Tchaj-wanská krize roku 1996: Kvůli čínskému ostřelování ostrova poslal Clinton Tchajwancům na pomoc námořnictvo – G.cz
Vyhledávání

Tchaj-wanská krize roku 1996: Kvůli čínskému ostřelování ostrova poslal Clinton Tchajwancům na pomoc námořnictvo

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Vztahy mezi komunistickou Čínou a Tchaj-wanem jsou od konce občanské války v roce 1949 více než napjaté a několikrát málem došlo k otevřenému konfliktu. Naposledy se tak stalo v roce 1996, kdy kvůli čínským raketovým testům muselo ostrov připlout bránit americké námořnictvo…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 5.9.2020, 15:45

Dvě Číny

Když se v roce 1949 po prohrané občanské válce přesunula vláda nacionalistické Číny na ostrov Tchaj-wan, mělo se jednat o pouhé dočasné řešení. Obě čínské vlády, komunistický režim Mao Ce-tunga na pevnině a nacionalisté pod vedením Čankajška na Tchaj-wanu, nadále doufaly v sjednocení Číny. Zatímco Čankajškovi nakonec došlo, že představa útoku a zabrání rozsáhlé pevninské Číny je prakticky nemožné, což vedlo k odložení plánů na invazi v 70. letech, komunisté prakticky dodnes nevylučují možnost obsazení Tchaj-wanu silou, aby došlo k jeho konečnému připojení ke komunistické velmoci.

Přestože většinu času nedochází v oblasti Tchaj-wanské úžiny k vojenským konfrontacím, několikrát málem studený konflikt dvou Čín přešel v otevřenou válku, která by proti sobě postavila Čínu se Spojenými státy. První dvě Tchajwanské krize proběhly v letech 1954 a 1958, když ještě Washington uznával vládu v Tchaj-peji za jediného legitimního reprezentanta Číny ve světě. Byť se komunisté prakticky již vydali obsadit malý ostrov, hrozba jaderného bombardování ze strany Ameriky nakonec Peking přinutila k ústupu. Situace se pak vyhrotila ještě jednou – na přelomu let 1995 a 1996.

Tou dobou již byla situace diametrálně odlišná. Spojené státy od roku 1979 uznávaly rudou Čínu jako jedinou legitimní čínskou vládu – ta se přitom ze zaostalého státu změnila v rodící se velmoc, kterou známe dnes. Tchaj-wan tak již oficiálně nebyl vojensky bráněn Washingtonem, ale americká vláda přesto přislíbila určitou formu vojenské ochrany. V roce 1995 pak měly na Tchaj-wanu proběhnout první přímé demokratické prezidentské volby, což vážně znepokojilo Peking, který se obával, že by demokratizační hnutí mohlo vést k oficiálnímu vyhlášení tchaj-wanské nezávislosti, což bylo pro komunisty zcela nepřijatelné.

Ostřelování ostrova

Čínští komunisté totiž jakoukoliv mezinárodní legitimizaci Tchaj-wanu ostře odmítají (jak vidíme v dnešních dnech v souvislosti s návštěvou české delegace). V červnu 1995 pak na nátlak Kongresu povolila (byť s rozpaky) americká vláda vstup tchaj-wanského prezidenta Li Teng-chueje (který chtěl ve volbách obhájit svůj mandát) do země, aby se mohl zúčastnit vzpomínkové akce na Cornellově univerzitě, které byl absolventem. V reakci na to se komunisté rozhodli Tchaj-wan, ale i samotného Liho potrestat a po rozsáhlé očerňovací kampani v komunistické tisku došlo k odpálení několika balistických střel, které dopadly nedaleko tchaj-wanských břehů.

Čína tím chtěla zmařit prezidentovy šance na znovuzvolení a v podstatě oznámila, že znovuzvolení mocného politika by vedlo k válce. V srpnu pak Čína provedla obrovské vojenské manévry v tchaj-wanské úžině, což začalo znepokojovat americkou vládu, které se obávala otevřeného konfliktu. V březnu 1996, jen několik dní před volbami došlo k setkání mezi americkými a čínskými diplomaty, ve kterém Američané důrazně varovali komunisty před další vojenskou eskalací, což by mohlo vést až k otevřené válce.

Podle deníku Washington Post se měli komunisté prakticky vysmát americkému varování – jeden čínský diplomat měl následně říct, že jestli chtěli Američané někdy Čínu zastavit, měli tak učinit už v 50. letech, kdy komunisté ještě neměli jaderné zbraně. Následně šokovaným diplomatům oznámil, že se Čína Ameriky nebojí, jelikož žádný Američan neupřednostní Tchaj-pej před Los Angeles a nakonec ještě připomněl prázdné americké výhružky ve Somálsku, Bosně i Haiti.

Clinton se nenechal zastrašit

Čína se Američanů skutečně nebála a den poté, 8. března 1996, začala čínská armáda odpalovat balistické střely, které dopadaly v těsné blízkosti významných tchaj-wanských přístavů, jako symbol své síly a výhružku Tchaj-wancům, kteří chtěli volit prezidenta Liho. Několik raket pak dokonce proletělo přímo nad hlavním městem Tchaj-pej – to vedlo k poklesu asijských trhů a k menší panice v leteckém průmyslu, který musel přesměrovat letecké trasy nad ostrovem. To již bylo na amerického prezidenta Billa Clintona příliš – Clinton nechal okamžitě nařídit poslat do Tchaj-wanské úžiny největší flotilu amerických námořních lodí od konce války ve Vietnamu. Až americké lodě v těsné blízkosti čínských břehů komunisty přinutily k ústupu.

Ve výsledku tak čínský pokus o zásad do tchaj-wanských voleb skončil naprostým fiaskem – namísto poklesu popularity došlo k obrovskému nárůstu podpory Li Teng-chueje, který volby hned v prvním kole vyhrál.

Podobné články

Doporučujeme

Další články