé zdroje energie. Kamery před dveřmi umožňují prostřednictvím aplikací nebo autorizačním kódem pro hosta přístup do objektů třetím stranám, například návštěvníkům nebo pečovatelům. Pouliční lampy se za tmy rozsvěcí až průchodem v jejich blízkosti a pak znovu zhasínají. Kromě úspory elektřiny to znamená snížení světelného smogu, který je problémem všech světových velkoměst. Uvnitř kampusu se pohybují výhradně elektricky poháněná vozidla a testuje se i samojízdný mikrobus Olli americké společnosti Local motors či autonomně se pohybující zametač firmy Enway navigovaný kamerami, senzory a laserovým skenerem. Zvlášť Berlín je hubem pro celou řadu technologických start-upů a také se tam každoročně koná prestižní konference Bosch Connected World zaměřená na internet věcí, tedy IoT. Dokonce tam vznikl nový pojem AIoT, pod který patří například přístroje, které kontrolují svůj provoz a vyžádají si údržbu dřív, než nastane porucha. Podobný systém ochrany pomocí senzorů a inteligentního softwaru vyvíjí i česká společnost CertiCon.

Přání berlínských obyvatel navíc zaměřilo pozornost chytrých aktivit i na styl šetrnější k životnímu prostředí. Díky propracovanému systému se Berlínu podařilo už před třemi lety uspět, když vysoko převýšil běžný průměr recyklací 35 % ve městě vytvářeného odpadu. Jiným aktuálním příspěvkem je výstavba bytových domů, jejichž zásobování energiemi je založené na tepelných čerpadlech v kombinaci s fotovoltaickými panely.

A co u nás?

V Praze bohužel něco obdobného chybí, a to přestože rozjela projekt SmartPrague (www.smartprague.eu) relativně brzy. V jeho rámci byly stanoveny oblasti primárního zájmu, mezi které patří mobilita budoucnosti, chytré budovy a energie, bezodpadové město i třeba datová oblast. Momentálně probíhají tzv. pilotní projekty a dílčí realizace, jejichž úkolem je ověřit jejich dopady v konkrétních podmínkách daného území. Jako problém se bohužel ukazuje resortismus – je složité domluvit se na jednotném konceptu napříč různými oblastmi zájmu, zejména je-li každý sektor řízený jinou politickou stranou.

Fungující chytré město se musí budovat cíleně tak, aby technologie odpovídaly specifikům území, jeho historii, kulturním tradicím i třeba sociální skladbě obyvatel. Z technického hlediska má každý prvek městského ekosystému svoji inteligenci. Ať jde o solární lavičky, kontejnery na odpad signalizující, že potřebují vysypat, nebo veřejné osvětlení vzdáleně nastavitelné na různé barvy a teplotu chromatičnosti světla. Avšak teprve ve chvíli, kdy dojde k jejich vzájemnému propojení začíná se tvořit chytré město. Souběžně panuje k podobným technologiím jistá nedůvěra.

Nebudou tzv. mobilní sítě 5G uzpůsobené pro nejmodernější aplikace škodlivé? K čemu slouží bezpečnostní kamery, které vykukují na každém kroku? I proto se osvědčila tzv. pocitová mapa, do které mohou občané psát své dotazy, připomínky či návrhy. Mnohé stačí jen vysvětlit, neboť obavy plynou z neznalosti. Vždyť třeba na frekvencích, které se chystají na přenos 5G, donedávna běžel mnohem silnější televizní signál. Takový Berlín je jimi už dnes pokrytý a žádné negativní důsledky se neukazují. A jak že to je s obávaným „velkým bratrem”? Praha vlastní na 1 500 kamer, další 3 000 mají jiní provozovatelé, například Technická správa komunikací nebo Dopravní podnik. Například v Anglii je bezpečnostních kamer řádově mnohem víc a tamní obyvatelé je podporují, protože je berou jako pojistku svojí bezpečnosti. „Jsou-li vybaveny chytrým softwarem rozpoznají třeba kolabujícího člověka potřebujícího pomoc nebo mohou posloužit při dodržování bezpečnosti práce,“ vysvětluje Vladimír Mařík mladší, obchodní ředitel společnosti CertiCon. Její kamerový systém je schopen díky umělé inteligenci rozeznat určité situace podle předem definovaných vzorců lidského chování.

Podle loňského ročníku Smart City Index byla Praha 19. nejchytřejším městem na světě, v Evropě zaujala překvapivé 11. místo. Výzkum zahrnoval řadu odvětví – například zdraví a bezpečnost, mobilitu, občanské vyžití, pracovní a vzdělávací příležitosti či správu města. Nejlépe si naše hlavní město vedlo v kategorii veřejné správy, v otázkách bezpečnosti a pracovních příležitostí. Tím se dostalo i před Londýn, Milán a často „opěvovaný“ Berlín.

TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články